Bradlo u Libiny – čerti zde stavěli Hrad a schody do nebe – ukrývá se zde poklad hlídá jej Hadí král

Okres Šumperk, Olomoucký kraj

Pokud máte zalíbení ve skalních vyhlídkách, pak si určitě nenechejte ujít vrch Bradlo (600 m) v jižní části Hanušovické vrchoviny, kde vrcholové skalisko dosahuje délky 100 m a výšky až 25 m. Jeho zdolání umožňují vytesané schody, opatřené již od konce 19. století železným zábradlím.

Za jasných dní se z Bradla otevírá překrásný rozhled. Na severu se vlní jižní výběžky Jeseníků, za nimi vyčuhuje Králický Sněžník, na západě Zábřežská vrchovina a na jihovýchod nížiny Hané. S dalekohledem rozeznáte hrad Mírov, Svatý Kopeček u Olomouce a v dálce i kopuli chrámu na Svatém Hostýně.

Škoda jen, že některé stromy přerůstají linii zábradlí a ruší skvělou podívanou.

Do Libiny, odkud se obvykle na Bradlo chodí, můžete dojet vlakem anebo také dojít pěšky po modré značce hezkou krajinou a členitým terénem z Rabštejna. Sestup z Bradla je nejvhodnější do Nové Hradečné, kde hned vedle vlakové zastávky funguje Hospůdka Pod Bradlem.

Výběžek Hrubého Jeseníky,samotně vyčnívající nad roviny Hané-Bradlo (800 m n. m.),je nejvyšší horou Úsovské vrchoviny. Zalesněný hřbet Bradla, vypínající se nad Libinou a hlavně jeho vrchol s mohutnou skálou je oblíbeným cílem turistů.

Při výstupu na Bradlo uvidíme v lese mnoho roztroušených balvanů a bloků bílé, velmi pevné horniny. Jsou to balvany kvarcitu (metakvarcitu), který buduje v podstatě celý hřbet Bradla, zvaný též Bradelská vrchovina. Bradelské kvarcity přecházejí místy do přeměněných křemenných slepenců (metakonglomerátů), které vystupují například na vrcholu Bradla. Kvarcity a konglomeráty jsou devonského stáří ( asi 380 mil. let ) . Původně to byly křemenné pískovce a slepence a při horotvorných pohybech za zvýšeného tlaku a teploty podlehly přeměně. U slepenců se ještě dobře dají rozpoznat původní valouny křemene o velikosti zpravidla několika cm, nemají ovšem již původní tvar, ale jsou silně stlačené. Kvarcity i konglomeráty se skládají převážně z křemene, jen podřízeně se v nich nacházejí jiné nerosty, zejména světlá slída. Metakonglomeráty z Bradla patří k nejpěknějším vzorkům této horniny u nás a najdeme je v mnoha muzejních sbírkách.

Tyto křemenné horniny díky své tvrdostí a odolnosti podléhaly méně zvětrávání a odnosu než okolní horniny, a proto hřbet Bradla vyčnívá nad své okolí jako tak zvaný tvrdoš neboli suk. Na něm je ještě několik skalních útvarů. Největší z nich je vlastni Bradlo, 23 m vysoká skalní hradba. Vystup na vrchol je již od konce minulého století upraven a zabezpečen a od té doby je Bradlo významným rozhledovým bodem. Je odtud kruhový rozhled, i když v současné době na několika místech poněkud narušeny vzrostlými stromy. Z vyhlídky je vidět Hrubý Jeseník, Králický Sněžník, prakticky cely Hornomoravský úval a podle literárních údajů za zvlášť jasného počasí i Hostýn. Křemenné horniny Bradla jsou velmi tvrdé a pevné, jsou v nich však široké trhliny, podle nichž se ze skály snadno oddělují velké balvany a bloky, které se hromadí při úpatí skály.

