Mrsklesy – vojenský prostor Libavá – BÍLÝ KÁMEN

Okres Olomouc

Obec Mrsklesy najdeme Pod vrškem Jestřabského kopce
asi  10 km východním směrem od města Olomouce ,v jihozápadním podhůří Oderské vrchoviny ,na hranici vojenského prostoru Libavá.

A právě v  tomhle vojenském prostoru se nachází skalisko, odhalené v prudké stráni z lesního porostu který při dobré viditelnosti září ze syté zeleně do daleka jasný, bílý bod.

Někdy bývá vidět až z Olomouce.

Za starodávna býval v Mrsklesích jeden chudák, pracoval v lese a žil z ruky do úst. Jednou taky dělal dříví pod Jestřabským kopcem. Když ho od práce už ruce brněly, posadil se na pařez a kousal kus chleba. Vzpom­něl si na svou bídu a nouzi a napadlo ho, že by upsal duši třeba i čertu, jen kdyby mu z jeho trápení pomohl.

Tu zvedl oči od země a celý sebou trhl, jak se lekl: před ním stál myslivecký mládenec, měl zelenou kamizolu s výložkami a pod kloboukem mu vykukovaly kudrnaté vlasy. Díval se na dřevorubce upřeně, až ho obešel mráz, a povídal:
„Tys mě volal a vidíš — už jsem tu.“

Dřevorubec se hned dovtípil, koho má před sebou. Čert! Strachy nemohl ze sebe vypravit ani hlásek. Ale černý panáček mu strkal před nos jakýsi papír a mluvil dál:
„Podívej se! Stačí, když se mně jen tady podepíšeš., a máš po vší nouzi. Ale to víš, musí to být tvou vlastní krví.“
Ten chudák nevěděl, co dělá. Jako omámený vzal špičatou větvičku, píchl se do prstu, namočil pero do krve a naškrábal na papír své jméno. Ruka se mu třásla, že pero sotva udržel v ruce. Myslivecký si lejstro prohlédl a spokojeně kýval hlavou:
„No vidíš, je to v pořádku. Ale víš co? S tou dřinou tady si už dej pokoj, od ted  ti to není zapotřebí. Ale než se rozejdeme, nezapomeň ještě na jednu věc: za rok a za den se tady zase sejdeme.

Tak si pama­tuj — do roka a do dne a tady na tom místě!“
V tu ránu čert zmizel. Když se chudák vzpamatoval, vydal se domů. Říkal si v duchu, že se mu to všechno třeba jen zdálo. Ale nebyl to žádný sen! Doma v komoře našel plný pytel, a když do něho sáhl, cinkaly mu mezi prsty pěkné nové zlaťáky.

Od toho dne bída odešla z chalupy a celý jejich život se změnil. Ženě neřekl ani slovo, jak k penězům přišel. A z pytle vytahoval zlaťáčky opatrně a jen po jednom, aby jim dlouho vydržely. Jenže čas běžel a mi­lého dřevorubce začalo trápit pomyšlení, že se už brzy má sejít pod Jestřabským kopcem s čertem. Den ze dne byl smutnější a zamlklejší a přestalo mu chutnat jíst a pít. Žena ho po straně pozorovala a jednou mu povídala:
„Muži, co s tebou je? Co se ti stalo?“
On jen potřásl hlavou:
„Ach, ty mně nemůžeš pomoct.“
Ale žena na něj naléhala tak dlouho, až musel s barvou ven: jak v nouzi a bídě přivolal čerta, jak se mu podepsal vlastní krví a jak od něho dostal plný pytel dukátů.
„No, a už brzy přijde den, co se mám s čertem sejít,“ povzdychl si.
Žena se zamyslela a potom povídala:
„Nic se neboj, mužíčku. Já tam půjdu s tebou a už tu věc vyřídíme.“
„Kdyby to tak bylo možné!“
„Neměj strach — však uvidíš.“

V ten den vzala žena vědro vápna a brzy ráno se vydali na kopec. Muž se za ní vlekl jako svázaný, ale ona ho pobízela, ať si pospíší, že nemají moc času. Když došli na Jestřabský kopec pod skalní stěnu, žena vzala štětku a šedý kámen celý natřela vápnem, že se jen svítil. Pak se oba schovali do houští a čekali.
Opravdu! Za chvíli se tam objevil myslivecký mládenec, točil v ruce hůlčičkou a spokojeně se usmíval. Ale jak se podíval na skálu, svraštil čelo a zmateně se rozhlížel:
„Co to? Kde to jsem?“

Začal pobíhat po lese sem a tam, potichu něco brlomtal, vrátil se zase zpátky a zůstal bezradně stát. Ti dva v houští ani nedutali a dívali se, co čert udělá.
Ten se najednou vyšvihl na bílou skálu, zlostně zadupal a hrozně zařval, až se celý les otřásl a listí pršelo ze stromů, jako by do nich zadul vichr.

Ale když dřevorubec se ženou zdvihli hlavy, byl čert tentam. Jen černý smrad tam po něm zůstal, jako by se něco pálilo.
Chytře to ta žena udělala!

Advertisements

majovyhonzik se představuje:

je mi 31 let a chsi se zde věnovat zajimavým místům, tajemným i obyčejným ale něčím vynikají nad ostatními , zajimavé události z toho místa, historie Jinak povoláním jsem truhlář , bydlištěm Šumperk, ČR
Příspěvek byl publikován v rubrice čertovská místa. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Mrsklesy – vojenský prostor Libavá – BÍLÝ KÁMEN

  1. Pingback: kraj Olomoucký – Olomoucko | Majovyhonzik – obyčejné neobyčejným pohledem

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s