Náklo – HASTRMANOVA LEST

Okres Olomouc

Je to už dlouho, co žil v Nákle muž, který holil sousedům vousy. Nebyl to vyučený holič, ale uměl všechno, a tak se dal i do holení. Před svátky chodíval dům od domu a holil každého, kdo si to přál. Byl hovorný, jak se to na pravého holiče sluší a patří, a proto ho všude rádi viděli. Věděl o všem, co se v okolí přihodilo, a rád vypravoval i příhody, které sám prožil. A těch bylo dost!

Bylo to kdysi na podzim, když se vracel v podvečer domů. Bylo škaredě a pršelo jen se lilo. Holič došel k rozvodněnému potůčku a tam pod vrbou stál malý chlapeček a úpěnlivě plakal a naříkal.
„Čípak jsi, chlapečku?“ zeptal se ho holič. Ale chlapeček neodpo­vídal a jenom plakal.
Co teď? V dešti ho nechtěl samotného nechat, a tak se rozhodl: Já ho vezmu s sebou do dědiny, třeba ho tam bude někdo znát. Chlapec byl unavený a zkřehlý zimou, muž ho vzal na záda a nesl k dědině. Chlapeček byl ze začátku lehký, ale jak se blížili k Náklů, začalo mu přibývat na váze. Muž si utíral pot s čela, odpočíval, ale nic plátno, chlapec byl pořád těžší a těžší.
Konečně došel muž k Pospíšilovu mostu přes struhu Cholinku a jak ho přecházel, začal ho chlapec škrtit kolem krku. Už ho nemohl unést a snažil se ho strhnout se zad. Ale skrček s ním začal zápasit a chtěl ho shodit do rozvodněné říčky.
Ach jejda, lekl se holič, už je se mnou zle! Je málem tma a nikde nikdo. Sebral všecku sílu, opřel se pevně o zábradlí mostu a stiskl chlapce na zádech, až mu vyrazil dech. Pak ho chytil za nohy a táhl vší silou dolů. Chlapci tekla z kabátu proudem voda. Muž ho držel pevně, až konečně se mu podařilo strhnout ho vedle sebe. Místo upla­kaného chlapečka uviděl rozšklebeného hastrmana! Dopálil se, chytil ho vpůli těla, vyzvedl vysoko do výše a mrštil jím s mostu do Cholinky, až voda vysoko vystříkla.

Hastrman se vynořil z vln a volal:
„Nahnal jsem ti strachu, co? Ale já jsem ještě v životě neviděl tak silného chlapa, co přemůže hastrmana u vody. Pomačkal jsi mě dů­kladně, budu mít všude modřiny!“
Hrozil mu rukou s dlouhými drápy, ale holič odplivl zlostně do kalných vln a utíkal k domovu. Slyšel za sebou, jak hastrman huhňavě křičí a jak tluče rukama do vody. Zlobil se, že se mu lest nepovedla. Holič se ani neohlédl a oddechl si spokojeně teprve doma v chaloupce. Šaty měl úplně promočené a na krku krvavé šrámy.
Varoval pak vždycky děti i sousedy, ať si dají pozor na cizí chlapečky a nelitují jich, i kdyby plakali sebevíc a prosili o pomoc. Poznal sám na vlastní kůži, že je to hastrmanova lest.

Reklamy

majovyhonzik se představuje:

je mi 31 let a chsi se zde věnovat zajimavým místům, tajemným i obyčejným ale něčím vynikají nad ostatními , zajimavé události z toho místa, historie Jinak povoláním jsem truhlář , bydlištěm Šumperk, ČR
Příspěvek byl publikován v rubrice Vodníci. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Náklo – HASTRMANOVA LEST

  1. Pingback: kraj Olomoucký – Litovelsko | Majovyhonzik – obyčejné neobyčejným pohledem

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s