Rokytnice – skála Sfinga – ohnivý mužíček

Město Rokytnice v Orlických horách se nachází ve východní části Orlických hor v okrese Rychnov nad Kněžnou, kraji Královéhradeckém asi 11 km severně od města Žamberk . .

v Rokytnici. Tamější pekař Bárta byl velký vydřiduch a nelida. Dokonce svého vlastního syna vyhodil z domu, protože si chtěl vzít za ženu chudé děvče. Po čase se chtěl mladý pekař s otcem usmířit a zval jej na křtiny syna, pekařova vnuka, pokřtěného po dědečkovi Michal. Ale pekař Bárta se zatvrdil, a že nikam nepůjde. O tom všem se princezna Kačenka dověděla od staré kořenářky a pranic se jí to nelíbilo. I rozhodla se, že nehodného pekaře vytrestá. Vyhledala našeho ohniváčka, právě se tenkrát schovával na Vápenném vrchu, ve skále, co se jí říká Sfinga.

Staroegyptskou sfingu bychom v Orlických horách samozřejmě hledali marně, setkáváme se zde však se stejnojmenným útvarem, který je součástí pozoruhodných skal na Kamenci. V okolí vystupují svorové a rulové skalky tvořící i vršek severního návrší Kamenec (960 metrů), ze kterého se otevírá pohled do pramenné oblasti Zdobnice a na hlavní hřbet pohoří. Výraznějším skalním členěním se vyznačuje jižní část Kamence (953 metrů), kde dokonce vzniko miniaturní skalní město. Z postupně odlesňovaného západního temene tu v délce téměř půl kilometru vystupuje skupina svorových skal, vesměs vzniklých mrazovým zvětráváním, označovaných jako mrazové sruby. Některé mají vzhled skutečných srubů, jiné spíše připomínají obří kovadlinu či ruiny pohádkového hradu. Vzrostlý les už poněkud skrývá zdejší nejvýraznější skalisko, téměř 40 metrů široké a až deset metrů vysoké. Nahoře jej zvýrazňuje převislý blok podoby hlavy, při troše obrazotvornosti připomínající sfingu, což tomuto útvaru dalo pojmenování. Zajímavostí přírodní památky Sfinga i okolních skal Kamence je bezpočet drobných zrnek nerostu granátu v pevném, prokřemenělém svoru.

Mužíček, když uviděl Kačenku, začal radostí sršet jiskřičky na všechny strany, že byl jak rachejtle. Kačenka měla co dělat, aby ho uklidnila a mohla se s ním domluvit. Pak mu něco tiše šeptala do ouška. Paní hor domluvila, mužíček kývl hlavou, radostně zajiskřil a přes hory pak letěla k Rokytnici ohnivá kulička.
Druhý den už Bárta pec nevytopil. Ať přikládal, jak přikládal, k tomu kominík několikrát pec vymetl, všechno bylo marné. Stěny pece se nevyhřály. V Bártově peci se totiž usadil ohniváček a nabíral všechno teplo do svého kabátku a tělíčka. Bárta byl z toho celý nešťastný. Až teprve stará kořenářka z Julinčina údolí mu poradila, kdo jediný mu může pomoci.. Chtě nechtě, musel se pekař vydat za synem. První, koho potkal, byla snacha s vnukem. Úsměv maličkého i objetí syna, který tatínkovi dávno odpustil, rozpustilo ledový krunýř kolem jeho srdce.
Mladý Bárta se pak vydal do tatínkovy pekárny. Od staré kořenářky věděl, jak na ohniváčka. Z pece jej vypudil kouzelným zaříkáváním, které mu po kořenářce vzkázala princezna Kačenka. A protože ohnivý mužíček nebyl zlý, dříve než odletěl, rozžhavil mladému pekaři pec do ruda, a ten pak s tovaryši napekl chléb pro celé městečko. Starý Bárta se se synem usmířil a spokojeně žili všichni pod jednou střechou. Ohniváček tak donutil starého pekaře k pokoře a poctivosti.
On ohniváček vůbec nemá rád nepoctivost, a zloděje pak už vůbec ne. Vypráví se o něm, že jednou vytrestal mládence, kteří byli zjednáni do Běstvin u lesa Halína na mlácení obilí. Chlapci dostali chuť na ovoce ze sousedního sadu. Po setmění přelezli plot a střásali si hrušky, když se ně najednou vyvalil z Halína ohnivý sud. Vyděšení mlatci ze sadu utekli a sud se smíchem zmizel. Nad Běstvinami pak zakroužil ohnivý drak a zmizel směrem k Ohnišovu.
Na ohniváčka pozor, zvláště při rozdělávání ohníčků. On se totiž hrozně rád přidá a jak se rozdovádí, není pak k udržení (někdy spíše k uhašení).

K Rokytnice se váže pověst o medvědu :

V Orlických hvozdech bývalo mnoho divoké zvěře. Jednou se zatoulal medvěd až na rokytnickou náves. Bylo to brzy z rána, slunce právě vycházelo. Ponocný spatřil huňáče první, ale sám si na něho netroufal. Jak se lidé začali probouzet, ponocný spustil poplach. Rokytničtí popadli, co právě měli po ruce a hnali se za medvědem. Medvěd poznal, že je zle a vyšplhal na mohutnou lípu, která stála uprostřed návsi. Útočníci ho pronásledovali dlouhými kopími, které ponocný zatím přinesl ze strážnice a tak dlouho medvěda bodali, až mrtvé zvíře spadlo bezvládně na zem.

Reklamy

majovyhonzik se představuje:

je mi 31 let a chsi se zde věnovat zajimavým místům, tajemným i obyčejným ale něčím vynikají nad ostatními , zajimavé události z toho místa, historie Jinak povoláním jsem truhlář , bydlištěm Šumperk, ČR
Příspěvek byl publikován v rubrice neobvyklé názvy, Ohnivý muž, ohnivý sud, spojení zvířete a tajemného místa - medvěd. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Rokytnice – skála Sfinga – ohnivý mužíček

  1. Pingback: kraj Královéhradecký – okres Rychnov nad Kněžnou | Majovyhonzik – obyčejné neobyčejným pohledem

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s