Náklo – DIVNÁ ŽENA

Okres Olomouc

Stalo se to víc než před sto lety. V Nákle tehdy chodívaly ve dne i v noci po deskových střechách divné ženy. Mívaly malé děti s velkými hlavami. Když některá matička od svého dítěte odešla spíš, než mělo šest neděl, tož ty divné ženy prý se spustily komínem a vyměnily jim děti za ty své hlavaté.
V jedné chalupě v sadě žil tenkrát krejčí se ženou. Jednoho dne našli v kolébce místo svého děťátka cizího chlapce. Bylo to děcko vy­chrtlé, s velkou hlavou, rozcuchané a divoké. Celý den by jen jedlo a když nemělo dost mléka a kaše, bilo vším, co mu přišlo do ruky, a křičelo jako pominuté.

Chlapci už bylo sedm let a nemluvil, neslyšel, jen ležel v kolébce a jedl. A jednou tak přišla do chalupy ženská, co prodává kartáče. Sotva uviděla děcko, povídá:
„Hospodáři, co to máte za tvora?“
A on vypravoval, že na ně poslal pámbíček takové neštěstí. A kartáč-nice povídá, že to není jeho děcko, že je to cizí, podhozené a že jim ho tam donesla divná žena.

„Já vás ho zprostím, když budete chtít.“
A oni že ano, že by dali nevím co, kdyby se ho střísli.
„Já vám poradím. Vyvrtejte do dveří malou dírku a na zem na­stavte hodně prázdných hrnců přikrytých pokličkami.“
Udělali to tak, dítě nechali ležet v kolébce, šli ven a dívali se dírkou, co se bude dít.
Sotva odešli, chlapec škrk dolů z kolíbky a jak tancoval okolo hrnců, tak tancoval. A pozpěvoval:
„To je honců, to je honců!“
Nadzvedával pokličky a když zjistil, že jsou všechny hrnce prázdné, začal zlostně křičet a kopat do nich.
Krejčí už to nevydržel a otevřel dveře. Vtrhli do kuchyně, popadli pruty a jak bili tak bili. Děcko začalo řvát, ale oni nic nedbali a šlehali a šlehali. Vtom do kuchyně vklouzla malá ošklivá baba. Tvář měla černou, vrásčitou, vlasy slepené a na čele rozcuchané, šaty špinavé, nohy bosé a pokryté vrstvou bláta. Kartáčnice se obrátila i na ni a začala ji šlehat klokočovými pruty. Divoženka prchla, ale za chviličku se vrátila s dítětem v náručí, hodila je na zem, uchopila děcko z koléb­ky a tam ta.

Vyměněné dítě bylo zdravé, ale neumělo mluvit ani slovíčko hanácky. Naučilo se to však brzy a vyrostlo v hezkého chlapce. Ale co byste na to řekli — o svém životě u divoženky nedovedl nic vypravovat, všecko to zapomněl.

Advertisements

majovyhonzik se představuje:

je mi 31 let a chsi se zde věnovat zajimavým místům, tajemným i obyčejným ale něčím vynikají nad ostatními , zajimavé události z toho místa, historie Jinak povoláním jsem truhlář , bydlištěm Šumperk, ČR
Příspěvek byl publikován v rubrice divoženky a víly. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Náklo – DIVNÁ ŽENA

  1. Pingback: kraj Olomoucký – Litovelsko | Majovyhonzik – obyčejné neobyčejným pohledem

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s