Bradlo u libiny – moravský Blaník

Okres Šumperk, Olomoucký kraj

Legendární vrch zvaný Moravský Blaník ( 600 m.n.m.) je nejvýše položené místo Úsovské vrchoviny. Z mohutné skály na jeho vrcholu je nádherný rozhled na všechny strany. O hoře se tvrdí, že v nitru skalního masivu na jejím vrcholu spí početné vojsko, které naší zemi přispěchá na pomoc, až bude nejhůř. Pověst je téměř totožná s tou o českém Blaníku, a proto se Bradlu někdy přezdívá Blaník Moravy.

Na vrcholku Bradla je rozcestí turistických tras. Na vrchol se můžeme vydat po červené z Nové Hradečné a nebo po modré z Úsova, nebo z Libiny.

Přestože dnes Bradlo nepatří k prvořadým turistickým cílům v oblasti, jeho zdolávání má dlouholeté tradice. Již na konci 19. století, kdy byla vybudována skalní vyhlídka, se roční počet návštěvníků odhadoval na 20.000.

Na jihozápad je řada skalek kolem Kočičí skály (557 m n, m.), na sever několik skal, zvaných Tři kameny (558 metrů n. m.). Tři kameny jsou z geomorfologického hlediska ještě zajímavější než samotné Bradlo. Najdeme zde i skalní kovadlinu a menší skalku, připomínající kamenný stůl. Maximální výška skal činí 12 m. Geologicko-mineralogickou zajímavostí jsou drobné ledvinité agregáty hnědého goethitu na stěnách některých trhlin, viditelné místy i na povrchu skal. Tato křemenné horniny díky své tvrdosti a odolnosti podléhá méně zvětrávání a odnosu než okolní horniny, a proto hřbet Bradla vyčnívá nad své okolí jako tak zvaný tvrdoš neboli suk. Na něm je ještě několik skalních útvarů. Největší z nich je vlastni Bradlo, 23 m vysoká skalní hradba. Vystup na vrchol je již od konce minulého století upraven a zabezpečen a od té doby je Bradlo významným kruhovým rozhledovým bodem. Je odtud kruhový rozhled, i když v současné době na několika místech poněkud narušen vzrostlými stromy. Je vidět Hrubý Jeseník, Kralický Sněžník, celý Hornomoravský úval a za zvlášť jasného počasí i Hostýn.

Pod Bradlem totiž před rokem 1945 probíhala dělící čára mezi německým a českým etnikem a vrchol sloužil oběma skupinám k uvolňování národnostních vášní. Němci zde pořádali slavnosti o první květnové neděli a o slunovratu. Protože však Bradlo leželo blízko národnostní hranice (Horní Libina, Obědné, Nedvězí, Kamenná byly německé, Veleboř a Lipinka české obce), pořádali zde národní slavnosti také Češi. První taková slavnost za účasti tisíců lidí a několika pěveckých sborů se konala 20, června 1897. V nacionálně vyostřené době druhé poloviny třicátých let se na Bradle pořádaly české slavností hraničářů. Němečtí nacionální fanatici zde zase v té době zažehovali velké hákové kříže napuštěné hořlavinou. Poslední česká manifestace se na Bradle konala v roce 1948.

Národní charakter zdejších akcí stál zřejmě i u zrodu pojmenování Moravský (nebo taky Hanácký) Blaník. Váže se k němu pověst o poraženém vojsku proměněné hady střežící poklad.

Reklamy

majovyhonzik se představuje:

je mi 31 let a chsi se zde věnovat zajimavým místům, tajemným i obyčejným ale něčím vynikají nad ostatními , zajimavé události z toho místa, historie Jinak povoláním jsem truhlář , bydlištěm Šumperk, ČR
Příspěvek byl publikován v rubrice neobvyklé názvy, Tajemné a krásné Šumpersko se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Bradlo u libiny – moravský Blaník

  1. Pingback: kraj Olomoucký – Šumpersko | Majovyhonzik – obyčejné neobyčejným pohledem

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s