Zámek Opočno – Jan Rudolf Trčka

Kdysi při obchodní stezce z Čech do Kladska stávalo zde slavníkovské hradiště. Páni z Dobrušky vybudovali na místě hradiště pomezní gotický hrad, který byl jedním ze středisek knížecí správy v severních Čechách. Původní gotický hrad dnes připomíná válcová bašta tzv. hladomorna, byl menší než dnešní zámek a měl rozsáhlé předhradí, které od podhradí (tj. městečka Opočna) odděloval městský příkop. Městečko Opočno se poprvé připomíná k r. 1359.

Jeho prvním majitelem byl Čeněk z Potštejna. V době husitských válek byl v držení Jana z Opočna. Ten své sídlo dlouho hájil, ale nakonec byl hrad přeci jen 12.8.1425 dobyt a vypálen královéhradeckými husity a Pražany.

Obnovy se dočkal až za majitelů Trčků z Lípy v letech 1562-67, kteří ho přestavěli na renesanční zámek. Tehdy byly odstraněny zbývající části starého hradu a půdorys nové stavby byl zvětšen o bývalý příkop, oddělující vlastní hrad od předhradí. Zámek byl vybudován na obdélníkovitém půdorysu kolem arkádového nádvoří. Na jv. straně, do údolí Zlatého potoka, bylo nádvoří původně uzavřeno lehčím spojovacím traktem. Celá stavba byla zdobena sgrafity a doplněna renesančními štíty a průčelní věží nad hlavním vchodem. Přístup od města byl chráněn příkopem a padacím mostem. Bylo tedy ještě pamatováno na případnou obranu, i když zámek byl projektován jako typické sídlo renesanční šlechty. Kolem tohoto zámeckého jádra byly postupně přistavovány další objekty, např. konírny a pivovar. Jména stavitelů nejsou známa, zřejmě jimi byli vesměs Italové. Je pravděpodobné, že jedním z podnětů k této rozsáhlé renesanční přestavbě byly dojmy z cesty do Itálie, jíž se Vilém Trčka z Lípy zúčastnil r. 1551 jako člen poselstva české šlechty, vedeného pozdějším císařem Maxmiliánem II., tehdy již přijatým za českého krále. Značný rodový majetek umožnil velkorysé nákladné řešení celého areálu.

Do architektury zámku Colloredové zasáhli až po požáru koncem 17. stol, když byla zničena střecha a druhé podlaží. Následovaly barokní úpravy, při nichž byla odstraněna věž nad hlavním křídlem a renesanční štíty nad průčelími. Zbarokizována byla i fasáda, která dostala módní cihlový nátěr a ještě dlouho se po něm zámku říkalo Červený Opočen. Arkády druhého poschodí rovněž ztratily své oblouky. Počátkem 18. stol. byla v přístavku u jižního křídla zbudována nová kaple sv. Anny. Baroko zasáhlo i děkanský chrám Nejsvětější Trojice, který dostal nové průčelí doplněné dvěma nakoso postavenými věžemi. Většina těchto úprav probíhala pravděpodobně pod dohledem významného architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho.

Empír se projevil kolem r. 1820 zřízením anglického parku v údolí Zlatého potoka. Tehdy byla též stržena zeď mezi oběma bočními křídly zámku, kde byl také spojovací trakt ve výši 1. poschodí, a tím se uvolnil výhled do krajiny. Dílem empíru je také valbová střecha, jízdárna a na krakorcích vysunutý balkón. Částečně byl upraven empírově letohrádek. Toto byly poslední vnější úpravy, které daly zámku nový vzhled, ale nedotkly se renesanční podstaty stavby.

Na poč. 20. stol. se upravovaly interiéry v tehdy módním zámeckém stylu, který je směsí baroka a rokoka. Tím byly znehodnoceny dosud dochované renesanční interiéry.

R. 1895 byla do 2 sálů v 1. patře sever. křídla umístěna rodová colloredo-mansfeldská obrazárna, která vznikla za knížete Františka Gundakara Colloredo-Mansfelda. Jejím sídlem byl původně zámeček Döblin u Vídně. Jako fideikomisní majetek nesměly být jednotlivé obrazy zcizeny. V galerii jsou zastoupena převážně cizí díla. Významným souborem je zámecká knihovna obsahující řadu unikátních svazků z mnoha vědních oborů. Zastoupeny jsou i naučné slovníky. Druhá, mladší knihovna vznikla sběratelskou činností Josefa Colloredo-Mansfelda a na zámek byla převezena poč. 20. stol. z Paříže.

