Velké Bílovice – strážní oddíl římské legie a ráj vína z filmu BoBuLe

Vrchem Hradišťkem končí malé návrší nad Velkými Bílovicemi zvané Zímarky. Z názvu návrší vychází legenda o hraniční římské marce. Strategická poloha Hradišťku a vynikající výhled na rozhraní Dolnomoravského a Dyjskosvrateckého úvalu dává základ doměnkám o tom, že zde měla římská desátá legie ležící u Mušova umístěn svůj strážní oddíl. Při dobré viditelnoti je na pravém úpatí Pálavy za hladinou Novomlýnských jezer vidět kopec, kde tato legie čítající 20 tisíc vojáků ležela.
Tyto úvahy podporuje i nález honosné římské dvouplamenné lampy ve vinici v původní trati Zímarky po levé straně Hradišťku. Nejvýznamnější archeologickým nálezem v okolí Velkých Bílovic je velkomoravské pohřebiště v trati Úlehle. Toto pohřebiště bylo odkryto v roce 1975 u jihozápadní paty Hradišťku, u staré Novosádské studny. Našlo se zde 72 kostrových hrobů s keramickými střepy a železnými předměty. Jedná se o typické venkovské pohřebiště využívané v 9. století.
Ze středověkého hrádku, který údajně stával na vrcholu Hradišťku, se dochovala pouze oválná plošina vysoká 6m, obklopená valem, na jihovýchodě s příkopem. Podle pověstí byl ale kopeček nanošený v čepicích římskými či švédskými vojáky. Před jejich odchodem tady prý měl jeden důstojník zakopat zlatý poklad, ke kterému se váže jedna místní pověst

Velké Bílovice jsou dnes největší vinařskou obcí v České republice.  Leží asi 10 km severně od města Břeclav. Leží na rozhraní sousedních regionů Dolnomoravský úval a Středomoravské Karpaty v nadmořské výšce 188 m n. m. . Rozloha vinic v katastrálním území činí více jak 700 ha, na které hospodaří přes tisíc vinařů. Své vína vyrábějí a uchovávají ve vinných sklepích, tvořících jakési samostatné vinařské městečko. Jejich katastr je prakticky úplně bezlesý, v plochých částech převažuje orná půda, v pahorkatinné části najdeme vesměs ovocné sady a vinohrady.

Nejvyšší bod v katastru obce je vrch Zímarky 262 m n. m. Jde o malou ale výraznou vyvýšeninu, vystupující z širokého bezlesého hřebene, který postupně klesá z hlavního masívu Ždánického lesa. Nachází se 3 km severně od největší vinařské obce v republice – Velkých Bílovic. Je z něho široký rozhled do rozlehého plochého úvalu směrem k Dyji, kde za ním na horizontu se zvedají majestátně Pavlovské vrchy. Na vrcholu kopečku stojí kaplička ve tvaru románské rotundy, která zde byla postavena a vysvěcena v roce 2003. Zasvěcena je patronům sv. Cyrilu a Metodějovi, sv. Václavu a sv. Urbanu (patronu vinařů).   Z tohoto bodu je nádherný rozhled na vlastní obec, ale západním směrem také na Pálavu a nížinu podél toku Dyje

Na východě území odvoďňuje vodní tok Prušánka. Na Prušánce leží rybník Velký Bílovec(41 ha), ten je doplňován i vodou z Dyje. Prušánka pramení u Čejkovic a vlévá se do Kyjovky u Lužic. Kyjovka náleží k povodí Moravy. Západní část katastru odvodňuje Bílovický potok, ke kterému patří i vodní nádrž Šísary. Bílovický potok  vtéká do Trkmanky a ta se vlévá u Podivína do Dyje.

