Těšín – na území dvou států – Když Mor trápil celé Těšínsko

Těšín je jedním z nejstarších měst Slezska. Od roku 990 byl Těšín a Těšínsko součástí polského státu. Roku 1339 se Těšín spolu s celým Těšínskem stal součástí Zemí Koruny české a takto se pak stal i součástí Rakousko-Uherska. Na počátku 20. století uváděla nadpoloviční většina obyvatel Těšína jako svoji obcovací řeč (Umgangssprache) němčinu. Po ukončení první světové války a zániku Rakousko-Uherska se Těšín spolu s celým Těšínskem stal předmětem československo-polského hraničního sporu. Tento spor v lednu 1919 vyústil dokonce v tzv. Sedmidenní válku mezi Československem a Polskem. Spor o Těšínsko byl vyřešen až rozhodnutím na pařížské Radě vyslanců 28. července 1920, kdy bylo rozhodnuto o rozdělení Těšínska mezi Československo a Polsko. Město Těšín bylo rozděleno podle řeky Olše. Historická část města připadla Polsku (nyní Cieszyn) a průmyslová část s vlakovým nádražím se stala součástí Československa (nyní Český Těšín). Ani Československo, ani Polsko nebyly s tímto rozdělením spokojeny. Československo se však s rozdělením smířilo na rozdíl od Polska, které si i nadále kladlo územní požadavky vůči Československu a požadovalo připojení celého Těšínska k Polsku.
V letech 1938–1945 byly Cieszyn a Český Těšín opět spojeny v jedno město. Stalo se tak v důsledku obsazení československé části Těšínska polskou armádou v říjnu 1938 a, po porážce Polska Německem v září 1939, připojením celého Těšínska k Třetí říši.
Po skončení druhé světové války se hranice vrátily do předmnichovské podoby a město bylo znovu rozděleno podle řeky Olše. Polsko se vzdalo svých územních požadavků na celé Těšínsko v roce 1958.

V Těšíně, ve Vyšší bráně se jednou jeden člověk díval oknem. a viděl na dvoře čtyři smrtky. Měly na sobě bílá prostěradla. Jedna z nich napadala na nohu a zpívala: “ Kdo užije bedrník, čertinec, děchtinec, kdo kozinec užije, tomu se nic nestane.“ Když si smrtky zazpívaly a zatančily, domlouvaly se kam která půjde. Ta kulhavá řekla : “ Já nemohu jít daleko, jsem chromá, zůstanu zde ve městě.“ Ostatní souhlasily a rozešly se, každá na jinou světovou stranu. Na druhý den, časně ráno, zvonil v Těšíně umíráček. Mor trápil celé Těšínsko, lidé padali jako mouchy , že je hrobníci nestačili ani pochovávat. Nejvíce byli postiženi chudobní a podvyživení. Tam smrtka kosila jednoho po druhém. Radní zakázali zvonit umíráčky, aby se lidé smrti tolik nebáli. Po nějaké době nápor nemoci pominul, ale nebylo chalupy, kterou by nepoznamenala smrt. Člověk, který viděl tančící a zpívající smrtky se zachránil. Po celou dobu řádění moru užíval děchtinec, který získal od uhlířů z životických lesů.

Reklamy

majovyhonzik se představuje:

je mi 31 let a chsi se zde věnovat zajimavým místům, tajemným i obyčejným ale něčím vynikají nad ostatními , zajimavé události z toho místa, historie Jinak povoláním jsem truhlář , bydlištěm Šumperk, ČR
Příspěvek byl publikován v rubrice morová nákaza. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Těšín – na území dvou států – Když Mor trápil celé Těšínsko

  1. Pingback: kraj Moravskoslezský – okres Karviná | Majovyhonzik – obyčejné neobyčejným pohledem

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s