Hanáský obr – Josef Drasal

Okres Šumperk, Olomoucký kraj

Už jsme možná viděli různé siláky a rekordmany.  Jeden cela výměšný se narodil a nákou dobu žil v Chromči, nedaleko Postřelmova.

Říká se mu také hanácký obr jmenoval se Josef Drásal. Nejedná se o legendu, ale o skutečného muže, který se narodil 4. června 1841 .  V osmnácti letech měřil 232 cm a vážil 185 kg. Od svého dětství vynikal i silou. Jako školák naložil si na trakač dvě a půl měřice obilí a zavezl do mlýna, jako by to nic nebylo.

Vypravuje se, že pověstný obr Drásal vyrostl v takového velikána proto, že denně chodil před východem slunce se umývat k  léčivému prameni v Bludově prýštícímu na hraběcím poli, které sám oral. Svoji obrovskou sílu získal tím, že si tuto léčivou vodu bral s sebou do láhve a vždy po jídle se jí napil. Láhev s vodou z léčivého pramene měl vždy při sobě. 

já sám sem dosuď před publikováním tohodle článku nevěděl že náký Josef Drasal byl a že dokonce v muzeu Olomouci je k vidění figurína Josefa Drásala v životní velikosti oděná do hanáckého kroje.

Josef Drásal se narodil jako třetí ze šesti dětí. Už při narození mu prý předpovídala babička, že bude velký. A skutečně byl. Jedna z mnoha historek popisuje, jak s ním matka šla kupovat boty a když požadovala pro sedmiletého hocha ty největší, švec nechtěl věřit, pokud Josefa nespatřil.

„Literatura uvádí, že byl vysoký buď 241 centimetrů a nebo 232 centimetrů a jeho váha kolísala mezi 186 až 190 kilogramy,“ jeho košile měla rozpětí 4 metry.

Nejvíce historek o jeho životě, ukrutné síle a výšce se traduje právě z období jeho služby v Chromči a později na panství hraběte Žerotína v Bludově. Neproslul jen svou výškou a obrovskou silou, ale také obrovským apetitem. Nikdy se prý nenajedl do sytosti.

Když mu bylo dvanáct let, nastoupil službu ve chromečském dvoře jako čeledín. Už v této době byl znám svým jedlictvím. Často snědl i všechny zemáky, připravené pro prasata. Protože zastal hodně práce, povolil mu hrabě Žerotín denně tři velké bochníky chleba. Síla jeho byla tak veliká, že při orání, když vůl dobře nešel, chytil ho za rohy a uhodil jím o zem. Pak vola chytil za hřbet a zase postavil na nohy. Pro Drásala bylo hračkou postavit i skácenou fůru obilí. Strhla-li se rvačka v hostinci a zavolal-li někdo: „Drásal jde,“ všichni se ze strachu rychle vytratili.

Také se říká, že při rvačce v hospodě posbíral všechny rváče do náruče a vynesl je ven. Rád hrával karty a popíjel rum, byl to však dobrácký člověk. V mládí se však za svou výšku styděl, ale později, když začal být známý a putoval po světě jako atrakce, tak byl na svoji výšku naopak hrdý.

Jednou se stalo, že kroměřížský advokát Mildshuh nabídl Drásalovi, že v hospodě zaplatí vše co sní. Drásal potom celou hospodu na posezení vyjedl. I když byl tak obrovský jedlík, jeho postava byla přepadlá a kostnatá.

Často trpěl hladem. Lepší časy mu nastaly, až když se ho ujal holešovský hostinský Janoch. Drásal si dal ušít hanácký kroj a ukazoval se v něm za vstupné. Naučil se číst a psát a vybranému chování. Janoch s ním projel mnoho zemí po celé Evropě.a snad i v Azii. Pro větší efekt s ním byla na jevišti žena pocházející od Protivanova a měřící něco málo přes metr .
V Paříži se Drásal zalíbil kněžně Pavlíně, manželce rakouského vyslance Metternicha. Nechala sehnat z celé Francie nejmenší trpaslíky, které Drásal přinesl v kufru a pro pobavení diplomatů a šlechty vysypal na jevišti. Představil se i císaři Napoleonovi III. Hrdě se hlásil ke svému hanáckému původu slovy: „My Hanáci jsme všeci takoví jako já“. Chtěl prý tím nahnat Francouzům strachu z Hanáků.

