Sirotší hrádek

Okres Břeclav, jihomoravský kraj

 

Je zajimavý tím že se k němu váže :

Templářská pověst

Hrad patřil templářskému řádu. Na hrad byl jako kastelán dosazen rytíř Čičos. Jelikož se staral o blahobyt lidu v přilehlých obcích, byl mezi nimi velmi oblíben. I oženil se Čičos, vzal si Růženu a že ji miloval velice, dal kolem hradu vysázet růže (odtud také druhý název Růžový hrad). I žili spolu šťastně až do chvíle, kdy byl hradní pán povolán do války. Jenže jelikož se mel Čičosovi narodit zanedlouho syn, odmítl narukovat. stalo se, že přijel na hrad komtur, aby obvinil Čičose ze zrady a co čert nechtěl, nic netušící Růžena požádala vzácného hosta, aby pokřtil novorozeně. Komtur se zhostil úkolu a dítě pojmenoval Orphanus. Hned po té dal Čičose popravit a až nyní si Růžena uvědomila tu krutost (Orphanus je v překladu sirotek)… žalem jí puklo srdce. Orphana komtur odvezl a poté nechal pobít všechny na hradě, jen jeden unikl. Po letech se Orphanus vrátil na hrad a našel zde starce, který mu vypověděl celou historii. Mladík zešílel a od té doby jezdí za nocí na koni jako šílený z hrádku, na Turold a zpět na Stolovou horu.

Sirotčí hrádek, též Sirotčí hrad, Sirotčí hrady či Růžový hrad (německy Waisenstein nebo Rassenstein), je zřícenina gotického hradu, postaveného na přelomu 13. a 14. st. rodem Sirotků, po jejichž vymření připadl králi Václavu III. Krátce na to zavražděn (v r. 1306) a hradu se zmocnili Lichtenštejnové. Ti hrad využívali do poč. 16. st. Zpustl v polovině 16. st.

Zřícenina se nachází v těsné blízkosti obce Klentnice na severním okraji Stolové hory (jeden z kopců Pavlovských vrchů) v nadmořské výšce 458 metrů v přírodní rezervaci Růžový vrch, asi 3 km severně od Mikulova.

* doprava – nejbližší autobusová zastávka Klentnice (cca 0,5 km po červené turistické stezce), nejbližší vlaková zastávka Mikulov na Moravě (cca 6,3 km po značených turistických stezkách)

Hrad byl vybudován na dvou rozeklaných skalních útesech, oddělených hlubokou roklí, z níž je přístup do krasové jeskyně. Hlavní část spočívala na jižním skalním útesu. Dochovala se průčelní 2,5 m silná a 8 m vysoká zeď s jedním oknem, mezerovitě spojená se zbytky věže s třemi okenními oblouky nad sebou. Hlavní část hradu byla asi spojena mostem, položeným přes nejužší místo rokle (asi 10 m), s částí severní, ještě nepřístupnější. Je tu mohutná, čtyřboká skála, z níž vyčnívají neveliké trosky zdiva, podle všeho zbytky hradní věže. Při hradě stávala kaple sv. Mikuláše z r.1414, u níž ustanovil v r. 1446 olomoucký biskup Pavel z Miličína zvláštního duchovního správce; v r. 1782 však byla zrušena a stavebního materiálu z ní bylo použito při stavbě kostela v Klentnici.

Reklamy

majovyhonzik se představuje:

je mi 31 let a chsi se zde věnovat zajimavým místům, tajemným i obyčejným ale něčím vynikají nad ostatními , zajimavé události z toho místa, historie Jinak povoláním jsem truhlář , bydlištěm Šumperk, ČR
Příspěvek byl publikován v rubrice Templáři se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Sirotší hrádek

  1. Pingback: kraj Jihomoravský – Okres Břeclav | Majovyhonzik – obyčejné neobyčejným pohledem

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s