Hynkov – hastrman hajek

Okres Olomouc

Taky za rybářem Peřeňákem z Hynkova často chodíval jeden hastrman, jmenoval se Hájek. Vykládal mu, že na celé Moravě jsou podle jména známi čtyři hastrmani.

Tři bývají mezi Litovlí a Olomoucí, tam se řeka Morava rozlévá do struh a vodních ramen, a v lese je tam moc zátočin a vírů. Hastrman nemá rád bystrou vodu, svůj vodní zámek si staví nejradši v tiché hlubině v zátočinách, tam se vyhřívá a popouzí lidi. U mlýna Šargouna zůstával vodník Péma, Buryš býval u Moravy, tam někde důle u Uherského Hradiště, a ten Hájek žil u mlýna na Hynkově. Ten byl z nich nejsilnější. Když některý z hastrmanů potřeboval pomoc, tak si navzájem pomáhali.

A víte, jak ten hastrman vyhlížel? Byl prý velký jako dvanáctileté chlapčisko, měl na sobě zelený fracek a z levého šosu mu kapala voda. A uměl taky hanácky. Když rybář Peřeňák byl ve své boudě u vody a ohříval si tam na ohni šléžky s lézačkou a hastrman k němu přišel na be­sedu, zval ho k obědu. Hastrman šléžky snědl, ale lézačku nechtěl,říkával:
„Já dřevěný masný neřád.“
A vždycky si ty šléžky ve vodě od té lézačky ošplouchl a teprve pak šléžky snědl. Když mluvil, huhňal přes nos, ale Peřeňák se mu nikdy za to nesmál, už si na tu hastrmanskou řeč zvykl.

Jednou povídá Hájek Peřeňákovi:
„Jarko, Peřeňáku, čtrnáct dní nebudu doma. Půjdu až do Strážnice kamarádovi Buryšovi pomoct topit pacholka. Sám ho nemůže zmoct.“
Peřeňák na to:
„A proč ho chcete utopit, co vám udělal?“
„Je zlé člověk, to je jeho ortel,“ povídal Hájek a krčil rameny.
A skutečně! Čtrnáct dní Peřeňák hastrmana neviděl. Až potom najed­nou se mu zase zčistajasna objevil u boudy.
„Tož už su zase tu, pacholek už je utopený.“
Peřeňáka obešla úzkost, ale optal se, jak se to stalo.
„No, jel plavit do Moravy koně a seděl na tom posledním. Ale jak vjel s koni hlouběji, tak jsem ho popadl za nohu a šup — už byl pod vodou. Koně vyšly samy z vody ven.“

„A šels tam pěšky?“ ptal se Peřeňák.
„Tož bať,“ povídal hastrman. „Ale poslouchej, co se mně na cestě nepřitrefilo. Když jsem vycházel u Prostějova na kopec Babu, dohonil jsem jakéhosi formana s těžkým nákladem. Já mu: Stréče, prosím vás, svezte mě! Ale on se obrátí a poví dá: Cože, svézt tě? Nevizeš, že mám těžký náklad? Pakuj se, ať ještě nedostaneš bičem. Máš mladé nohy a tak jdi pěkně pěchórem!“ Hastrman se zasmál a vykládal dál: „Já jsem zůstal trochu vzadu, a když se forman neohlížel, vyskočil jsem na rozvoru a pěkně jsem se vezl, jako pán. Forman šel podle koní a přidržoval se postraňku, jak to formani mají ve zvyku, aby věděli, jak koně táhnou. Za nějakou chvíli se forman dívá z jednoho postraňku na druhý a vidí, že se prostraňky u obou koní bloncají, jak by koně ani netáhly. Ohlédne se a vidí, jak sedím na rozvoře — ale neřekl nic. A tak jsme pěkně dojeli až na vrch Baby. Pak to šlo s kopce a já jsem vyskočil z vozu a ztratil jsem se jak smrad. Za to, že mě forman nechal sedět na rozvoře, jsem jeho koňům polevil.“
A hastrman se smál na celé kolo.

To už je dávno! Na hastrmana Hájka i na strýčka Peřeňáka si dnes už málokdo pamatuje.

Advertisements

majovyhonzik se představuje:

je mi 31 let a chsi se zde věnovat zajimavým místům, tajemným i obyčejným ale něčím vynikají nad ostatními , zajimavé události z toho místa, historie Jinak povoláním jsem truhlář , bydlištěm Šumperk, ČR
Příspěvek byl publikován v rubrice Vodníci. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

2 reakce na Hynkov – hastrman hajek

  1. Pingback: Hastrman Hájek z Hynkova | Hynkov.cz

  2. Pingback: kraj Olomoucký – Olomoucko | Majovyhonzik – obyčejné neobyčejným pohledem

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s