Karviná – Důl František

Okres Karviná, Moravskoslezský kraj

Důl František byl vystavěn v místě bývalé bažantnice. Rozloha důlního pole byla 781 ha a zasahovala pod obec Horní Suchá a částečně pod Prostřední Suchou. V důlní oblasti sousedilo důlní pole na severu s polem dolu Barbora, na východě s dolem 9. květen a na západě s dolem Dukla. František spolu s dolem Dukla a dolem 9. květen tvořil jižní hranici karvinské dílčí pánve.

V období před první světovou válkou byla ve světě poměrně velká poptávka po uhlí. Proto i v oblasti Karvinska byly zakládány nové doly. V místě, kde se později nacházel důl František byl proveden v roce 1909 první průzkumný vrt „Suchá 2“ (378,6 m pod povrch). Tímto vrtem byl v hloubce 350 metrů zjištěn uhlonosný karbon, náležící karvinskému souvrství a to jeho nejstaršímu sedlovému pásmu. Na základě tohoto vrtu došlo v červnu 1911 k hloubení první jámy.

z nichž brzy otevřeli dvě patra. Jámu pojmenovali na počest arcivévody Františka Ferdinanda d’Este „Erzherzog Franzschacht“.Zatímco následníka habsburského trůnu skolily výstřely atentátníka Principa v Sarajevu, hornosusšská šachta čtyři válečné roky přežila.

Do samostatné republiky vstoupila s počeštěným názvem Jáma František. Záhy na horníky dopadlo první neštěstí. Při požáru a výbuchu metanu v roce 1920 zahynuli dva muži, dalších pět bylo vážně zraněno. Šachta byla zatopena a na půldruhého roku uzavřena. Po odstávce se provoz jen pomalu rozbíhal. Navíc brzy přišla další pohroma v podobě velké světové hospodářské krize. Těžba stagnovala a teprve v závěru třicátých let se ustálila nad půl milionem tun uhlí ročně. Jednu z mála jistot pro zhruba pětistovku zaměstnanců představovala střecha nad hlavou ve Staré a Nové osadě jámy Františkovy v Horní Suché. V domech a domcích tady bydlelo téměř osm stovek lidí.

Druhá světová válka převrátila v revíru vše naruby. To, co se dřívějším uhlobaronům zdálo nemožné, pod knutou německých okupantů šlo jako po másle. Také na Františku havíři lámali rekordy. V roce 1943 hravě narubali dříve skoro nemyslitelných sedm set tisíc tun uhlí. Pravda, za účinné pomoci několika stovek ruských válečných zajatců. Krutost tehdejších mocipánů dokládá událost z února 1945, kdy čtyři horníci byli ze šachty odvlečeni gestapem a pro podezření ze spolupráce s partyzány v nedalekém lesíku „Remiza“ zastřeleni. S perně nabytou svobodou přišly zásadní majetkové změny. Znárodnění uhelného průmyslu dalo vale dosavadní majetkové struktuře těžařstev. Centrálně řízené OKKD neponechalo ani názvy šachet, až příliš připomínající jejich aristokratické zakladatele. František byl v červenci 1946 přejmenován na Důl Klement Gottwald (v srpnu 1948 na Prezident Gottwald). Šachta se rychle modernizovala a postupovala hlouběji za uhelnými zásobami. Už v roce 1954 v Horní Suché poprvé překročili milionový objem těžby. V té době se o to významně přičinili také vojáci z tzv. Pomocných technických praporů (PTP), známí jako „černí baroni“.

V roce 1982 spustili na Gottwaldu těžbu v jámě číslo 4 pomocí skipokomplexu v železobetonové věži. Začalo období provozního a ekonomického vrcholu šachty v Horní Suché, tehdy městské části Havířova. Jednou z místních zajímavostí byl vysoký obsah jodidů obsažený v důlní vodě. Ze solanky čerpané na povrch se vyráběla „Darkovská sůl“ používaná v karvinských lázních.

Listopadový převrat přinesl kromě zásadních politických a společenských změn návrat k předválečnému názvu: Důl František (únor 1990). Těžba uhlí se ukazovala být stále ztrátovější. Poslední vozík byl vytěžen 30. června 1999. Poté bylo důlní vybavení demontováno a vyklizeno, důl zasypán a likvidovány povrchové budovy. Odstřeleny byly obě železné těžní věže (F-1 a F-2), železobetonová (skipová) těžní věž byla ponechána.

Důl František je v dnešní době již uzavřený černouhelný hlubinný důl v Horní Suché, Důl během své existence vytěžil 59 144 518 tun černého uhlí.

