Poblíž zaniklích lázních u Velké Roudky – černý pes

Kopce nad borotínem padají do sklesliny k Velké Roudce, k potoku, který se proplétá půvabným údolím od lázní k velkým Opatovicím.

Majitel borotínského statku založil, v duchu tehdejšího módního trendu, v roce 1839 ve Velké Roudce, které byly součástí jeho panství, malé lázně. Bývaly navštěvovány hosty až z Vídně, zvláště poté, co cestu usnadnila nově vybudovaná železniční trať z Velkých Opatovic do Skalice nad Svitavou (uvedena do plného provozu 18.5.1908). Ze staré slávy zůstaly opuštěné lázeňské budovy a Františkův pramen s kvalitní pitnou vodou. Příchozího však překvapí na místě zvláštní uklidňující pocit. Může si představit odvátou atmosféru a zvuk kočárů přivážejících hosty, kteří před chvílí vystoupili z dýmajícího vlaku na opatovickém nádraží.
Kdysi se zde vystřídalo za sezónu více jak 500 hostů, kteří bydleli v lázeňských vilách Svornost, Mignona – Věra, Myslivna, Keusche. Hosté bývali ubytováni i privátně po různých staveních ve vesnici. Majitelé sami pak spávali na půdě. Lesní cesta z Opatovic vedla kolem potoka. Byla tehdy sypaná pískem. Byla to romantická procházka, mimo lázeňské hosty ji volilo i mnoho opatovických občanů o nedělních svátečních „špacírech“. I když cesta už dávno není sypaná pískem, nahradila ji asfaltová silnička, lze pouze vřele doporučit (z Opatovic cca 2 km).

Právě poblíž tohodle místa dnes už zaniklé malé lázně se stal tento příběh….

Všude jsou lesy. A právě týmto lesem se blízko lázní se vracel domů jeden hajný, právě když se čas blížil k poledni. měl za sebou časnou ranní pochůzku, byl už unavený, šel proto loudavě, pušku nedbale pověšenou na rameni.

Najednou hop ! skočil proti němu ohromný černý pes. A zatarasil výhružně cestu, zavrčel, vycenil tesáky a povyplázl jazyk, z něho OOO hrůzo,  tryskaly prameny ohně.
Z hajného spadla rázem všechna únava. Přitiskl se nejbližšímu stromu a strhl pušku. Zručnou rukou i jistým okem zacílil a vystřelil. neminul ale záseh se minul účinkem.
Černý pes stále na něj dorážel, a neměl na sobě ani skrábanec,  naopak jej to víc rozdivočilo. Víc z něho šla hrůza a sršeli plameny s větší silou.

I druhý vystřel neměl žádný učinek, podivné zvíře stále bylo před ním, jen zázrakem že hájný ještě byl mezi živými.
„Co teď?“ trnul hajný. „Nu“ rozhodl se, „pustím do něj třetí,“

Namířil a naprazdno době kdy kulka minula místo kde před tím stal pes o setinu okamžiku zmizel jako by byl pára, nebylo jej.

Hajný se domníval že při něm stál sám anděl strážný.   zavěsil proto na tom stromě obraz anděla strážného, na místě kde se to vše událo.

Reklamy

majovyhonzik se představuje:

je mi 31 let a chsi se zde věnovat zajimavým místům, tajemným i obyčejným ale něčím vynikají nad ostatními , zajimavé události z toho místa, historie Jinak povoláním jsem truhlář , bydlištěm Šumperk, ČR
Příspěvek byl publikován v rubrice okolo Jevíčka putování po Malé Hané, spojení zvířete a tajemného místa - PES, vlk, Vlkodlak se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Poblíž zaniklích lázních u Velké Roudky – černý pes

  1. Pingback: kraj Jihomoravský – okres Blansko | Majovyhonzik – obyčejné neobyčejným pohledem

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s