Červená hora u Staré Libavé – poklad z časů prusko-rakouských bojů

Okres Bruntál, Moravskoslezský kraj

Z Budišova nad Budišovkou modře značená cesta zavede  k červené hoře.

Jižně od Horních Guntramovic se vypíná Červený kopec. Dříve chrlil žhavé kamení, takže zůstaly různé prohlubiny. V těchto dolících ukládali skřítci bohaté poklady – stříbro, zlato a jiné cennosti. Leží tam prý dosud.
K Červené hoře se váže mnoho pověstí o pokladech zde ukrytých či o známé Zlaté lípě, v jejíž blízkosti má být zakopáno mnoho zlata a mincí z válečné pokladny z časů prusko-rakouských bojů, které se odehrávaly v bezprostředním okolí. Říká se také, že pod Zlatou lipou stanul sám generál Laudon a strom zachránil vo­jevůdci život tím, že zachytil letící kulku do svého kme­ne.
Jednou v roce – na Květnou neděli – během svěcení kočiček se hora otevírá a vydává poklady. Tu si může každý nabrat, kolik unese. Musí dbát jen toho, aby se z hory vrátil dřív, než skončí v kostele bohoslužba, jinak prý se mu zle povede.
Červená hora 749 mn.m. je relativně plochý útvar, který i přes svou nevýraznost zůstává zároveň nejvyšším bodem Domašovské vrchoviny a také nejvyšším místem okresu Opava. Samotný kopec není vulkanického původu, ale je tvořen mladoprvohoními kulmskými břidlicemi.
Ač sopky Nízkého Jeseníku rozhodně nepatří mezi ty nejznámější vulkány , Červená hora je snad z nich tou nejvíce zapomenutou.
Sopečná činnost, která zde, tak jako u ostatních vulkánů České republiky  probíhala zhruba před 2.miliony let je dobře patrná ve dvou stěnových lomech na úbočí Červené hory. Lomy se nacházejí cca 1,5 km západně od vrcholu Červené hory. První dílo se nachází cca 500 metrů jižně od Zlaté lípy.    Jedná se o nevelký stěnový lom s výškou stěny kolem tří metrů. Dnes je již z velké části zarostlý travinami a z turistického hlediska zde není příliš mnoho zajímavého. Druhý však dosahuje několikrát větších rozměrů. Výška lomové stěny dosahuje až 18 metrů a celý areál dosahuje šířky asi dvou set metrů. Činnost zde probíhala na dvou terasách, které vzájemně spojuje čedičová jehla, tvořící se svým okolím jakousi pseudokalderu. Na tomto, asi osm metrů vysokém útvaru lze pozorovat zajímavý kulovitý rozpad čediče. Podobně jako na Uhlířském vrchu i zde probíhala těžba sopečného tufu, který byl využíván ve stavebním průmyslu k výrobě tvárnic.
pověsti o „zlaté lípě“, které údajně vznikly mnohem později, protože v době „sedmileté války“ byla pověstná lípa ještě mladým stromkem. Zdaleka neměla tak mohutný kmen, rozvětvené kořeny a mohutnou korunu, jak se o tom v pověstech vypráví.
Během bojů Prusů a Rakušanů se pruský král Bedřich II dostal za svého tažení k lípě a posnídal v jejím stínu. To bylo pro strom takovým vyznamenáním, že se mu od té doby říká „zlatá lípa“. Generál Laudon stál při jednom pruském útoku u staré lípy na Červeném kopci. Vtom přiletěla nepřátelská kulka, která by ho určitě zasáhla, kdyby se nezaryla do kmene lípy. Strom tak zachránil generálovi život a ten zvolal: „O, ty zlatá lípo!“ Další pověst vypravuje o jednom královském synovi, kterého pronásledovali nepřátelé. Když jel kolem lípy, seskočil z koně, chytil se větví, vyšplhal do koruny stromu a tam se ukryl. Pronásledovatelé jej nenašli a s nepořízenou museli odjet. I pro tohoto zachráněného mladého muže se stala lípa „zlatou“. V 18. století často putovali obyvatelé Berouna do Pruska na pouť. Jednou se k poutníkům při odpočinku v hostinci přidružil starý mládenec, a když se dověděl, že jsou z Berouna, začal tento kraj velmi proklínat. V bitvě o Domašov totiž přišel o nohu a údajně v těchto končinách před svým zraněním zakopal velký poklad. Ten teď nemohl vyzvednout, protože jako mrzák se tam nemohl dostat. Poutníci jeho řeči nedbali a nevěřili mu.
Jen jeden mládenec, syn berounského hostinského bedlivě naslouchal, přisedl si k invalidovi, pilně ho napájel a vyptával se ho na podrobnosti o místu, kde měl být poklad zakopán. Alkohol rozvázal muži jazyk a vyprávěl, že zakopal soudek zlaťáků pod starou lípou, která stojí na nejvyšším bodě na cestě z Berouna do Budišova. Poutníci se vrátili domů, na vyprávění zapomněli, jen mládenec, který se o poklad tolik zajímal, ne. Hledal, hledal, po několikerém marném a namáhavém úsilí přece jen poklad pod lípou – „zlatou lípou“ –našel. I proto se tomuto starému stromu začalo takto říkat.

Reklamy

majovyhonzik se představuje:

je mi 31 let a chsi se zde věnovat zajimavým místům, tajemným i obyčejným ale něčím vynikají nad ostatními , zajimavé události z toho místa, historie Jinak povoláním jsem truhlář , bydlištěm Šumperk, ČR
Příspěvek byl publikován v rubrice sopečná činnost, zakopané zapomenuté poklady. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Červená hora u Staré Libavé – poklad z časů prusko-rakouských bojů

  1. Pingback: kraj Moravskoslezský – okres Bruntál | Majovyhonzik – obyčejné neobyčejným pohledem

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s