Mlýn na Hynkově – hastrman

Okres Olomouc

Ve mlýně na Hynkově pracoval kdysi starší mlynářský dělník, a ten se znamenitě vyznal v mletí. Uměl taky otesávat mlýnské kameny a mlynář si ho tuze pochvaloval. Vždyť hynkovská kaše byla známá v celém kraji!
Kdysi v zimě dělal kaši, ale práce mu nešla od ruky. Byl silný mráz, voda na mlýnských kolech zamrzala a mlynářský musil neustále osekávat led s kol. Bylo to k zlosti: Sotva kola osekal, už se na nich tvořily nové rampouchy. Nakonec se mlýn docela zastavil. Co teď? uvažoval mlynářský. Ráno si sedláci přijedou pro kaši  a co já jim řeknu? Byla už skoro noc, a on znovu vzal sekeru a šel sekat led.

Najednou se mu zdálo, že se ve vodě mezi ledem cosi pohybuje. Přestal sekat a díval se do vody, a to prý jsem zvědav, co to tam je! Tu se ze tmy začal vynořovat jakýsi mužíček. Byl suchý jako tříska, na vlasech mu visely rampouchy a celý obličej, ramena a ruce měl pokryté ledem. Ledová tříšť praskala, jak namáhavě vylézal z vody.
Mlynářský se nepolekal. Popadl mužíčka za ramena a vytáhl ho ven. Teprve když ho postavil vedle sebe, všiml si, že je celý zelený. Aha, hastrman! No počkej, s tebou si to vypořádám, že nám zastavuješ mlýnská kola! Hastrman skučel zimou a celý se třásl. Mlynářský s něho olamoval kusy ledu a pak ho zavedl do mlýnice. Led se rychle rozpouštěl, a za chvíli byla kolem mužíčka veliká kaluž vody.
Mlynářský zavolal mlynáře a povídal mu:
„Tady ten panáček nám zastavuje mlýnská kola! Pěkně se s ním vypořádejte, pantáto!“
Hastrman se ozval kňouravým hlasem:
„Kdepakale, pantáto! To jsem nebyl já, ale mráz! Co vás to napa­dá — vždyť mě ten led málem zahubil. Jak jsem uviděl mlynářského sekat led, hned jsem k němu plaval, aby mi pomohl. Já, pantáto, vám kolikrát naháním vodu na kola, když je jí v Moravě málo.“
Mlynáři se zelený mužíček zalíbil, zatopil v peci a pozval ho blíž, ať se jenom zahřeje. Netrvalo dlouho a hastrman byl suchý.
„Víš co,“ řekl mlynář, „jestli chceš, zůstaň tady ve mlýně.“

Hastrman mu pěkně poděkoval, ale prosil, ať ho pustí zase do řeky, na svobodu, že bez vody nemůže žít. A mlynářskému sliboval:
„Já se ti za tvou pomoc dobře odměním! Budu ti pomáhat při výrobě kaše a naučím tě otesávat kameny ještě lip!“
Jakmile se hastrman trochu ohřál, vyvedli ho mlynáři ven — a on hned skočil do díry v ledě, až voda vysoko vystříkla, a zmizel pod ledem.
Mlynář prý od té doby míval vždycky dost vody, a proto taky tuze moc spokojených mléčů.

Advertisements

majovyhonzik se představuje:

je mi 31 let a chsi se zde věnovat zajimavým místům, tajemným i obyčejným ale něčím vynikají nad ostatními , zajimavé události z toho místa, historie Jinak povoláním jsem truhlář , bydlištěm Šumperk, ČR
Příspěvek byl publikován v rubrice Vodníci. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

2 reakce na Mlýn na Hynkově – hastrman

  1. Pingback: kraj Olomoucký – Litovelsko | Majovyhonzik – obyčejné neobyčejným pohledem

  2. Pingback: kraj Olomoucký – Olomoucko | Majovyhonzik – obyčejné neobyčejným pohledem

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s