Hoštejn – Loupežníci

Okres Šumperk , Olomoucký kraj

Davných dobách i zde se usadili na nějaký čas loupežníci , a znikla pověst jak to vlastně začlo …

Pověst o Heřmanovi z Hoštejna
Na západ od Hoštejna jsou trosky hradu Mladějova.
Žil zde starý vdovec měl děti Ottu a Mirandu. Po jeho smrti Otta si oblíbil
Kedrutu, dceru rytíře Bořity ze Žichlínka. Ten si
ovšem kladl podmínku, že mu dá svou dceru tehdy, až
vykoná pouť do Palestiny ke Svatému Hrobu. Slib dal její otec, když byla jednou jeho dcera v děství nemocná. Ale nesplnil.
Otta podmínce k svolil a svěřil hrad i
Mirandu Bořitovi. O Mirandu se ucházeli mnozí statní mládenci, ale všechny Bořita odmítal tím ať se obráti na Mirandina Bratra.   Heřmana z Hoštejna odmítl také ačkoliv věděl že jej Miranda ráda vidí. A skutečně začli se tajně scházet.  Uběhli tak asi dva roky a Otta pořád nikde.  jednoho dne přijeli křižáci prý z Palestiny, kteří jí oznamovali, že se Otta stal templářem a zprošťuje proto Kedrutu slova, které mu dala. Prý se má stát ženou jednoho z
příchozích rytířů a  Miranda ženou starého Bořity. Miranda s Heřmanem smluvili únos, při kterém
však byla Miranda nešťastně usmrcena šípem, který
vystřelil Bořita na Heřmana, aby se zbavil mladého soka. Heřman dovezl Mirandu do Hoštejna ale všechna péče byla marná, do rána Miranda zemřela a dal ji pochovat v klášteře na Korunì. Obrátil svůj hněv proti vrahovy.  S ozbrojeným lidem oblehl Žichlínek, dobyl ho, spálil a srovnal se zemí. Bořita s dcerou utekli tajnou chodbou  na Mladějov. Tam se konečně setkal s Bořitou. Vlastním mečem probodl vraha své nevěsty. Na Mladějově čekalo však Heřmana ještě jiné překvapení: když prohledával hrad, aby ztrestal Bořitu, v hradním sklepení našel rytíže Otu, v okovech, hladem a strádáním polomrtvého.  Ottu, kterého před rokem přepadli na cestě domù
Bořitovi zbojníci. a uvržen do hladomorny na vlastním hradě. Aby nestál v cestě Bořitovým záměrům.
Otta zklamán životem vstoupil nyní doopravdy do rytířského řádu templářů, Kedruta tése stala jeptiška.

A neštastný Heřman zanevřel na celý svět. Shromáždil kolem sebe divokou čeládku a mstil se kdekomu. Dlouho byl postrachem širokého kraje, podnikal loupežné výpravy daleko široko, až jeho řádění učinilo konec královské vojsko vedené Závišem z Falkenštejna.  Hrad Hoštejn byl dobyt, loupežná banda pobita, heřman uvržen do vězení, z něhož ho vysvobodila smrt …
Do obecní kroniky zapsal uèitel Josef Skalický

Krátký popis historie hradu:

Dnes už z hoštejnského hradu nezbývá téměř vůbec nic. Jen sotva patrné zbytky valů a opevnění a zasypaná schodiště připomínají kdysi mohutný hrad, žijící nyní pouze v pověstech o zdejších loupeživých rytířích. Na vysokém kopci, opodál železniční stanice Hoštejn, zde právě kdysi hrad leží asi 7km západním směrem od  Zábřehu na Moravě.

Historie hradu není dlouhá, ale zato dosti spletitá. Jeho zakladatelem byl s největší pravděpodobností příslušník rodu Hrabišiců Boreš z Rýznburka, který v tomto kraji založil také augustiniánský klášter Mariina Koruna u Krasíkova. Hrad byl vybudován nejpozději v polovině 13. století.

Hrad pravděpodobně vystavěný před r. 1267, záhy upadl do rukou loupežníků, kteří podle Zbraslavské kroniky „neumějíce upustit od svých zvyků, každodenně pustošili pomezí sousedních zemí loupežemi a požáry“. Královské vojsko proto hrad mezi roky 1285-87 dobylo. První přímá písemná zmínka o Hrad Hoštejn pochází z roku 1289 a jeho pravděpodobným zakladatelem byl o dvě desítky let dříve pan Boreš z Rýzmburka. Hrad Hoštejn původně sloužil jako sídlo odpůrců pánů ze Zábřeha k ochraně cesty údolím. Po rodě Hrabišiců byl Hrad Hoštejn v držení Záviše z Falkenštejna a později i pánů ze Šternberka.    – Začátkem 15. století byl Hrad Hoštejn díky tedejšímu hejtmanovi a velkému přívrženci husitů, často terčem protihusitských útoků, což započalo jeho zkázu. Útok oddílu vojska Albrechta Rakouského v roce 1424 Hrad Hoštejn velice významně poškodil a od této události již hrad nikdy nebyl obnoven

. Později měl Hrad Hoštejn ve vlastnictví i rod Tunklů z Brníčka, který ho již trvale spojil se zábřežským panstvím. O vlastnictví hradu se, ale, vlekly dlouhotrvající spory během nichž hrad nadále chátral. A ani noví majitelé neměli již zájem o jeho obnovu.

Velmi známá a populární je ta část historie hradu, kdy se někdy počátkem 16. století Hrad Hoštejn stal útočištěm lapků. Ti svými loupeživými výpravami sužovali celé široké okolí. Údajně zde pobývali celých šet. Přítrž jejich řádění učinil až Arkleb z Boskovic, který hrad dobyl a vyvrátil do základů. Konečnou zkázu Hrad Hoštejn dokonala v polovině 19. století výstavba železnice, kdy jeho ruiny byly zcela rozebrány.

Více o historii obce:

Reklamy

majovyhonzik se představuje:

je mi 31 let a chsi se zde věnovat zajimavým místům, tajemným i obyčejným ale něčím vynikají nad ostatními , zajimavé události z toho místa, historie Jinak povoláním jsem truhlář , bydlištěm Šumperk, ČR
Příspěvek byl publikován v rubrice lapkové doby minula, prokletá láska, Tajemné a krásné Šumpersko, Templáři se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Hoštejn – Loupežníci

  1. Pingback: kraj Olomoucký – Zábřežsko | Majovyhonzik – obyčejné neobyčejným pohledem

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s