Heřman z Bubna a Lev

Horní a dolní Jelení leží v    okrese Pardubice

 

Doudleby nad Orlicí  leží v   okrese Rychnov nad Kněžnou, Královéhradeckém kraji

Pan Heřman byl udatný, v tureckých válkách se stal polním maršálkem. Byl dobrý hospodář a své statky rozmnožoval. Dne 7.6.1590 koupil od Hertvika Zejdlice ze Senfeldu vsi Čičovou a Malou Čermnou. Jelení se stalo střediskem okolí. V roce 1600 začal pan Heřman z Bubna stavět na Horním Jelení kostel. Ze zápisu v zemských deskách v roce 1577 o koupi panství vyplývá, že v té době na Dolním Jelení byla kaple sv. Jiljí se hřbitovem a zvonicí, ze které byly zvony s letopočty 1475 a 1478 přeneseny do nového kostela na Horním Jelení. Kaple v Dolním Jelení podle letopočtů na zvonech byla postavena za Jiříka z Poděbrad. Protože obyvatelstvo v té době bylo podobojí, lze soudit, že se jednalo o kapli husitskou. Stála ještě v roce 1775, ale pro její chatrnost se v ní pobožnosti už nekonaly. Kostel na Horním Jelení byl dokončen v roce 1602, nebyl opatřen věží, dřevěná zvonice se nacházela až do roku 1851 při jeho severozápadní straně na okraji hřbitova. Dne 26.3.1602 zemřel pan Heřman, pohřben byl v kostele před hlavním oltářem. Podle pověsti mu pod hlavu byla dána kůže lva, kterého si přivezl z cest. Pověst o věrném lvu zrýmoval v roce 1836 Šimon Karel Macháček.

„Heřman z Bubna byl udatný pán, u svého krále na slovo vzatý,

kterýkoliv mu rozkaz dán, býval věrnému vladyku svatý.

Král ho byl vyslal s poselstvím i k Mouřenínu v daleké kraje,

které hrozí plemenem zlým, kde vše divné se rodí a zraje.

Heřman všeliké bázně prost, projíždí tam pouště i lesy,

novou konaje myslivost, potvory dráždí, bije a děsí.

Jednou žena se za pardem, od komonstva se vzdálil svého,

kůň tu zarazí v běhu svém a hluk dopadá ucha i jeho.

Rychle tam bodá odkud ten řev, ač kůň se mu vzpouzí a brojí,

dojel a viděl an zápasí lev se dvěma tygry v nerovném boji.

Jednomu na dva se pomoci má praví a dřevce se chopí,

a než dravstvo znamená v tygra jednoho zarazí kopí.

Skočí z koně a vytasí meč aby i druhou potvoru ubil,

ale než ji dohonil v seč již lev ji svou tlapou byl zhubil.

I chvěl hřívou se zdvíhaje, obou tygrův a svou krví zbrocen,

vděčně k zachránci vzhlédaje k nohoum  mu lehl jako by zkrocen.

Heřman se nad ním smiloval, obvázal mu opasem rány,

skočil na kůň a lev se bral stále za ním až do městské brány.

Kudy stopoval po boku mu dlel, každý se divil průvodci tomu,

a když vladyka poselství zděl, následoval ho do Čech domů.

Hrdina miloval věrného lva, lev zase ochranitele svého,

okoušívali oba dva všeho dobrého spolu i zlého.

A když Heřman byl dokonal, aby na nebi odměny došel,

lev ten žalostí hrozně řval, nejedl, nepil, třetí den pošel.

Tam na Hořejším Jelení, kde rod z Bubna panoval možný,

kostelík k Boží slávě a cti stavěl a nadal náš vladyka zbožný.

Prostřed kostela sladce spí, lva kůže mu pod hlavu dána,

odpočívej tam v pokoji tělo slavného českého pána.“

Nejstarší zmínka o rodu Bubnů ve východních Čechách se váže k pražské čtvrti Bubny, konkrétně k osobě Stacha z Bubna, který byl v letech 1388-1392 purkrabím (což býval buď správce hradu nebo zástupce feudálního majitele hradu v příslušném kraji) na Potštejně. V roce 1629 byli Bubnové povýšeni do panského stavu, v roce 1644 získali titul hraběcí a opět změnili svůj erb – v levém poli se tympán změnil na buben, do pravého umístili hlavu lva.

Jedete-li z Vamberka do Kostelce nad Orlicí, neminete ani půli cesty a otevře se před vámi malebná ves Doudleby, jíž dominuje stejnojmenný zámek. Už z vlaku jsou vidět renesanční zdi zdobené sgrafitem, které jakoby historickou budovu vraceli o pár století zpět do minulosti. Skutečnou krásu místa však pochopíte až uvnitř, ve světě magických komnat a zdobeného nábytku.
Páni s bubnem v erbu

Stará vladycká rodina z Plzeňska odvozuje své jméno od hradu Buben. (jeho zřícenina leží asi 20 km západně od Plzně). Na základě toho vznikl také jejich erb, jemuž zprvu dominovala koule, pak jakási dutá nádoba a v 16. století kotlovitý tympán. Do historie zámku Doudleby se zapsali především bratři Mikuláš a Heřman z Bubna. Prvně jmenovaný koupil roku 1562 litické panství nedaleko odsud a na místě někdejší dřevěné středověké tvrze vztyčil letohrádek. Na jeho mladšího bratra se bude navždy vzpomínat jako na udatného šlechtice, který zkrotil lva

Renesanční zámek prodělal první významnou úpravu roku 1630. Pozdní renesanci té doby nahradily v letech 1688 a 1690 prvky baroka. Právě v té době se krásná sgrafita skryla pod nánosem omítky, naopak stropy interiérů ozdobily originální malby. Právě ty dnes při prohlídce upoutají nejvíce. Nejenže jsou na nich gramatické chyby (jejich tvůrci byly často prostí venkované),

V 19. století obklopil zámek v Doudlebech anglický park. Traviny téměř od obzoru k obzoru dodnes prorůstají skoro nekontrolované dřeviny. Právě rukopis přírody propůjčuje zahradám tohoto typu malebnost a majestát. Touláte-li se zde za pochmurných podzimních dní, kdy rudými korunami proráží chladný vítr a zámek v dáli se utápí v matu dohasínajícího slunce, připadáte si zcela oprávněně jako součást jakéhosi naivistického romantického obrazu. Atmosféru tajemného a přece malebného sídla si Doudleby nad Orlicí zachovaly do dneška.

Advertisements

majovyhonzik se představuje:

je mi 31 let a chsi se zde věnovat zajimavým místům, tajemným i obyčejným ale něčím vynikají nad ostatními , zajimavé události z toho místa, historie Jinak povoláním jsem truhlář , bydlištěm Šumperk, ČR
Příspěvek byl publikován v rubrice spojení zvířete a tajemného místa - LEV, vpád tatarů se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s