V té době byl Drásal nejšťastnější. Dostal darem mnoho cenných věcí a nashromáždil slušné jmění. O stříbrném řetízku, který nosil Drásal na pase, se vypravuje, že měl tak silné články jako ukazováček u dospělého člověka. V Holešově si koupil dům za 4000 zlatých a tam se nejraději zdržoval. Lidé si o obrovi Drásalovi rádi vypravovali. Nosil prý prsten, který si dal ulít z 8 dukátů. Prstenem propadl i zlatník, jak byly jeho prsty tlusté. Byl povahy mírné a dobrácké. Nekouřil, ale náruživě pil lihoviny, ač ho lékaři před zkázou silně varovali. Často v hostinci vylekal hosty tím, že se náhle postavil a ukázal se v celé velikosti. Jedna hostinská, která jej neviděla přicházet, omdlela, když povstal, aby si vzal jídlo. A když prý v zimě nastydl, dostal rýmu až v létě.

Zbohatl a v Holešově si koupil dům. Když se objevoval ve společnosti, byl vítán výkřiky obdivu, ale i úleku a mnohé ženy prý při pohledu na něho padaly do mdlob. Co obr Drásal a ženy?

„Nějaké milenky měl. Některé ženy se ho bály. Lekly se ho pro jeho výšku, nevěděly co bude život s ním obnášet. Ale měl přítelkyni nebo milenku, ale nestačil se oženit, protože zemřel relativně mladý.“

Josef Drásal zemřel ve věku 44 let, roku 1885. na souchotiny, některé prameny uvádějí, že příčinou byla choroba ledvin. Před jeho smrtí projevilo britské muzeum zájem o jeho kostru, ale Drásal odmítl a v poslední vůli si vymínil pokoj po smrti a umístění kamene v jeho velikosti na hrobě. Jeho pozůstatky však byly třikrát exhumovány. V roce 1967 bylo provedeno i antropologické vyšetření, které ukázalo, že Drásal trpěl vzácným onemocněním, které bylo příčinou jeho abnormálního vzrůstu i příčinou jeho předčasné smrti. V celosvětovém měřítku zaujal Josef Drásal svou výškou patnácté místo, v Evropě byl desátým nejvyšším člověkem.

Pochován je na Holešovském hřbitově, nikoli v hanáckém kroji, v němž vystupoval, ale v „gatích“. Jeho hanácký kroj zdědilo Krajské vlastivědné muzeum v Olomouci.

Jeho podobiznu, malovanou malířem Žúrkem v ži­votní velikosti, je možno viděti v Holešově v sále záhlenické pivnice.

Britské Muzeum a Londýnská Akademie nabízely Josefovi značné částky za jeho kostru, ale poslední vůlí si Drásal vyžádal po smrti klid a aby na jeho hrob byl položen těžký kámen. Tak se také stalo.

Kopie jeho kostry je vystavena v brněnském Anatomickém ústavu. .

Obr Drásal z Chromče – podle knihy Bohuslava Indry „Severomoravské pověsti a zkazky“

Vobr strašedlem (Chromeč)

Za ževota děde Josefa Dvořáka, nádenika z Postřemova, se ve vedléši dědině Chromčo v roce 1841 narodil toze velké chlapec, jako třetí ze šesti děti rodičo Jana a Magdaléne Drásalovéch. Tata bel chodé brosič jehel a omřel pře požáro mléna v Chromče, kdež belo Josefovi jedenáct let. V dospělosti měřel dvěstatřecetdva centimetru a vážel stovosomdesátdvě kila, takže mo moc do pultřetiho metra a do dvóch metráku nechebělo.

