KRNOV ( U ŠTĚPÁNOVA) – HASTRMAN

Okres Olomouc
Osada vyrostla (1789) na břehu vysušeného Krnovského rybníka co by kolonie obce Žerotín. Obyvatele přilákala možnost získání polí vzniklých vysušením okolních, již neproduktivních rybníků. Takto vzniklá pole však byla nízko položená, močálovitá a navíc často zaplavovaná vodou z Oskavy. Většina půdy tak byla vhodná nejvýše na pěstování sena nebo jako pastviny pro dobytek.
Obec neměla spojení s okolními obcemi, vyjma polní cestu po hrázi bývalých rybníků do Hnojic, kam obec byla přifařena a kam se chodilo také do školy. Domy postavené z vepřovic a kryté došky byly často decimovány požáry. Musel to být nezáviděníhodný život tehdejších krnovských obyvatel. Avšak jejich píle a každodenní dřina vedly ke změnám k lepšímu. Obec získala samostatnost v roce 1867 a rozvezením hrází na pole se zlepšila jejich kvalita.
Zásadním zlomem pak byla regulace toku Oskavy, což znamenalo konec zaplavování polí a tedy podstatné zlepšení ekonomiky obyvatel. Došky na střechách domů vystřídala břidlice, pole byla odvodněna a příliv státních peněz umožnil propojení obce se Štěpánovem a Žerotínem. V obci se usídlovali i dělníci a živnostníci. Obyvatelé však byli zvyklí žít velmi skromně. Obec byla například elektrifikována až v roce 1938 jako skoro poslední v tehdejším šternberském okrese.

Říčka Oskava se pod Uničovem vine kolem Žerotína k malé dědince Krnovu a dále k Chomoutovu, kde vtéká do hlavní řeky země, Moravy. U Krnova byl na Oskavě splav a na něm se zčista jasná uvelebil jednoho dne hastrman. Vyprávěl nám o něm nedávno zesnulý osmadevadesátiletý stařeček Svozil z Moravské Huzové, rodák krnovský. (Poznámka: Zapsáno před rokem 1955).Tak od té doby, co se u krnovské Oskavy usadil ten hastrman, si lidé nestačili stěžovat, jak vypadají jejich louky. Každého rána byla tráva na nich pošlapaná Také strýček Balcárků byl velmi nahněvaný, když viděl tu spoušť na své louce při Oskavě.A když to bylo skoro každý den, nedalo mu to, a jednoho večera se vydal k Oskavě na číhanou. Sedl si do křovin a čekal, co se bude dít.Dlouho bylo ticho. Až bylo k půlnoci a vyšel měsíc, najednou se z Oskavy vyškrábe malý mužíček, a rovnou na Balcárkovu louku. A zde se pojednou roztančil, pobrukuje si k tomu svým chraplavým hlasem. Strýček se dlouho koukal na ten hastrmariův tanec, ale pak si vzpomněl na tu pošlapanou trávu, a už se dál neudržel. Když byl k němu hastrman obrácen zády, přiskočil rychle k hastrmanovi, vrhl se na něho, a než ten se nadál, byl v pytli. Pytel si pantáta přehodil přes rameno a vítězoslavně se ubíral k domovu. Hastrman se v pytli házel, prosil, aby ho strýček pustil, ale ten nic. Jen povídá: „Já ti dám za tu trávu na   pamětnou!“   Když přišel domů, tetička Balcárková právě vysazovala chléb z chlebové pece. Pec byla ještě vřelá, a tož co shastrmanem, když dělal takovou škodu? „Do pece sním,“ povídá strýček, a v okamžiku byl hastrman v peci. To jste měli slyšet, jak křičel a naříkal a jak prosil, aby ho strýček už pustil z pece ven. A jak ^ sliboval, že už nikdy nebude dělat škodu na trávě! Pantáta ho nechtěl zpeče pustit, ale konečně, na přímluvu tetičky, která už nemohla slyšet vodníkovo naříkání, ho vypustil…  To jste měli vidět, jak upa­loval k Oskavě…   Od té doby už nikdy nebyla tráva na Oskavě po­šlapaná. ..   Krnovský hastrman se asi odstěhoval jinam.

Advertisements

majovyhonzik se představuje:

je mi 31 let a chsi se zde věnovat zajimavým místům, tajemným i obyčejným ale něčím vynikají nad ostatními , zajimavé události z toho místa, historie Jinak povoláním jsem truhlář , bydlištěm Šumperk, ČR
Příspěvek byl publikován v rubrice Vodníci. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na KRNOV ( U ŠTĚPÁNOVA) – HASTRMAN

  1. Pingback: kraj Olomoucký – Olomoucko | Majovyhonzik – obyčejné neobyčejným pohledem

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s