Hora Kozubová – “ Tu se spokojeně žije „

Okres Frýdek – Místek, Moravskoslezský kraj

Vrchol Kozubová (pol.: Kozubowa) (982 m) je hora v povodí Olše. s krásnými výhledy leží severně nad Dolní Lomnou, 6,5 km západně od Jablunkova. Celý kopec je zalesněn především smrkovým porostem, částečně ale i bukem nebo javorem.

Na vrcholu se nachází dřevěná kaple sv. Anny z roku 1936 s vyhlídkovou věží, která je vysoká 18 m a vyhlídková plošina je ve výšce 15 m. Z rozhledny je výhled na česko-slovensko-polské pohraničí. Provoz vyhlídky zajišťuje nedaleká horská chata, kde je možné vyzvednout klíče.

“ Tu se spokojeně žije „. takový, do dřeva vypálený nápis visel na salaši na hoře Kozubová. Bylo to v době, kdy se v Mostech u Jablunkova budovaly šance. Ten nápis byl pravdivý. Bača si žil skromně. K životu mu stačil chléb, sýr a žinčice. Občas mu lidé z doliny přinášeli slaninu a tabák do fajky. Jednou navštívil šance i císař. Z dlouhé chvíle se ptal na nějakou zvláštnost zde v okolí, kde by se on a jeho družina mohli dobře pobavit. Dlouho si nikdo nemohl na nic vzpomenout až nakonec se ozval jeden z důstojníků, že si při přechodu hory Kozubová všiml nápisu na jedné salaši, a že by bylo zajímavé toho baču vyzpovídat. Vždyť je chudý jako kostelní myš, věčně se s něčím potýká. Jednou s vlky, podruhé se zloději, nebo se zbojníky a tu že ten nápis není na místě a že by ho měl bača císaři vysvětlit. A tak si páni ujednali, že baču na Kozubové navštíví. Bylo právě poledne, když družina s císařem dorazila k salaši. Bača, vida vznešené pány, sňal z hlavy klobouk a uklonil se před císařem s pozdravem: “ Vítejte, jasný pane.“ “ Tak ty si tu bačo bezstarostně žiješ, jako vidím, co?“ místo odpovědi se ptal císař. “ Spokojeně “ odpověděl prostě bača. “ No vidíš, to mi vrtá hlavou. Já jsem tvůj císař, zlata mám plné pokladnice, kde kdo mi slouží, ale spokojen nejsem a starostí mám habaděj. “ “ Nezávidím vám, jasný pane zlato, ani ty sluhy.“ odpověděl znovu důstojně bača.“ “ Ale já ti závidím tvůj bezstarostný život, bačo „, odvětil mu císař a dodal: “ však se postarám, abys teď také nějakou starost měl. Do roka a do dne mi odpovíš na tři otázky: Kolik koleček – táček by bylo třeba k přemístění Kozubové ? Co je na světě nejjasnější ? a co si teď myslím ? Pro odpověď si k tobě přijdu opět za rok. Budou-li správné, dostaneš sto zlatých dukátů, ale neodpovíš-li správně, budeš o hlavu kratší „. S tím se panská družina vzdálila a bača měl od té chvíle starostí nad hlavu. Ze salaše sundal destičku s nápisem a zlostně ji hodil do ohně, neboť právě ona zapříčinila jeho nynější starost. Bača od té doby pohubl a chodil jak bez duše. Až si toho všiml jeho soused – cikán. Žil s početnou rodinou v polorozpadlé chajdě, hluboko pod salaší. Cikán měl baču rád a ochotně by mu pomohl, ale nevěděl, jak má zdolat jeho nepřístupnou povahu. Jednou si přece dodal kuráž a řekl bačovi: “ Nestarejte se bačo, pomohu vám. Nějak bylo, nějak bude. Až si za rok přijde císař pro odpověď, budu mu místo vás odpovídat já. Vy se budete dívat z bučiny a o dukáty se pak rozdělíme, jo? “ Bača je nevěřícně pokýval hlavou a místo o dukátech přemýšlel o trestu, který ho