Hora Prašivá

Okres Frýdek-Místek, Moravskoslezský kraj

Prašivá se nachází na konci hlavního hřebene Těšínských Beskyd a spolu s nedalekou Godulou je jejich nejsevernějším výběžkem. Tyto hory jsou zároveň i nejsevernějšími rozsochami v celých Moravskoslezských Beskydách. Kostel a horská chata se nachází na tzv. Malé Prašivé. Jde o závěr temene hory s nadmořskou výškou cca 700 m. n. m.

Jméno hory Prašivá pochází z pohanských dob, kdy osadníci okolí vyháněli ze svého středu hory zlé, nečisté a prašivé lidi na pospas dravé zvěři. Údajně na tuto horu vyváželi i mrtví po choleře, či sebevrazi nebo mrtví vrahové. Dokonce se tam vozily vozy plné mrtvých a nechávali se tam i s koňmi, kteří byli taky nějak nemocní. A této hoře se začalo říkat Prašivá, jako těm lidem. Prostě lidé prašiví.

Údajně pod horou je veliké jezero, říkalo se, že když chtěli na úpatí Prašivé zasadit strom trochu hlouběji okamžitě narazili na vodu….

Říká se: Svobodná dívka, která sjede z Prašivé po holé zadnici se do roka vdá…

Na severozápadním výběžku nazývaném Malá Prašivá se nachází turistická dřevěná chata s rozhlednou z roku 1921. Rozhledna je vysoká 16 m a na vyhlídkovou plošinu, která je ve výšce 13 m vede 57 schodů. Ze zastřešeného ochozu se otvírá daleký výhled k Lysé Hoře, Ondřejníku, Radhošti a těšínskou část Beskyd. Rozhledna je ale bohužel veřejnosti nepřístupná.

Na blízké louce poblíž chaty stojí dřevěný kostel sv. Antonína z roku 1640.

Pověst vypráví, že která dívka v den svátku sv. Antonína, tedy 13. června, dojde pěšky a bosa až k němu, do roka se provdá.

Někdy okolo roku 1640 lovil hrabě Oppersdorf, majitel frýdeckého panství v okolí Prašivé. Již celý týden jeho lovecká družina stopovala a lovila zvěř a hrabě byl stále nespokojen. Toužil ulovit něco mimořádného. Jednoho dne na úbočí hory Goduly spatřil hrabě statného jelena s nádherným parožím. Jelen se hrdě nesl mezi stromy a hrabě se ho jal pronásledovat. Ani nezpozoroval, že se vzdálil od své družiny. Jelen vytrvale klusal až pod horu Prašivou. Tam se na chvíli zastavil, aby nabral dech. V tu chvíli hrabě nelenil, vstřelil a jelena poranil. Ten upadl na přední a parožím ryl zem kolem sebe. Hrabě vystřelil podruhé. Už se viděl vlastníkem krásného paroží, jaké neměli ani v těšínském knížecím zámku. Ale tu se jelen vzpamatoval a vydal svou poslední sílu, aby vztekle pronásledoval svého vraha. Hrabě chtěl najít úkryt za starým bukem, ale viděl, že nedoběhne a schoval se proto za starý peň. Tam ho jelen dostihl a chtěl proklát parožím. Ale prudkým nárazem na dřevo, uvěznil hraběte i sebe. Hrabě strachem padl do mdlob. Když se probral, byl jelen již mrtev a hrabě si uvědomil, že zůstal na živu jen zázrakem. Chtěl se uvolnit ze sevření, ale bylo tak úděsné, že se nemohl pohnout. Celé tři dny čekal ve smrtelném strachu, že padne za oběť dravé zvěři. Tři dny trpěl hladem a žízní, než ho našla jeho lovecká družina. Proto pak jako díkůvzdání za zachráněný život, nechal postavit kostelík na Prašivé.

Hora Prašivá patří mezi naše nejnavštěvovanější hory. Zvlášť v neděli po svatém Antoníčku, kdy se zde koná pouť, je tu plno výletníků.

Zvon z kostela sv. Antonína Paduánského je prý mimořádně účinný při zvonění na mraky.

Kostelík na Prašivé protože je z jedlového dřeva, je dodnes známá slovní hříčka : “ Že na Prašivé kostel zjedli.“

Kostel se nachází 10 km jihovýchodně od města Frýdku-Místku. Jde o jednolodní stavbu . Původně byl zasvěcen sv. Ignáci z Loyoly.
Po vystavění kostela na Borové pod Lysou horou v r. 1673, který byl zasvěcen právě sv. Ignáci, došlo u kostela na Prašivé v tomtéž roce k přesvěcení a novým patronem se stal sv. Antonín Paduánský. Jde o filiální kostel farnosti Dobrá. Konají se k němu tradiční poutě v polovině června (ke svátku sv. Antonína 13. 6.).
V době druhé světové války se nacházel kostel v ochranném pásmu hranice mezi tzv. Protektorátem a Říší a byl v podstatě nepřístupný. Na konci války byl vážně poškozen. Přesto nabyl opět svého původního vzhledu. Pouze věžička, která je dnes plechová, byla v dřívějších dobách dřevěná (lze tak usuzovat z nejstarších pohlednic z počátku 20. stol.).
Nejbližšími památkami stejného charakteru jsou dřevěný kostel Božího Těla v Třinci-Gutách a dřevěný kostel Všech svatých v Sedlištích u Frýdku-Místku.

Hora prašivá byla po staletí významným poutním místem, za což vděčí dřevěnému kostelíku z r. 1640.Od té doby se na Prašivé konaly mše a poutě.

Od roku 1891 se k nim přidala shromáždění – tzv.“Tábory lidu“. Na tato shromáždění přicházeli řečnit i takové osobnosti jako např. poslanci zemského sněmu slezského. Poutě a tábory lidu přitahovaly obyvatelstvo z dalekého okolí a těšily se mimořádné návštěvnosti. Historické prameny zmiňují až 8000 poutníků na jedné pouti.
Skutečnost, že na Prašivé stojí od r. 1921 turistická chata, je výsledkem snahy českých vlastenců a mísních patriotů, kteří tím čelili expandujícímu německému spolku „Beskidenvereinu“. V prvopočátcích organizované beskydské turistiky na sklonku 19. století započali Němci s budováním turistických útulen. Zatímco provozovali horské chaty na Lysé hoře, Bílém Kříži, Javorovém, Čantorii a jinde, Češi se museli scházet v podhůří.

Pobeskydská jednota slezská byla v roce 1923 začleněna do KČST a chata se tak stala jeho majetkem. Od září 1939 do konce války patřila chata Němcům a přístup na ni nebyl povolen. V poválečném období byl KČST zrušen a objekt si přivlastnil stát. Teprve roku 1992, když došlo k obnovení činnosti KČT-odboru Frýdek místek, chata po vleklém soudním sporu připadla opět původnímu majiteli KČT.

Advertisements

majovyhonzik se představuje:

je mi 31 let a chsi se zde věnovat zajimavým místům, tajemným i obyčejným ale něčím vynikají nad ostatními , zajimavé události z toho místa, historie Jinak povoláním jsem truhlář , bydlištěm Šumperk, ČR
Příspěvek byl publikován v rubrice hřbitovy, morová nákaza, neobvyklé názvy, SEBEVRAZI, spojení zvířete a tajemného místa - JELEN, štastná místa. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Hora Prašivá

  1. Pingback: kraj Moravskoslezský – okres Frýdek-Místek | Majovyhonzik – obyčejné neobyčejným pohledem

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s