Ledové sluje u Čížova – vodní víly

Okres Znojmo, Jihomoravský kraj

Ledové sluje pod hřbetem kopce Větrník mezi Čížovem a Vranovem jsou pseudokrasové prostory s dosud zjištěnou délkou nejméně 2 km. . Hlavní část slují tvoří až 30 m hluboká rokle. Podél ní došlo k posunu skalních bloků. Díky složitým gravitačním a svahovým pohybům spolu s erozí byly vytvořeny nádherné útvary, jako jsou skalní mosty, věže, jeskyně či chaoticky navrstvené, zřícené kamenné bloky. Sluje se pořád vyvíjejí. Zamrzající voda v puklinách část roku pracuje jako ledové páčidlo a mění jejich tvar. Pukliny se prohlubují a rozšiřují. Tím se mění statika skalních bloků, drolí se a některé se časem zřítí. Ledové sluje mají své specifické mikroklimatické podmínky. Ne nadarmo nesou přívlastek „ledové“. Dr. Antonín Roth a lesník Wachtl prováděli pravidelná teplotní měření už v letech 1858-63 a prokázali, že „zatímco venku vystupují vedra na nejvyšší teplotu, ve slujích je tak chladno, že dochází samo o sobě k tvorbě ledu“  lze  i v parném létě nalézt zde rampouchy
Od zbytku terénu svah Ledových slují dnes odděluje až 20 m široká průrva zvaná Velká rozsedlina.

Malebnou lokalitu si oblíbila někdejší majitelka Vranova hraběnka Helena Lubomírská – Mniszková. Hraběnka označovala Ledové sluje jako nejmilejší kout svého panství a o svou radost z této přírodní památky se také chtěla podělit s širokou veřejností, a tak roku 1859 nechala v této divoké části údolí Dyje zbudovat k jeskyním cestu. V celém svahu byl vystavěn systém kamenných stezek a laviček, přístupných ještě v první polovině 20. století. Na vrcholu skal byl vztyčen na hraběnčinu počest pomník v podobě jehlanu. Podle pověsti v základech stavby leží hrnec s jednou stříbrnou a 15 měděnými mincemi, krom toho také pahýl 12 m vysokého dubu (podle jiných borovice), který kdysi stával na samotném vršku.

Podle pověsti se zde tu tyto rampouchy objevily jedné zimy za spánku takzvaných kožešniček. To jsou zvláštní vodní víly, které se prohánějí v olšových keřích na břehu Dyje. Koupou se v řece a pak se ve svých hebkých kožíšcích sluní na břehu.
Na zimu si ovšem začaly hledat příbytek a nalezly ho právě v jeskyňkách u Čížova. Stulily se ve svých kožíšcích k sobě a usnuly.
Listí ze stromů opadalo, údolím se začal prohánět studený vítr a tůňky na Dyji začaly zamrzat. Mráz vstoupil i do skrýší kožešniček. Trochu ho znervózňoval teplý proud vzduchu, který vystupoval z jeskyněk. Kožešničky spokojeně oddechovaly. A jejich dech zahříval celé okolí. To nemohl mráz strpět a tak foukl svým ostrým vichrem do vyhřívané jeskyňky ještě jednou. Teplý vzduch ochladl a začal tvořit  na stěnách obydlí kožešniček ledovou vrstvu. A po čase začaly vyrůstat i první rampouchy.
Když na jaře vystřídal studený vítr vítr teplý, ledové sluje byly stále plné ledu. Taktak, že se kožešničky vůbec probudily ze zimního spánku. S hrůzou se rozhlédly po ledové sluji a se strachem vystrčily hlavu ven z jeskyně. Ale ano, jaro už opravdu začalo! Čerstvá tráva se zvedala ke slunnému nebi posetá žlutými kvítky.
Kožešničky rychle vylezly ze zmrzlého brlohu a rozběhly se skotačit do stříbřité Dyje. Ledové sluje už po nich ale zůstaly.

majovyhonzik se představuje:

je mi 31 let a chsi se zde věnovat zajimavým místům, tajemným i obyčejným ale něčím vynikají nad ostatními , zajimavé události z toho místa, historie Jinak povoláním jsem truhlář , bydlištěm Šumperk, ČR
Příspěvek byl publikován v rubrice ledová místa i v létě, Vodní víly se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Ledové sluje u Čížova – vodní víly

  1. Pingback: kraj Jihomoravský – Okres Znojmo | Majovyhonzik – obyčejné neobyčejným pohledem

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s