Tato stará havířská pověst se prý kdysi dávno udála na karvinské šachtě“ Františce“

Staří havíři ji slýchávali už od svých otců. Ti tehdy ještě neznali výtah. Lezli dolů i nahoru po žebřících a vytěžené uhlí táhli nahoru pomocí dřevěných vratek. V té době pracoval na šachtě Francek. Se svou početnou rodinou bydlel ve staré chajdě. Musel se ohánět neboť měl dětí jako smetí. Nikdy nebylo u nich nazbyt , spíš bylo víc hladu. Ale nikdy nebylo tak aby se nedalo vydržet. Jednou, jako by se proti Franckovi všechno spiklo. Nic se mu nedařilo, ani v práci ani doma. Výplata byla malá, hlad se hlásil. Tehdy se v dole u Francka objevil Pustecký, v revírnickém. “ Zdař Bůh“ pozdravil “ Dej Bože “ odpověděl mu Francek a otřel si rukávem zpocené čelo. Hned poznal s kým má tu čest a proto se na Pusteckého díval s úctou a očekáváním. “ Sedni si na chvilku“ řekl mu Pustecký “ a během svačinky mi řekni něco o své rodině“. Francek mu všechno po pravdě vypověděl jakou má v poslední době smůlu, jak se nadře a přesto nevydělá. Zmínil se i o tom, jak se doma tlačí hlad a bída. Není na chleba a tak si vaříme bob ve slané vodě. Během řeči vytáhl pytlík a nabídl Pusteckému bob k ochutnání. “ Vezmi a ochutnej, to mám svačinu místo chleba, ten už jsme dávno neviděli“. Pustecký okusil pár zrnek bobu. Snědl je s chutí a řekl: “ Když je hlad, je i bob dobrý“. “ No jen jez, jestli ti tak chutná, bratrsky se rozdělíme“, řekl Francek a tak spolu mlčky žvýkali boby. Pak se znovu ozval Pustecký. “ Je mi tě líto Francku, i tvé rodiny. Těžce pracuješ a přesto málo vyděláváš. Proto ti zítra pomohu. Jen na svačinu přines opět hrst toho bobu, moc mi chutnal“ . Na to Pustecký zmizel a nechal Francka jeho práci a myšlenkám. Příštího rána nastala ve Franckově životě změna. Každý den mu pomáhal v jeho práci sám Pustecký se svými pomocníky. Uhlí se jen sypalo a bylo ho tolik, že jej nestačil odvážet. Den před výplatou, řekl Pustecký Franckovi: “ Zítra ráno si jdi pro výplatu a přines ji sebou, dáš mi snad taky něco za námahu“: V den výplaty nemohl Francek věřit svým očím. Dostal tolik peněz, že jich byla plná čepice. A tu teď nesl do dolu. Když ho Pustecký viděl, řekl: “ Tak teď Francku děl“: A Francek poctivě dělil. “ Jeden ty, jeden já“ a i ten poslední přidal na Pusteckého hromádku. “ Ty jsi víc dělal a proto ten poslední patří tobě. “ “ No ale ty máš víc dětí“ řekl Pustecký. “ To nevadí“ odporoval mu Francek, “ jen ber, tak je to spravedlivé“. “ Jsi dobrý kamarád Francku, líbíš se mi, nejsi lakotný a proto si ty peníze můžeš nechat všechny“ a Pustecký vysypal i své tolary do Franckovi čepice. I ten poslední penízek mu strčil do ruky s poznámkou : “ Ten poslední tolar má čarovnou moc, chovej ho proto jako oko v hlavě. Když na vás dolehne bída, nebo když budeš chtít někomu pomoci, polož ten tolar na svou pravou dlaň, mysli na obnos, který potřebuješ a vyslov toto zaklínadlo : “ Ty jsi můj stříbrný tolárek, dej mi tolik peněz jako dárek“: A tolárek ti vyplní každé rozumné přání. Ale běda Francku, kdyby ses chtěl obohatit, tehdy pozbude tolárek svou čarovnou moc.“ Po tom varování Pustecký zmizel Franckovi z očí a Francek volal své díky už jen temné štole. Už nikdy se Pustecký Franckovi neukázal a ten na něho vděčně vzpomínal. Od těch dob se jemu a jeho rodině vedlo lépe. Francek čarovný tolárek opatroval a nikdy nezneužil jeho čarovné moci. Svým kamarádům havířům pomáhal v nouzi jen ze svého, řka při tom, že jim to posílá Pustecký. Dobré a obětavé kamarádské vztahy platí nad zlato podnes. Škoda jen, že těch kladů lidské povahy je dnes málo jako šafránu.

majovyhonzik se představuje:

je mi 31 let a chsi se zde věnovat zajimavým místům, tajemným i obyčejným ale něčím vynikají nad ostatními , zajimavé události z toho místa, historie Jinak povoláním jsem truhlář , bydlištěm Šumperk, ČR
Příspěvek byl publikován v rubrice Hornictví. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Karviná – Důl František

  1. Pingback: kraj Moravskoslezský – okres Karviná | Majovyhonzik – obyčejné neobyčejným pohledem

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s