Kalvárie v Jaroměřicích u Jevíčka – zlato svůdce

Mezi Boskovicemi a Trnávkou v oblasti které se říká Malá haná. Nad obcí Jaroměřice u Jevíčka, jižně od obce, najdeme poutní místo Kalvárie
V době kdy ještě nestál na Kalvárii kostel, byla tam veliká jeskyně a uprostřed ní dřevěný stůl s hromadou zlata. To zde zůstávalo nedotčeno, neboť lidé se bali a byli pověrčivý, spatřovali v tom dáblův svod a tak nikdo se neodvážil ani trochu jsi z toho pokladu vzít.

Kolem jeskyně se chodívalo do lesa na roští, a jednou tudy šla chudá stařena pozastavila se a když spatřila, otvorem sluje žlutavou záři, nahledla dovnitř. Dodala si odvahy a stoupila dovnitř…

když spatřila velkou hromadu zlata, stála tam bezradně, naplněná úžasem. Zatoužila po bohaství, o kterém jsi duchu jen snila, doteť žila s chudou když získala peníz musela ho stokrát obraset, než se mohla rozhodnout na co jej dá. A teď tu před ní je celá hromada.

Sama sebe se ptala má jsi vzít? Není to hřích jen se na ten poklad dívat? A náký tichý hlas ji šeptal:  „Ber, ber, kolik uneseš,“  a po chvíly druhý ji našeptával „Ale jen malounko“  Ale nikoho neviděla jen hlasy ji stále pobízeli: „Ber, Ber … mnoho … málo“  Váhala jestli se něco nestane když jsi vezme, ale neodolala a vzala jsi malou hrudku zlata, a rychle ven. Ale už né do kopce na roští ale šla rovnou spátky do chaloupky.

Bída se z její chaloubky vystěhovala. A pokaždé když se rozkutálel poslední groš, zašla si pro dálší do jeskyně. Mohla být tak na dosmrti štastná, ale prvotní strach se pomali vytrácel. A na to čekal dábel pomali se blížila chvíle kdy byl čas aby ji lapil do svých sítí. A jednou když znovu přišla do jeskyně, vystoupil zpoza stínu temnoty a oslovil nebohou, nic netušíci stařenu. „Podívej, kolik zlata tu leží, nikdo ti nebrání, aby jsi nabrala, kolik unešeš. Naber jsi plnou zástěru. proč bys bydlela chatrši když mužeš bydlet na zámku. Dost jsi sloužila jiným, nech teď druzí slouží tobě. – Hrábl do zlata,  a hodil do vzduchu, zvuk dopadu míncí přímo působyl omamně.

Z zdálky šlyšela „Jen malinko, … trošku …“  Stařena se už chystala nabrat jsi zlata ale zarazila se. Ale čert dál naléhal neboj se nic se nestane, jen ber co když příště už nebude? Místo zlata najdeš kamení, a zas buudeš muset žít chudobně. a to na ní zabralo. Už jsi zvykla že jsi chodila do jeskyně když potřebovala, už dlouho nevěděla co je to hlad. A dostala strach že čert má pravdu, že přístě příjde a nic zde nenalezne. nechtěla zpátky chudobu.

Stařena nabrala oběma rukama. Ale v tom okamžiku vše zmizelo, stařena zkameněla a jeskyní se rozlehl hrubý dábelský smích …

Dnes tam na Kalvarii není žádná jeskyně se zkamenělou stařenou.  Tam kde bývala je jen Kadrmanka, plná trní a hloží.

majovyhonzik se představuje:

je mi 31 let a chsi se zde věnovat zajimavým místům, tajemným i obyčejným ale něčím vynikají nad ostatními , zajimavé události z toho místa, historie Jinak povoláním jsem truhlář , bydlištěm Šumperk, ČR
Příspěvek byl publikován v rubrice okolo Jevíčka putování po Malé Hané, zakopané zapomenuté poklady, Člověk proměněný v kámen, čertovská místa se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Kalvárie v Jaroměřicích u Jevíčka – zlato svůdce

  1. Pingback: kraj Pardubický – Okres Svitavy | Majovyhonzik – obyčejné neobyčejným pohledem

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s