Strálek – zjevení dívky – jedno z míst na naši zemi kde se protínají dráhy vícera světů

Okres Bruntál,  Moravskoslezský kraj

Na hrad se nejlépe dostaneneme z obce Skály. Odtud sejdeme po cestě do údolí až k modré turistické, dále pokračujeme po červené k rozcestí Pod Strálkem a odtud jdeme po odbočce ke hradu. Dále můžeme pokračovat po červené 3, 5 km do Rýmařova.
Ruiny hradu Strálek (jinde též Štrálek, Stralek, Straleck, Stralecke, Strahlegg, Strolek, Stránek či mylně Pustý zámek leží cca 2,5 km jižně od náměstí v Rýmařově nad hluboce zaříznutým údolím Stráleckého potoka a mělčí úžlabinou bezejmenného přítoku potoka Oslavy. Obranný systém středověké pevnosti leží v nadmořské výšce 580 – 590 m, v blízkosti staré komunikace Královské stezky, která zvolna stoupá hlubokým Stráleckým údolím odbočujícím z údolí Oslavy od Valšovského žlebu směrem k Rýmařovu. Stezka je paralelní, pohodlnější větví „Rešovské cesty“ z Olomouce či Uničova přes Šternberk a Dlouhou Loučku do Rýmařova a dál. V okolí hradu je velké množství dosud patrných důlních děl, sledujících v 13. až 19. století bohaté zásoby železných, olověných a stříbrných rud.

Hrad vystavěl pravděpodobně kolem roku 1282 Beneš ze Štítiny erbu zavinuté střely, tedy příslušník štítinské odnože mocných Benešoviců. Tento Beneš se podle opisu dochované pečetě psal od roku 1282 „de Stralek“. Po hradě se dále roku 1323 psali potomci Beneše, Zbyněk a Dobeš. Již v této době však začal význam hradu upadat. Zbyněk a Dobeš ze Štrálku roku 1349 odprodali vsi, které patřili k hradu a zajišťovali jeho provoz a zakoupili se na úrodnějším Přerovsku, kde sídlili na tvrzích v Šišmě, Hradčanech a Všechovicích. Samotný hrad se pak dostal do držení pánů z Valečova, avšak bez hospodářského zázemí, a proto jej, nejspíše z tohoto důvodu, prodali roku 1352 králi Karlovi IV. a markraběti Janu Jindřichovi za 300 kop grošů. Noví majitelé si od této koupě slibovali zisky z předpokládané těžby stříbra, které se mělo v okolí hradu vyskytovat, avšak tato očekávání se nepotvrdila a hrad byl již zcela ponechán svému osudu. Funkci centra zeměpanských statků převzal následně hrad Rabštejn. V roce 1765 byly zbytky hradu rozebrány na obnovu vyhořelého Rýmařova.Archeologický výzkum J. Karla a J. Nováka z roku 1983 odhalil velké množství zlomků keramiky, a to i luxusních kusů a soubor kovových předmětů (kování zámků, klíče, výstroj koně a jezdce, militária a výbavy místností – svícny atd.). Z absence nářadí a nástrojů lze odvodit primárně sídelně-správní a vojensko-strážní funkci hradu. Výzkumem bylo též zjištěno, že hrad zanikl požárem a nabízí se domněnka, že se tak stalo v době občanské války mezi markrabětem Joštem a Prokopem, i když v této době již obýván být neměl.