O bradelské skále a okolních balvanech se odedávna vypráví jedna pověst: Že zde čerti stavěly Hrad
pověsti o tom místě si vyprávěli jak Němci, tak Češi

Nedaleko Úsova u pramene potoka Okenice, žil v dřívějších dobách velmi lakomý sedlák, lidmi zvaný Kapsa. Jednou k němu přišel čert a nabídnul mu lehké bohatství. Kvůli bohatství neváhal upsat svou duši ďáblu, který okamžitě s chechotem vytáhnul pekelnou smlouvu, v níž stálo: „Já, sedlák Kapsa, stvrzuji touto smlouvou, že po třiceti letech od tohoto dne, bude moje duše sloužit peklu za tři pytle zlatých penízů. To stvrzuji svým slovem.“ Ale lakomý sedlák chtěl, aby do smlouvy bylo připsáno ještě následující: „Ještě, než sedlák Kapsa bude odnesen do pekla, smí vyslovit své poslední přání, které je mu peklo povinno splnit. Pokud tak peklo neučiní, je sedlák Kapsa volný.“ Čert s tímto dodatkem souhlasil a vše se zatím zdálo být v pořádku. Po třiceti letech si přišel čert pro úkol, pro poslední přání sedlákovo. Lakomý sedlák Kapsa čertu pravil, že si přeje, aby poblíž pramene potoka Okenice vyrostl přes noc z kamene hrad, vysoký nejméně dvacet metrů a to dříve, než zakokrhá sedlákův kohout.

Podle jiné verze lakomý sedlák pocházel z Lipinky, a v další že to nebyl sedlák ale loupeživý rytíř.

Čert neváhal a zaletěl si do pekla pro posilu. Jakmile začla noc svolal veliké množství čertů. On s ostatními čerty vzduchem nosili kameny od nedaleké vesničky na místo, kde je dnes na Bradle vysoká skála. Kameny lámali a pracně dolovali ze země a pracovali na stavbě hradu celou noc. Už byl hrad skoro dokončený,

Již se pyšně vypínaly do výšky zdi, bylo dohotoveno cimbuří, i mohutná věž nad novým hradem. Ale pořád ještě nebyl hrad hotový k dokonalosti. zbývalo dokončit jen pár drobností.Když Už byli skoro hotový nějakému kohoutovi z Hradečné napadlo zakokrhat o něco dříve.

Pověst i říká že sám lakomý sedlák vystrašil svého kohouta tak, že ten začal leknutím kokrhat o mnohem dříve, než bylo obvyklé. Když slyšeli čerti kokrhání sedlákova kohouta, zalamentovali, ale dělat s tím nic nemohli. Každý upustil svůj balvan na místě, kde zrovna letěl a všichni zmizeli zpět v pekle.
Dábel div že by neroztrh zteky že mu jen o malí vlásek unikla duše, a celý hrad kámen po kameni rozebral a rozházel po okolí.

Od té doby je na Bradle nedostavěný hrad, který se však za léta změnil k nepoznání a vesničce, od které odnesli ze země kameny, se začalo říkat na památku Kamenná.

Tak pověst vysvětluje jednak tvar a velikost skály na Bradle, jednak množství kamenů, bloků a skalek na celém Bradelském hřbetu.

K Bradlu se váže ještě jedna pověst když čerti zde stavěli schody do nebe. Ale bůh byl na stráži a blesky rozmetal dáblovo dílo. Tak kameny na Bradlu připomínají dáblovo nezdařené dílo.

Pověsti o této skále vyprávý že zde pod zemí je ukryt poklad:

