Zálesí – Hadí král

Okres Znojmo, Jihomoravský kraj

V tajemných hvozdech okolo Zálesí žije  Hadí král.

Zálesí je malá obec se 190 obyvateli a najdeme ji severním směrem nedaleko od Vranovské přehrady a severozápadním směrem od města Znojma. Obec se rozkládá podél silnice spojující město Jemnice a Znojmo. Obec je obklopena malebnými lesy, jižním směrem Znojemským lesem a severně Horním lesem.

V Zálesí žili kdysi dva sedláci. Ani jeden z nich nebyl dobrým člověkem. Bohatý Klouža byl lakomý a chudší Zach zase závistivý. Klouža měl mnoho měřic polí, zahradu, les a chlévy plné dobytka.
Zach se každý večer užíral myšlenkou na to, jak má Klouža více majetku než on. Hleděl do setmělé oblohy a přál si, aby mohl Kloužu nějak o jeho statky připravit. A v tom bolestném přemýšlení si vzpomněl na jednu starou pověst.
Druhý den si na bohatého sedláka počíhal a zavedl s ním přátelský rozhovor. O počasí, o tom, jaká bude úroda, o těžkostech sedláka.
Zach ale věděl, kam chce svého souseda zavést, jak ho dostat na lopatu.
„Člověče, já už toho mám všeho dost. Samá dřina, výdělky malé. Přemýšlím, že bych se vydal snadnější cestou. Trocha dobrodružství a peněz dost až nadosmrti.“
„Jak to myslíš?“ zareagoval ihned lakomý Klouža. Vidina peněz v něm vyvolávala jakési příjemné mrazení.
„Ty neznáš Hadího krále?“ otázal se jakoby nic Zach. „Je to podivný král lesa, těžko se hledá jeho skrýš, ale kdo ji najde a neztratí odvahu, je nadosmrti zabezpečen. Tento had nosí na hlavě korunku s démanty. Korunka je celá ze zlata a září na slunci jako palčivý oheň. Když ji vidíš, udělal bys všechno, i život ztratil, jen abys ji získal. Když vysvitne slunce, vylézá tento bohatý had na palouček. Najde-li tam bílý šátek, odloží na něj svou korunku a odplazí se vyhřívat na skálu. Pohodlně se natáhne a za chvíli usne. To je vhodná chvíle, kdy musíš s korunkou uprchnout.“
Klouža zůstal jako ochrnutý. Došel domů, ani nevěděl jak, a stále myslel na hadí korunku. Nemohl ani usnout. Horečně promýšlel, jak získat toto bohatství a děsil se myšlenkou, že by ho Zach mohl předběhnout. Brzy ráno vstal a vyrazil do lesa.
Celé dopoledne procházel lesem křížem krážem a nervózně hledal. A našel. Jako šílený rozložil třesoucíma se rukama na rozehřátou trávu bílý šátek a schoval se do křoví. Brzy uslyšel šustot. Z jeskyňky se vysoukal hádek a blížil se k šátku. V tom na jeho hlavičku dopadly první sluneční paprsky. Blyštivá záře naplnila celý palouk. Klouža se taktak zdržel, aby nevykřikl rozkoší.
Hádek odložil opatrně svoji korunku a přemístil se na kamennou vyhlídku. Klouža ještě chvíli vydržel, a pak jako myška přistoupil ke korunce a dal se s ní na útěk. Běžel jako o závod. Přeskakoval kmeny, odíral si tváře o větvičky a mířil přímo k domovu, šťastný a rozrušený.
Jen pro jistotu se na chvíli zastavil a ohlédl. Čekalo ho hrozné překvapení.  Uslyšel za sebou mohutný syčící šelest, jakoby se všichni hadi z lesa vydali na pochod. Klouža zůstal stát jako přimrazený. Nemohl se hnout z místa a jen s ledovým srdcem naslouchal blížící se smrti. Konečně se probral a rozběhl, hadí vojsko ho již ale dohánělo. Tu uviděl před sebou vysoký dub a bez rozmyšlení se na něj vyšplhal. Hadi se ale rychle vydali za ním. Kloužův boj byl marný. Prvních několik hádků ještě ubil, ale ostatní ho rychle uštípali a udusili. Jeho tělo dopadlo bezvládně na zem. Tak skončil člověk, který miloval peníze více než sám sebe.