Prostějov – hanácký Jeruzalém

Okres Prostějov, Olomoucký kraj

Prostějov byl často označován jako „hanácký Jeruzalém“, protože zde sídlila mimořádně velká židovská komunita, o to významnější, že měla i rozsáhlou ekonomickou sílu. Z prostějovské židovské obce vyšla řada pozoruhodných osobností, které vynikly v řadě oblastí průmyslu, vědy i kultury. Počátky prostějovského textilního průmyslu jsou spjaty výhradně se jmény židovských podnikatelů.
Počátky židovského osídlení pochází z roku 1445 a začala se rozšiřovat až po roce 1454, po vypovězení židů z moravských královských měst, kdy v Prostějově našli útočiště židé vypovězení z nedaleké Olomouce.

V roce 1584 obývalo židovské ghetto, které se rozrůstalo za měšťanskými domy po jihovýchodní i severovýchodní straně náměstí, 31 rodin, v roce 1669 už 64 rodin a v roce 1713, po přílivu uprchlíků z Vídně a z Polska, 318 rodin. Na konci 18. století získalo ve městě povolení k pobytu 328 rodin a židé tehdy tvořili asi čtvrtinu celkové populace (1704 osob v roce 1804). Populačního vrcholu dosáhla židovská obec na přelomu 60. a 70. let 19. století, kdy počet vyznavačů židovského náboženství dosáhl 1825 osob. Od této doby nastává sice trvalý pokles židovské populace v Prostějově, ten však byl v důsledku rozvíjející se industrializace města, na níž se židé podstatným způsobem podíleli, oproti většině ostatních tradičních moravských židovských obcí daleko méně výrazný. Při posledním předválečném sčítání lidu v roce 1930 se k židovskému vyznání přihlásilo 1442 osob. Nacistická okupace znamenala téměř úplný zánik židovské komunity ve městě. Přesto se po válce podařilo hrstce přeživších spolu s několika desítkami souvěrců přistěhovalých z východních oblastí republiky činnost náboženské obce obnovit a udržet ji až do 60. let 20. století, kdy byl zbývající nepatrný počet věřících přičleněn k brněnské obci.

Židovská čtvrť se rozkládala z větší části v jihovýchodním sektoru historického městského jádra, v prostoru mezi zadními trakty měšťanských domů, majících průčelí do dnešního Masarykova a Žižkova náměstí, a městským opevněním. Dnes tento prostor zaujímají ulice Křížkovského, Demelova a Lutinovova. Mladší část ghetta s 18 domy se rozkládala na severovýchodní straně městského jádra v prostoru dnešní ulice Školní. Po 2. světové válce byla většina z asi 60 domů ghetta zbořena nebo přestavěna a z historické zástavby se nedochovalo mnoho. Stará prostějovská synagoga ze 70. let 17. století byla zbořena již v roce 1904 v souvislosti se stavebním rozvojem města po zrušení městských hradeb. Mladší synagoga (tzv. bet ha-midraš) ze 30. let 19. století, s empírovým pískovcovým portálem, stojí v dnešní Demelově ulici. Objekt byl užíván až do nacistické okupace, po válce byl odprodán pravoslavné církvi, která jej po adaptaci užívala do roku 1966, v 70. a 80. letech sloužil jako pracoviště a galerie Muzea Prostějovska. Dnes je objekt nevyužíván a ve špatném stavebním stavu. Třetí synagoga, vystavěná ihned po demolici staré synagogy v r. 1904 v secesním slohu dle projektu architekta Jakoba Gartnera, byla rovněž užívaná do okupace a po válce odprodána církvi československé husitské, která dala objekt v letech 1947-1949 podstatným způsobem přebudovat. Prostějovská židovská obec si po válce zřídila modlitebnu v nadačním domě Gedeona Brechera (židovský lékař a filantrop) v ulici Sádky, kterou užívala až do 70. let.

Ze tří židovských hřbitovů se dochoval v Prostějově jen nejmladší. Nejstarší hřbitov se nacházel v hradebním příkopu mezi Plumlovskou a Brněnskou branou a byl užíván do počátku 19. století, v roce 1801 byl zřízen nový hřbitov na Brněnské předměstí, v prostoru mezi dnešní Tylovou, Studentskou a Lidickou ulicí a byl užíván do založení třetího hřbitova v roce 1908. Na počátku 40. let byl hřbitov nacisty zlikvidován a plocha přeměněna na cvičiště. Nejmladší, třetí židovský hřbitov přiléhá ke komunálnímu hřbitovu v Brněnské ulici, zřízenému v roce 1900. Nachází se na něm asi 500 náhrobních kamenů a pomník obětem obou světových válek za obřadní síní.

V Prostějově židé Hitléra vyhodily z hospody:

Jednou, ještě za Rakouska, když byl v učení ve Vídni, přijel Hitler se svým kamarádem z dílny do Prostějova. A zašli taky do Hradební, kde bývala židovská hospoda. V jednom z těch domů ve Špalíčku, které ještě stojí, začal Hitler, tehdy se jmenoval ještě Schickelgruber, řečnit proti Židům. Ti ale seděli všude kolem něj, tak mu natloukli a z hospody ho vyhodili.

Židovské památky v Olomouckém kraji

Židé na Moravě

Reklamy

majovyhonzik se představuje:

je mi 31 let a chsi se zde věnovat zajimavým místům, tajemným i obyčejným ale něčím vynikají nad ostatními , zajimavé události z toho místa, historie Jinak povoláním jsem truhlář , bydlištěm Šumperk, ČR
Příspěvek byl publikován v rubrice neobvyklé názvy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Prostějov – hanácký Jeruzalém

  1. Pingback: kraj Olomoucký – Prostějovsko | Majovyhonzik – obyčejné neobyčejným pohledem

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s