Na severní straně je pod nakupenými balvany vidět puklina ve skále, která se ztrácí uvnitř skaliska. Odedávna si lid vypravoval, že tudy lze vniknout do prostranných komnat zříceného hradu, jež jsou prý naplněny pohádkovými poklady. Puklina je ale těsná a není možné se tudy protáhnout. Říká se, že se přesně o půlnoci v den sv. Filipa a Jakuba skály na hodinu rozestupují a umožňují projít dovnitř. Kdysi tam šla jedna chudá žena z blízké Veleboře. Manžel jí před časem zemřel a nouze a bída ji dohnaly téměř k zoufalství. Právě od hradčanského kostelíka zazněla hodina dvanáctá. Tu prý země zaduněla tak strašným praskotem, že dítě křečovitě objalo matku kolem krku a počalo zděšeně plakat. Žena je ale od sebe odtrhla a jako beze smyslů se hnala do podzemí průchodem, který se tu znenadání před ní otvíral. Dlouho bloudila temnými chodbami; ale hledané poklady nikde nebylo vidět. Celá zklamaná a zkormoucená se konečně vracela. U východu se ohlížela po svém jedináčkovi. Dítě tu nebylo. Matku pojal nevýslovný strach: běhala po lese, volala, lomila rukama, ale nadarmo. Tu připadlo jí na mysl, zda dítě za ní nevběhlo do skalního bludiště; jako šílená se tedy hnala nazpět ku Bradlu. Skály se již mezitím opět zavřely. Pod balvany viděla jen nepatrnou skulinu, z níž se ozýval úpěnlivý hlas dítěte. Po několika dnech našli dřevaři matku pod Bradlem bez života. Od té doby se skála více neotvírá. O první májové noci je prý možné ve skále zaslechnout tklivý dětský pláč.

Jiná obdoba pověsti vypráví, že žena, která toužila po bohatství, vzala s sebou do skály své dítě. Vběhla do sálu s pokladem, dítěti dala na hraní zlatý prsten a sobě nabrala tolik zlata, stříbra a drahokamů, že se stěží dopotácela ven. Na dítě zapomněla. Když se o chvíli později chtěla pokladem pokochat, uviděla jen listí a jehličí. V tom okamžiku z touhy po bohatství procitla a vzpomněla si na dítě. Utíkala zpět, ale skálu již našla uzavřenou. Ve smutku a v hlubokém žalu čekala matka na další Květnou neděli, až se skála znovu otevře. Když se jí opět po roce podařilo proniknout do jeskyně, uchopila své dítě, které jí bylo nade vše a spěchala ven. Po pokladu více již netoužila…

Pod skálou Bradelnou je prý ukryt poklad čertů rohatých. Toto bohatství údajně hlídají jedovatí hadi v čele s nejsilnějším z nich – hadím králem.

Vypráví se, že kdysi spolu válčili dva králové. Po těžkém boji byl konečně jeden z nich poražen a na rozkaz vítězného krále bylo čarodějem poražené vojsko i s králem proměněno v hady, a to na tak dlouho, než je někdo vysvobodí. Do té doby musí hadi – zakletí vojáci – hlídat poklady, které prý si čerti v hlubinách bradelské skály schovali

…Každým rokem na Boží tělo se prý vysouká ze skalní díry hadí hrál s korunkou na hlavě, plazí se ke skalní studánce, jíž říkají Běžinka, zde opatrně odloží na vazový list svoji zlatou korunku, stočí se dovody a koupá se…Komu by se podařilo v této chvíli hadí korunku uchopit a prchnout s ní do hradečanského kostela, aniž by ho hadí král dohonil, vy­svobodí zakleté vojsko i s králem. Běda však tomu, koho by hadí král dohonil. Toho uštkne k smrti…

Reklamy

majovyhonzik se představuje:

je mi 31 let a chsi se zde věnovat zajimavým místům, tajemným i obyčejným ale něčím vynikají nad ostatními , zajimavé události z toho místa, historie Jinak povoláním jsem truhlář , bydlištěm Šumperk, ČR
Příspěvek byl publikován v rubrice Rytíři spící v nitru hory, rytíři ve skále, spojení zvířete a tajemného místa - HAD, Tajemné a krásné Šumpersko, čertovská místa se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Bradlo u Libiny – čerti zde stavěli Hrad a schody do nebe – ukrývá se zde poklad hlídá jej Hadí král

  1. Pingback: kraj Olomoucký – Šumpersko | Majovyhonzik – obyčejné neobyčejným pohledem

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s