Strálek byl založen na pomezí majetku olomouckých biskupů někdy kolem roku 1280, možnost, že byl centrem panství se nezdá být reálná. Nejstarším dokladem jeho existence je pečeť Beneše ze Štítiny, patrně zakladatele hradu, který již roku 1282 používá přídomek „ze Strálku“. Historie hradu Strálku nebyla příliš slavná a netrvala dlouho. Poměrně brzy, již kolem roku 1320, byl za neznámých okolností dobyt a zčásti vypálen (snad při tažení biskupa Konrada proti nepřátelům diecéze a Jana Lucemburského) a ve druhé polovině 14. století zcela opuštěn. Od roku 1398 byl hrad již trvale pouze zástavním a později dědičným majetkem a coby neobydlený přecházel do majetku několika šlechticů, především Ederů a Hoffmannů. Poté došlo k úpravě katastrálních hranic a nejpozději od roku 1706 patří hrad Strálek řádu německých rytířů, majitelům sovineckého panstvíDefinitivní katastrofu pro hradní ruiny znamenala vstřícnost Řádu německých rytířů, kterému území s hradem od počátku 18. století patřilo, když umožnilo rýmařovským občanům v roce 1765, aby k obnově města zničeného požárem použili kámen ze zbytků zdí a staveb hradu. O pevnostním, tj. strážním, charakteru hradu Strálku svědčí podle archeologických výzkumů ze 70. a 80. let 20. století minimální zastoupení pracovních nástrojů mezi nalezenými kovovými předměty. Ty byly vesměs rázu vojenského nebo užitného (kování, zámky, součásti koňských postrojů apod.). Mezi nálezy jsou kromě těchto předmětů také fragmenty keramických nádob, zlomek srpu, svícen či gotický klíč s ondřejským křížem v hlavici, který je nyní vystaven v rámci expozice Sága moravských Přemyslovců v Brně.Ačkoliv dokladů o jeho skutečné podobě je velmi málo, jsou archeologové schopni přibližně rekonstruovat, jak v dobách svého krátkého vrcholu hrad vypadal. Podle zprávy, kterou zpracoval Mgr. Jiří Karel, byl Strálek poměrně velkým dvoudílným hradem, obklopeným složitým systémem opevnění – několika masivními hlinitými valy, šíjovými příkopy a hradbami. V jádru pevnosti byl kamenný palác a nádvoří s lehkými stavbami ze dřeva a mazanice na kamenné podezdívce a čtvercovou vodní jímkou. Sonda vyvrátila dřívější předpoklad, že v severozápadním ukončení hradby stála věž, naopak je možné, že zde stál další, menší palác. Rozlehlý hradní komplex vykazuje stopy po poměrně brzkém poškození a je rovněž možné, že nebyl nikdy úplně dostavěn a v celistvosti využíván (např. předhradí).Z dosud zachovaných zbytků lze soudit, že hrad Strálek patřil k typickým opevněným sídlům své doby. Zaujímal plochu o délce cca 70 m a šířce cca 25 m, ke zbudování hradního jádra byl využit skalní útes a pravděpodobný prostor kamenného hradního paláce v jv. části hradu tvoří plošina o rozměrech 24,5 x 26 m.
S historií hradu Strálek se mohou návštěvníci blíže seznámit v Městském muzeu v Rýmařově.

Kromě známých pověstí o dceři tyrolského knížete či husitském vojevůdci Janu Žižkovi předkládaly staré záznamy svědectví mnohých lidí o zjevení dívky, ktere se objevovalo mezi troskami při západu Slunce. Zje­vení procházelo kameny i kmeny stromů, jakoby všechna matérie najednou ztratila neprostupnost, ztrá­celo se v obláčcích jemného dýmu, aby se zase po chvíli zhmotnilo do viditelné podoby, v níž přistoupílo k člověku, který byl svědkem tohoto nepochopitel­ného jevu. K lidským očím se přiblížila nádherná dív­čí tvář, z níž vanula vůně neznáma a vzdálených světů. Ústa, aniž by se pohnula, vyprávěla o věčném prokle­tí těch, kteří nepoznali smysl svého života. Poté se přízrak rozplynul, ozvěna hlasu se ztratila ve větvích stromů a člověk pochopil, že i na zemi jsou místa, kde se protínají dráhy vícera světů. A právě na těchto mís­tech vstupují přízraky lidem do duší, aby člověku při­pomenuly, že nežije jen jednou. Těžko říci, co se opravdu přihodilo lidem, kteří při­cházeli ke stráleckým rozvalinám, ale mnozí vypoví­dali, že právě zde při západu slunce porozuměli to­mu, co od nich vlastní osud požaduje.

Reklamy

majovyhonzik se představuje:

je mi 31 let a chsi se zde věnovat zajimavým místům, tajemným i obyčejným ale něčím vynikají nad ostatními , zajimavé události z toho místa, historie Jinak povoláním jsem truhlář , bydlištěm Šumperk, ČR
Příspěvek byl publikován v rubrice brána do jiného světa. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Strálek – zjevení dívky – jedno z míst na naši zemi kde se protínají dráhy vícera světů

  1. Pingback: kraj Moravskoslezský – okres Bruntál | Majovyhonzik – obyčejné neobyčejným pohledem

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s