Vinohradnické trati jsou rozloženy na svazích Dyjskomoravské pahorkatiny. Původně jich bylo dvacet osm (Šísary, Krátké, Špičáky, Od Čejkovska, Zimarky, Holomúcary, Maškrúby, Ťuhýkov, Hamby, Stískale, Súdný …) nyní byly na přání vinohradníků sceleny do sedmi: Přední hora, Zadní hora, Dlouhá hora, IMG_6604Široká hora, Pod Belegrady, Nová Hora, Vinohrádky. Sklepní areál, čítající více jak 650 hlavně patrových obytných lisoven, je od obce oddělen Bílovickým potokem a sestává ze tří částí, které dnes už zástavbou splývají: Půrynky, Pod předníma a nejznámější Belegrady. Od sklepů v Belegradech vede Velkopavlovická vinařská stezka mezi vinohrady na mýtický vrch Hradištěk. Z návrší porostlého stepní květenou, kterému vévodí kaplička zasvěcená sv. Václavovi, sv. Urbanovi a sv. Cyrilu a Metodějovi se můžete kochat výhledem do vinorodého kraje pod Pálavou.

Hory odjakživa podléhaly přísným zvyklostem a právu. Při pohárku vína se můžete dozvědět, že Velké Bílovice měly tzv. horenské právo již od roku 1550. Vstup do vinohradů byl podle tohohle zákona v době zrání hroznů zakázán. kdo za pronásledovaným vstoupil do vinohradu dál než na šíři motyky, byl popraven.   Ten, kdo byl ve vinici přistižen, jak krade zralé hrozny, propadl hrdlem. Tresty byly přísné, ale svým způsobem pochopitelné. Víno bylo to nejcennější, co Velké Bílovice kdy měly. Jak se píše v archivních dokumentech, na konci 19. století komise stanovila za bílovické víno cenu tři zlaté a třicet krejcarů za vědro, kdežto víno z okolí se prodávalo za jeden zlatý a dvanáct krejcarů. Za kvalitu se už tehdy pořádně platilo.

Mezi místní největší a nejvýznamnější akce patří krojové hody (v září), putování za vínem Ze sklepa do sklepa (v dubnu) a místní výstava vín (v květnu) a na svatého Vavřince (srpen).

Habáni čili novokřtěnci
Vinařské umění se v Bílovicích dědilo a zdokonalovalo po staletí. Svůj podíl na tom měli i habáni. Slovo, které tady uslyšíte bezpočtukrát. Habáni, anebo také novokřtěnci, přišli na Moravu ze Švýcarska, kde ve dvacátých letech 16. století jejich reformační hnutí vzniklo. Na rozdíl od katolické církve odmítali křest malých dětí, do náboženství mohl vstoupit až dospělý člověk. Proto novokřtěnci. Druhé označení vzniklo až na Moravě zkomolením německého Haus haben (mít domov).
Na jižní Moravu se habáni dostali díky pozvání mikulovského pána Linharta z Lichtenštejna, který se dozvěděl o jejich zručnosti. Morava se tak koncem 16. století stala pro jinde pronásledované novokřtěnce zaslíbenou zemí.
Sami se nazývali Huterovi bratři podle představeného Jakoba Huttera. Vynikali ve stavitelství a v pěstování a výrobě vína. Obojí ve Velkých Bílovicích uplatnili mírou vrchovatou. Zakládali vinice, stavěli sklepy a vyráběli nejlahodnější vína. Jejich úspěchy se odůvodňují přísnou specializací, kterou v komunitě dodržovali. Někteří pracovali jako vinopalníci, další jako sklepníci, jiní obdělávali vinohrady coby kopáči vína.
Postupem času ale i na jihu Moravy útlak úřadů a vrchnosti zesílil, habáni se přestěhovali dál na východ. V Bílovicích po nich dodnes zůstaly vyhlášené sklepy. Jeden z největších využívá společnost Révovin, kterou najdete i na seznamu otevřených sklepů. Další habánské sklepy jsou vyhloubeny i pod rodinnými domy v městečku, ty jsou ale pro veřejnost nepřístupné.

Reklamy

majovyhonzik se představuje:

je mi 31 let a chsi se zde věnovat zajimavým místům, tajemným i obyčejným ale něčím vynikají nad ostatními , zajimavé události z toho místa, historie Jinak povoláním jsem truhlář , bydlištěm Šumperk, ČR
Příspěvek byl publikován v rubrice krajina a lidé, zakopané zapomenuté poklady. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Velké Bílovice – strážní oddíl římské legie a ráj vína z filmu BoBuLe

  1. Pingback: kraj Jihomoravský – Okres Břeclav | Majovyhonzik – obyčejné neobyčejným pohledem

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s