Z Postřemova se dostanete do Chromče po selnice, co se króti jak had. Jenom o Blodova je pořádné kopec, co ho otec František Dvořák se svým senkem Édem nejednó zdolávale, dež se vobá bosi za špatně placenó zedničinó vedávale. Véplata tak akorát stačela na to népotřebňéši. Na pořádny škarbale moc nezbelo a moselo se šetřet.

Dvořáku belo v Postřemově jak mako. Nebelo řemesla, co be neprovozovale. Ať to bel pekař, řeznik, hospodské, kréčiř, ševc, ale e poštmistr, železničář, mozekant nebo správce, nejednó e bido s nózó třele.

V dědině bela vila továrnika se zahradó, s lákavéma střešněma, stromovyma jabkama, hroškama, kadlátkama, jahodama. A tak e stará paní továrniková proháněla te, co přes plot lezle a s olópenéma dobrotama před její hulkó prchale. Dopadnót menši zlodějíčke belo snadny. Potom to také o Dvořáku „Na chromečské“ končivalo vépraskem a známym strašenim: „Jenom počké, za kaplečkó je Drásal!“

Belo se koho bát. Každé zpanikařel, jak se najednó vobr Drásal z Chromče vobjevil. Rád chodil do hospode na krapko gořalke. Dež seděl, tak to ještě šlo. Jak vopostil stul, zcepeněl naponéprv e ten névječi hrdina. Dež se rozneslo, že se Drásal z hospode vraci, mizela vomladina v chalópkách a prvni děvčata. V hospodách často zastával óřad polecajta. Vznikla-le rvačka, bel ochotné na poken hostinskyho zakročet, vzit několek rváču do nároči a venist na dvur. Proto dodnes se straši: „Přende Drásal!“

Ve složbách o sedláku se vobr trápil, nejednó e hladověl a plakával, že je tak vobrovité a že potřeboje tolek jidla. Take hadre na sebe si mosel dat šet na miro a všechno belo moc drahy. Chodák e postel měl dělanó tak velkó, jak jo možete ovidět vestavenó v Postřelmově „O Dvořáka“.

Všecko se k lepšimo změnilo, jak se s nim holešovické hostinské na vandr vedal. Vestopoval před vebranym vobecenstvem v hanáckym krojo, v tom, co teď ve volomóckym muzeo vokazojó. Seznámil se s tehdéšim cisařem Napoleonem. Abe mo pré trocho stracho nahnal, chlobil se, že na Hané só všeci tak vobroviti. Poheboval se ve všelijaké společnosti. Jezdil v kočáře a kdež se mu pozďéc zlámal, jezdil po dráze. V kavárně o Dvořáka v Přerově zahrál si bylyjár. Ale z miško v roho nebel sto vedělat kólo, jak měl prste velky. Bohaty vobecenstvo ho vobdivovalo a za jeho vestópeni, hde třeba z kufra vesepal ževi trpaslike a na jevišťo si s nima pohrál, ho bohato vodměňovalo. Před hladovéma divákama pojedl celyho pečenyho krocana, nebo najednó devět řizko.

Zbohatl a za 4000 zlatéch v Holešově kópil dum. Ve světě se naočel vebranymo a společenskymo chováni a zvládl e šest cezich řeči. Často poméšlel e na ženitbo. V Holešově ho chtěla jedna vesoká složebná, která mo slebovala, že mo bode dobře vařet, ale Josefova předčasná smrť okončela jejich namlóváni.

Bohatyho a „očenyho“ vobra se ledi ož nebále. Rádi ho poslóchale, jak světem dvacet roku kočoval a co v něm všecko viděl a zažel. STRAŠEDLO belo tatam.

Advertisements

majovyhonzik se představuje:

je mi 31 let a chsi se zde věnovat zajimavým místům, tajemným i obyčejným ale něčím vynikají nad ostatními , zajimavé události z toho místa, historie Jinak povoláním jsem truhlář , bydlištěm Šumperk, ČR
Příspěvek byl publikován v rubrice Obři, Tajemné a krásné Šumpersko se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Hanáský obr – Josef Drasal

  1. Pingback: kraj Olomoucký – Šumpersko | Majovyhonzik – obyčejné neobyčejným pohledem

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s