K nejvýznamnějším sbírkám zámku patří obrazárna s díly holandských, italských a českých mistrů. V zámku je též rozsáhlá sbírka zbraní, která dokumentuje vývoj evropské výzbroje od konce 15. stol. do 1. světové války. V tzv. Africké síni je uložena řada artefaktů černé Afriky a v přístěnku knihovny je národopisná eskymácká sbírka. Všechny sbírky byly v zámku uloženy poč. 20. stol. současně s poslední vnitřní adaptací. Nábytek pochází také vesměs z této doby, až na několik renesančních a barokních kusů.Anglický zámecký park je součástí zámku, vznikl v letech 1806-20 je bohatý na vzácné dřeviny. Na park navazuje obora známá již od roku 1590 z daňky, muflony a jeleny

Za 2. světové války byl velkostatek a zámek nejprve pod nucenou správou a později byl nacisty konfiskován. R. 1945 přešel zámek v Opočně do majetku státu a od r. 1967 byl ve správě střediska státní památkové péče v Pardubicích. Velké opravy proběhly v 70. letech.

Jan Rudolf Trčka z Lípy byl jeden z nejbohatších příslušníků české předbělohorské šlechty, největším pozemkovým vlastníkem v zemi. Správním střediskem jeho rozsáhlé domény v SV. Čechách byl opočenský zámek.

Pan Jan Rudolf Trčka v soudobých pramenech je líčen jako člověk povídavý, ale nepříliš vtipný, zato však dobrodružný a veselý se zálibou v pití;, měli ho poddaní v lásce, zato však jeho choť Marie Magdalena, poddanými přezdívaná „zlá Manda“, v pobělohorské době bezohledným způsobem rozšiřovala rodinný majetek, a z duše ji nenáviděli. Byla sličná, pěkně rostlá, avšak přísná na poddané a velmi šetrná a lakotná.

Jednou zle činila lovčímu, že tak málo zvěře dodává do kuchyně, a obvinila ho, že sám zvěř kamsi tajně odprodává.
„Jak mohu, vaše milosti, dodávati zvěř,“ bránil se lovčí křivému nařčení, „když se mi v polích i lesích prohánějí celé smečky selských psů, které plaší a hubí zvěř?“
Tu se lakotná paní rozzlobila a nařídila svým poddaným, aby usekli všem psům jednu nohu. Kdo tak neučiní, ten že bude míti co činiti se zámeckým drábem.
Od té doby kulhali na opočenském panství všichni psi, neboť měli jen tři nohy.
Takovými skutky si paní Trčková vysloužila hanlivý název „zlá Manda“, jehož se do smrti nezbavila
.
Tehdy právě se začala osudná třicetiletá válka. Poddanému lidu se vedlo velmi zle, neboť byl vydírán nejen vrchností, nýbrž i hrubou soldateskou, která ho olupovala o poslední skývu chleba. Neměl co prodávati, nemohl své vrchnosti platiti úrok a upadal v dluhy. Pan Trčka sice leckdys oko přimhouřil, vida bídu lidu, avšak jeho paní nechtěla nikomu poshověti a radila muži, aby užil přísných trestů vůči dlužníkům.
Bylo tehdy zvykem, že byli sedláci poděleni dřevy, na něž se jim řezaly vruby, jestliže nemohli včas zaplatiti. Sedláci se vrubů báli, neboť věděli, že jim lakotná paní nic neodpustí. Leč nyní nastaly jim tak kruté časy, že si nemohli pomoci a museli si nechati řezati vruby.
Když jednoho dne pan Trčka odcestoval, použila paní Trčková této okolnosti, aby vymohla na poddaných dlužný úrok. Vydala hned přísný rozkaz, aby se dostavili na Opočno se svými dřevy a podle vrubů skládali počet.
Sedláci otáleli, čekali, až se pan Trčka vrátí, neboť doufali, že se nad nimi ustrne a s placením počká. Teprve, když obdrželi zaručenou zprávu, že je pan Trčka zase doma, složili svoje dřeva na vůz a jeli s nimi na zámek. Zkormouceně vešli na nádvoří a poklonili se hluboce před panem Trčkou, jenž jim vyšel vstříc.
„Jaképak dříví mi to přivážíte?“ otázal se s úsměvem.
„Její milost paní Trčková žádá od nás počtů,“ odpověděli poníženě. „Chceme tudíž počty skládat, leč Bůh nám svědkem, že nemůžeme zaplatit, neboť na nás přišly tak zlé časy, jakých dosud nikdy nebylo.“
Pan Trčka pokynul, aby jen svá dřeva skládali s vozu. A když byla všechna na hromadě, kázal ji zapálit. Sedláci s úsměvem přihlíželi, jak dřeva s vruby hoří.
„Máte zaplaceno,“ řekl pan Trčka vesele a vrátil se do zámku. Nezchudl, sedlákům naproti tomu bylo alespoň na čas pomoženo. Za to byl po léta zachován v dobré paměti lidu, kdežto „zlá Manda“ byla stižena proklínáním.

