Bocanovice – sůl

okres Frýdek – Místek, Moravskoslezský kraj

Vesnice Bocanovice leží jihozápadně od Jablunkova na severních svazích Beskyd, kudy procházejí cesty do údolí řek Lomná a Olše. Město Jablunkov se nachází 3 km od Bocanovic.

Na hranici Bocanovic a Návsí, Na úpatí Čupku měl svůj statek největší lakomec v okolí. Ze služebných lidí doslova dřel kůži, jen aby v jeho koženém míšku přibývalo peněz. U toho lakomého gazdy pásal krávy starý, přihlouplý Janek. Celý Čupek byl obrostlý bujnou trávou. Stádo se klidně páslo, Janek si ležel ve stínu a koukal Pánu Bohu do oken. Jednou v podvečer zpozoroval Janek, že mu od stáda odešla jalůvka k blízkému křoví. Ze strachu, aby se ji tam nic nestalo, šel Janek pomalu za ní, až na vršek Čupku. Tam viděl, že jalůvka líže jakési zelené kamínky, kterých tam bylo požehnaně. Co to může být, že jí to tak chutná, dumal Janek a zeptal se jí: “ Co to lížeš, jalůvko, že by sůl ?“ Ale kde by se tu vzala, vždyť ji vozíme až z Věličky, dumal dále Janek. Nedalo mu to, zkusil olíznout malá zelený kamínek. No akorát, je to sůl ! To nám bude hej ! Nebudeme muset jezdit pro sůl do Veličky. To mě gazda pochválí a jistě i odmění. A hloupý starý Janek se těšil jak malé dítě, že se po okolí rychle roznese, že on, Janek, objevil na Čupku sůl. Že od svého gazdy jistě za to dostane peníze na malou chaloupku a kravičku, že si pak bude hospodařit a lidé, že si ho budou považovat. Tak si Janek v mysli kreslil svou budoucnost a přitom strčil do kapsy malý zelený kamínek, který ukáže gazdovi. Večer řekl gazdovi, že mu prozradí velké tajemství, ale jen jemu. Když se přiblížila půlnoc a všichni dávno spali, vyprávěl Janek gazdovi příhodu s jalůvkou jako důkaz mu podal malý zelený kamínek. Gazdovi se chtivostí třásly ruce, když jej bral a chutnal. “ Jistě, je to sůl! A nezapomněl jsi kdes ji našel ?“ ptal se gazda Janka. “ Ne, gazdo, dobře si to místo pamatuji, dušoval se Janek. “ A i teď v noci bys to místo našel? “ vyzvídal znova gazda. “ Ale to víte, gazdošku, že bych tam trefil.“ “ Tak tam jdeme hned teď, Janku.“ “ Dobře jdeme gazdo, ale chtěl bych za ten objev malou chaloupku a kravku, dáte mi ji gazdošku ?“ “ To víš, že dám Janku, ale musím napřed vědět, kolik té soli je.“ “ Tak gazdo pojďme hned !“. Gazda se po Jankovi podíval a vzal si z koutu okovaný čakan. Janek uhasil louč a oba vyšli do hory. Noc byla jasná, měsíček svítil jako rybí oko a nebe bylo poseto hvězdami, jiskřícími jako démanty. Takovou klidnou a krásnou nocí se oba pocestní přiblížili k vrcholu nevelkého Čupku. Janek se v duchu radoval, že už nebude pastuchou, ale chalupníčkem a lakomý gazda zas už počítal, kolik za tu sůl utrží peněz. Už viděl, jak se k němu budou sjíždět formani z daleka – široka a on jen bude chodit od jednoho k druhému a vybírat penízky. Za těch úvah zdolali zbytek cesty. “ Tak tady je to gazdo, to je to místo a podívejte se kolik tady těch kamínků je.“ Penězchtivý gazda běhal po Čupku a olizoval kamínky, klekal si a zase se vztyčoval a volal: “ Sůl, sůl, samá sůl.“ A zas se rozčíleně díval na Janka“ Nikdo o tom, Janku, neví a nikdo tě tu, Janku, neviděl ? Ne ? To je dobře Janku, vždyť o tom našem pokladu nemusí nikdo vědět.“ “ A gazdo, kolik za tu sůl dostaneme ?“ “ Moc Janku, moc, tolik jsi ještě neviděl. A ani já.“ “ Rozumím, gazdo, ale já bych měl raději chaloupku s kravkou.“ “ Budeš ji mít“, řekl gazda, ale nějak na dlouho se po tom slibu zamyslel. “ Janku ? “ “ Co je gazdo? “ “ Zkusme jak je ta sůl těžká. Napřed já a ty po mně.“ “ Dobře gazdo „, řekl Janek. Sedlák odhodil čakan, široce se rozkročil, oběma rukama uchopil velký balvan, zvedl ho nad hlavu a držel. “ Vidíš Janku ? Teď ty.“ Hloupý Janek se sklonil pro kámen a v tu chvíli gazda upustil svůj balvan Jankovi přímo na hlavu. “ Kriste pane“ křikl pouze Janek a bylo po něm. “ Budeš mi tu věčně tu sůl hlídat, “ Ďábelsky se zasmál gazda. “ Já teď budu velký boháč „, ale sotva to dořekl, počaly se dít divy. Země se otevřela a lakomce navždy pohltilo peklo. Byla veta po klidné, krásné noci. Strhla se vichřice, stromy v lese vyvracela s kořenů a odnášela je daleko pryč. Do Čupku bily blesky a v horách hřmělo, až se to rozléhalo po celém kraji – zkrátka, jakoby se všichni čerti ženili. Mrtvého Janka našla ráno děvečka, když musela vyhánět na pastvu místo něho. Za Jankem ji přivedla Jalůvka, která si sem přišla pro svou obvyklou dávku soli, ale marně chodila od kamene ke kameni. Sůl už nenašla. Sůl se propadla i s chtivým gazdou do pekla. Ustrašená děvečka se zatím dívala na mrtvého Janka a na kameny, zkropené jeho krví. V mysli ji hlodala otázka: “ Jak jsi zemřel Janku ? a proč ? A kam se poděl náš gazda ? „

Advertisements

majovyhonzik se představuje:

je mi 31 let a chsi se zde věnovat zajimavým místům, tajemným i obyčejným ale něčím vynikají nad ostatními , zajimavé události z toho místa, historie Jinak povoláním jsem truhlář , bydlištěm Šumperk, ČR
Příspěvek byl publikován v rubrice krutovláda pánů, Počasí - záznamy bouřek v dějinách. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Bocanovice – sůl

  1. Pingback: kraj Moravskoslezský – okres Frýdek-Místek | Majovyhonzik – obyčejné neobyčejným pohledem

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s