Bleskosvod a Prokop Diviš

Okres Znojmo, Jihomoravský kraj

 

V Příměticích před kostelem stojí velký „bleskosvod“. Před 250 lety zde působil známý přírodovědec Prokop Diviš. Byl tu farářem, i když nepříliš oblíbeným. Měl asi prudkou povahu a navíc na své práce potřeboval peníze, které ze svých farníků páčil nevybíravě. Lidé si na P. Diviše stěžovali na děkanství a jejich stížnost je dodnes zachovaná. Svým ovečkám prý říká sedláci smradlaví a informuje je o tom, že se budou všichni smažit v pekle.
Ale ani lidé z Přímětic nezůstali svému knězi nic dlužni. Jeho stroj nechali stát jen šest let. Když se v roce 1759 objevilo v kraji velké sucho, přímětičtí celou konstrukci pobořili. Až po velkých bouřkách příštího roku, které přinesly ohromné škody na úrodě, přišli za farářem s prosíkem, aby kovovou obludu znovu postavil. Ale proti tomu se tentokrát postavil loucký nadřízený Prokopa Diviše, premonstrátský opat.
A tak se zásluhy P. Prokopa uznaly až později.

Prokop Diviš (vlastním jménem Václav Divíšek) se narodil 26.března 1698 v Helvíkovicích u Žamberka. Některé prameny uvádí jako datum narození 1.8.1696. O místu narození Prokopa Diviše jsou také rozporuplné informace – uvádí se obec Pěčín (stránky obce Pěčín). Prokop Diviš dále studoval filozofii a teologii. V roce 1726 byl vysvěcen na kněze. Od roku 1742 až do své smrti působil na faře v Příměticích.

O jeho vzdělání a co dalšího dokázal

Jinak teto článek je spíš orientován k jeho bleskosvodu:

Prokop Diviš se začal roku 1750 zabývat myšlenkou sestrojit zařízení, které by odnímalo z bouřkových mraků blesky (bleskosvod Diviš pojmenoval pojmem stroj meteorologický). Prokop Diviš sestrojil roku 1754 první uzemněný bleskosvod na světě. Bleskosvod byl vztyčen 15.června 1754 na zahradě v Příměticích u Znojma. Celkem 400 uzemněných kovových hrotů na ústřední 42 metrů vysoké nosné tyči mělo za úkol „vysávat“ elektřinu z mračen, a zabránit tak vzniku bouřky. Stožár byl upevněn třemi řetězy, které byly vodivě připevněny k železným zemnícím kuželům v zemi. Bleskosvod Diviš popsal ve svém pojednání Descriptio machinae meteorologicae. Na 10. března 1760 rozezlení obyvatelé Přímětic strhli povětrnostní mašinu svého duchovního pastýře s odůvodněním, že je příčinou velkého sucha. V roce 1761 Diviš umístil další bleskosvod na věž přímětického kostela.

Svůj „meteorologický stroj“, který fungoval jako bleskosvod, sestrojil sice dříve (1754) než světově uznávaný vynálezce bleskosvodu Benjamin Franklin (teoretický koncept 1753, sestrojen 1760), ovšem na základě odlišné, ne zcela správné koncepce.[zdroj?])

Divišův „meteorologický stroj“ (machina meteorologica) nebyl hromosvod v dnešním slova smyslu. Divišův stroj měl trvale vyrovnávat napětí mezi nebem a zemí, a tak odvracet samotný vznik výboje. Základem stroje byl vodorovný železný kříž umístěný na patnáctimetrovém (a později 41,5 m vysokém) stožáru. Ramena kříže byla na konci kolmo doplněna kratšími vodorovnými tyčemi, na kterých bylo umístěno 12 kovových krabic, v nichž bylo do silné vrstvy železných pilin vloženo celkem asi 400 k obloze čnících ostrých kovových hrotů. Celá konstrukce byla vodivě spojena se zemí třemi řetězy.

Jeho pokusy prosluly natolik, že byl pozván k vídeňskému dvoru, k císařskému páru Marii Terezii a Františku Štěpánu Lotrinskému. Za svou experimentátorskou práci byl odměněn zlatými medailemi s jejich podobenkami. Při příležitosti této návštěvy společně s přírodovědcem Josephem Franzem předváděl Marii Terezii elektrické pokusy. Joseph Franz nabíjel různá tělesa, ale škodolibý Prokop Diviš si do paruky dal několik kovových hrotů a veškerou jeho snahu mařil.

Učený matematik P. František ze řádu Ježíšova zabýval tehdy též mnoho elektřinou. Jednou prosil Diviše, by též jeho pokusům byl přítomen. Bylo to léta 1750. P. František nabil rozličné předměty a dobýval z nich proudy jisker ku všeobecnému údu přečetných diváků. Avšak pojednou Diviš způsobil, že tělesa elektrisovaná nechtěla vydati více žádných jisker, ať je nabíjel jak silně chtěl. Diviš totiž dal si zastrčiti mezi přední vlasy své paruky více než dvacet železných velice špičatých tyčinek tak že jich nikdo nepozoroval; chtěl-li pak těleso nabité zbaviti elektřiny a zmařiti pokus elektrizujícího, naklonil prostě hlavu k tělesu nabitému, jakoby je bedlivě pozoroval, a tímto způsobem rozptýlil elektřinu v předměte obsaženou, neb ji převedl nepozorovaně na sebe.

Advertisements

majovyhonzik se představuje:

je mi 31 let a chsi se zde věnovat zajimavým místům, tajemným i obyčejným ale něčím vynikají nad ostatními , zajimavé události z toho místa, historie Jinak povoláním jsem truhlář , bydlištěm Šumperk, ČR
Příspěvek byl publikován v rubrice Počasí - záznamy bouřek v dějinách se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Bleskosvod a Prokop Diviš

  1. Pingback: kraj Jihomoravský – Okres Znojmo | Majovyhonzik – obyčejné neobyčejným pohledem

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s