za rok čeká. Ještě nikdy v životě bača nenapočítal tolik bezesných nocí, jako v tomto jediném roce. Hlava mu zbělala a zestárnul o dvacet let. Tak minul rok. V určený den dopoledne, přiběhl cikán se zprávou, že se už blíží císařova družina. Bača zbledl, ale cikán mu srdnatě sňal z hlavy jeho střecháč a narazil ho sobě hluboko do čela. Do ruky si vzal pastýřskou hůl, hvízdl na psa a jakoby nic si hleděl stáda. Bača se ukryl v blízké bučině a sledoval, co se bude dít. Když císařská družina dorazila přes salaš, cikán vesele pozdravil císaře: “ Vítejte pane císaři i vy vznešení páni.“ Pánové se divili co že je mu tak veselo. “ Minul rok, jdu si pro odpověď. Divím se, že mě tak vesel vítáš. Vždyť na tvé odpovědi závisí tvůj další život“, řekl císař, místo pozdravu. Ale cikán se nedal zmást a hbitě odpověděl: “ Všichni jsme v Boží moci, a bude tak, jak se zlíbí Pánu Bohu. Možná, že mi vnukne správnou odpověď. Tak vám tedy hned jasný pane odpovím na ty tři otázky. Dobře si je pamatuji. Odpověď na tu první, kolik koleček bych potřeboval k přemístění Kozubové by záviselo od velikosti těch táček. Kdyby ty táčky byly velké jako ta hora, tak jenom jedny, ale kdyby byly menší tak i více. No, tu první odpověď shledal císař správnou a cikán pokračoval: “ No, a co je na světě nejjasnější ? To u nás v horách ví každý malé dítě. Je to jasné slunce, pane císaři. Vaši sluhové vám pochlebují, když říkají že nejjasnější jste vy, ale já nejsem váš sluha. Ale já jsem horal těchto hor a svou, promiňte mi smělou odpověď, vám zdůvodním. Na vás se mohu dívat, jak dlouho chci a oči mě nezabolí. Ale podívám-li se na jasné sluníčko, nevydržím to dlouho, oči mi začnou slzet a musím si je chránit.“ Chtě nechtě, i tuto odpověď, ač s nelibostí, musel císař i jeho družina uznat. Byla v ní hluboká pravda. “ Na třetí otázku, co si teď pane císař myslíte, vám odpovím jen krátce, vy si, pane myslíte, že mluvíte s bačou, ale mluvíte jen s cikánem, chudobným a posledním z vašich poddaných.“ Císař se svou družinou uznal odpověď, až když bača sňal střechatý horalský klobouk a objevila se výrazná, snědá tvář. Všichni se zasmáli, ale byl to smích kyselý a neupřímný. Císař pak sňal váček s penězi, komoří odpočítal sto dukátů a podal cikánovi. Beze slov se císař s družinou vracel zpět do doliny. Bylo mu hanba, že nad ním zvítězil svým prostým rozumem obyčejný člověk – cikán. Bača s cikánem se poctivě rozdělil o peníze a opět si pak na Kozubové spokojeně žili.

Advertisements

majovyhonzik se představuje:

je mi 31 let a chsi se zde věnovat zajimavým místům, tajemným i obyčejným ale něčím vynikají nad ostatními , zajimavé události z toho místa, historie Jinak povoláním jsem truhlář , bydlištěm Šumperk, ČR
Příspěvek byl publikován v rubrice císař král president, cigán. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

2 reakce na Hora Kozubová – “ Tu se spokojeně žije „

  1. Pingback: kraj Moravskoslezský – okres Frýdek-Místek | Majovyhonzik – obyčejné neobyčejným pohledem

  2. Pingback: Prostějov – bývalí Františkánský klášter a Císař Josef II. | Majovyhonzik – obyčejné neobyčejným pohledem

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s