Kostel Nejsvětější Trojice v Opočně byl vystavěn Vilémem Trčkou v polovině 16. stol. na místě původní hradní kaple sv. Ondřeje. Gotická hradní kaple byla přestavěna na trojlodní renesanční kostel s křížovou žebrovou klenbou, kterou nese deset sloupů s volutovými hlavicemi. Do kostela byla vestavěna renesanční empora podepíraná obloukovými arkádami. Se zámkem kostel spojovala chodba vybudovaná na bývalých hradbách. Po přestavbě je kostel spojen se zámkem chodbou z orátoře v patře. Přestavba kostela byla dokončena v r. 1569 výstavbou rodové hrobky Trčků z Lípy na jižní straně presbytáře s plochou kupolí, s cínovými rakvemi z 16. stol. Počátkem 18. stol. byly provedeny barokní úpravy. Kostel Nejsvětější Trojice získal pod dohledem italského architekta G. B. Alliprandiho, nové mělce obloukovité průčelí doplněné dvěma nakoso postavenými věžemi a půlkruhový závěr kněžiště. Na západní straně a v bočních lodích je renesanční kruchta s kamenným zábradlím, které zdobí reliéfy. Barokní fara vedle kostela je z 18. stol. a vznikla přestavbou bývalé renesanční fary z 16. stol.

Ve farním kostele, který vznikl ze zámecké kaple zasvěcené svatému Ondřeji, jsou zapuštěny do zdi náhrobní kameny, na nichž jsou vytesány podoby rytířů. Jsou přioděni brněním, hlavy mají obnažené a přilby složené k nohám. Představují pány z Lípy, Viléma a Jaroslava Trčku, kteří tu byli pochováni.
Krutý byl osud tohoto starého českého rodu. Vilém Trčka padl zradou žoldnéřů r. 1596 u Jagru, jeho bratr Jaroslav zahynul v boji s Turky r. 1601. Poslední z rodu pánů z Lípy vládnoucích na Opočnu byl Jan Rudolf. Chtěje zachrániti rodné statky, přestoupil na katolictví. Přikoupil pak ještě četné statky jiné, zkonfiskované účastníkům českého povstání, a stal se tak bohatým, mocným velmožem. Tím však neodvrátil zlý osud, určený jeho rodu. Jeho syn Adam byl zavražděn zároveň s Valdštejnem v Chebu a on sám byl obžalován ze styku s knížetem Frýdlantským a ze zrady. Dříve, nežli se dočkal rozsudku, zemřel jako poslední člen trčkovského rodu. Jeho panství byla zkonfiskována a darována dobrodružným cizákům v císařských službách, kteří pomáhali potlačiti Valdštejnovu vzpouru. Opočno obdržel Colloredo-Mansfeld.
Staré přísloví o nevděku, „který světem vládne“, osvědčilo se znovu na pánech z Lípy. V době, kdy byl pánem Opočna hrabě Jeronym Colloredo, milánský gubernátor, byly pomníky Trčků, zakladatelů zámku i chrámu, vylámány ze zdi v chrámu a pohozeny na ulici.
Od toho dne měl prý hrabě Jeronym noc co noc těžké, děsivé sny, které mu nedopřávaly spánku. V duchu se mu zjevovali páni z Lípy, tu bezhlaví, tu zase se zbraní v ruce, šermujíce mu před očima, až ho úzkostí poléval studený pot. Jednoho dne spatřil před sebou, jako by na ně hleděl zblízka, náhrobní kameny Trčků, pohozené na ulici.
Psal ihned do Opočna a žádal o potvrzení svého vidění. Odpověděli mu, že tomu tak jest, že jeho vidění bylo pravdivé. I dal rozkaz, aby dopravili kameny ihned zpět do kostela a ponechali je tam na čestném místě.
Hrobka pánů z Lípy, jež se nacházela pod oltářem, byla otevřena roku 1741. Vnikli do ní vojáci a zotvírali v spěchu a poškodili 17 cínových rakví v ní uložených, neboť se domnívali, že v nich najdou poklady a šperky.
Rakve s ostatky pánů Viléma a Jaroslava Trčky se nyní nacházejí v místnosti vedle sakristie.

majovyhonzik se představuje:

je mi 31 let a chsi se zde věnovat zajimavým místům, tajemným i obyčejným ale něčím vynikají nad ostatními , zajimavé události z toho místa, historie Jinak povoláním jsem truhlář , bydlištěm Šumperk, ČR
Příspěvek byl publikován v rubrice duchové, hřbitovy, krutovláda pánů, spojení zvířete a tajemného místa - PES, vlk, Vlkodlak. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Zámek Opočno – Jan Rudolf Trčka

  1. Pingback: kraj Královéhradecký – okres Rychnov nad Kněžnou | Majovyhonzik – obyčejné neobyčejným pohledem

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s