Náklo – Můra

Okres Olomouc

Za starých časů, kdy ještě v Nákle dělali tkalci na ručních stavech plátno, tkával jeden tkadlec dlouho do noci. Býval v chaloupce sám a byl vždyc­ky rád, když k němu přišel někdo na besedu, čas mu lip utíkal.

Skoro každý večer k němu chodívala jedna sousedka a povídali si. Pak na­jednou se u něho začal objevovat velikánský černý kocour a mňoukal u dveří, až ho tkadlec pustil dovnitř. V duchu se vždycky ptal, odkud se kocour asi bere?

Milý kocour si sedl na lavici nebo na stůl, upřeně se díval na tkalce a hlasitě předl. Tkadlec seděl za stavem a tkal, pak se mu pomalu začaly klížit oči, přemáhal ho spánek, až usnul. Ráno se pokaždé probudil celý malátný a na prsou jej bolelo, jako by mu tam ležela nějaká tíha. Oči měl zapadlé, celý den pak chodil jako bez ducha a den ode dne víc hubl. Lidi z dědiny se divili:
„Strýčku, co se s vámi děje? Netrápí vás můra?“

Tenkrát se věřilo, že na lidi chodí v spánku můra a dáví je a sužuje.“ Tkalce napadlo: Že se ten cizí kocour v noci proměňuje v můru? Po­každé jak usnul, cítil, že mu kocour usedá na prsa, a za chvíli už tkadlec nevěděl o světě. A ráno nebylo po kocourovi v jizbě ani památky. Jak se jen odtud dostal?
Když si tkadlec všecko rozmyslil, umínil si, že už kocoura k sobě nepustí. Jenže kocour se příště objevil zase, kdoví kudy do jizby vlezl. Milý tkadlec se rozhodl, že jej zabije. Nachystal si sekerku, a když kocour zase sedl na lavici a začal příst, tkadlec se rozehnal a zlostně vy­křikl:
„Tady máš, abys mně už dal pokoj!“
Mířil kocourovi rovnou na hlavu, ale trefil mu jen nos. Kocour zabřeštěl, až to trhalo uši, vyskočil a fók! Skočil do komína a tentam.

Od toho dne se kocour u něho neukázal. Ale taky sousedka najednou přestala k němu chodit na besedu. Tkalcovi to bylo divné, vyptával se na ni a lidi mu říkali, že prý je nemocná. Když jednou šel pro něco na hůru, podíval se okýnkem ve střeše na její dvůr a uviděl ji, jak tam chodí a má zavázaný nos. Zavolal na ni seshora:

„Teta, co se vám stalo ?“
Ona po něm šlehla očima, otočila se na patě a zmizela v síni. Teprve teď tkalce napadlo: Že se ta sousedka proměňovala v kocoura a chodila mě dusit? Že to byla ona?

Ale od toho dne měl od můry pokoj.

Reklamy

majovyhonzik se představuje:

je mi 31 let a chsi se zde věnovat zajimavým místům, tajemným i obyčejným ale něčím vynikají nad ostatními , zajimavé události z toho místa, historie Jinak povoláním jsem truhlář , bydlištěm Šumperk, ČR
Příspěvek byl publikován v rubrice spojení zvířete a tajemného místa - Kočka, Upíři a lidé kteří dokázali vysát z člověka život. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Náklo – Můra

  1. Pingback: kraj Olomoucký – Litovelsko | Majovyhonzik – obyčejné neobyčejným pohledem

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s