Tabor – „Český Norimberk“

Táboru se v propagačních tiskovinách někdy říkalo „Český Norimberk“. důvodem je velké množství architektonických památek a v okolí naleznete velké množství přírodních krás. Tím je právě podobné k městu Norimberk v německém Bavorsku.

Město Norimberk se nachází v Německu, 130 kilometrů od hraničního přechodu Rozvadov. Norimberk má půl milionu obyvatel. Oblast Norimberka je rovinatá. Městem vede kromě řeky Pegnitz také kanál, spojující Mohan s Dunajem.

I když Norimberk byl téměř úplně zničen bombardováním spojeneckými nálety ve druhé světové válce, jakoby znovu vstal z popela. Historické stavby a památky byly dokonale obnoveny, takže můžeme vidět starobylou část města v jeho historické podobě.

Město Norimberk s atmosférou středověku žije rychlým tempem, se návštěvníci setkávají na každém kroku se svědky více než 950-leté historie, ve které se odrážejí dějiny a současnost Němců. Uprostřed moderní, dynamické metropole stojí pomníky lidské vynalézavosti a kulturního sebevědomí mnoha století.

Historické staré město je obehnáno širokými městskými hradbami okolo šedesáti hradebních věží, kterým vévodí čtyři dochovalé mohutné válcové věže zvané tlusté. Na severozápadě a severovýchodě to jsou Neutorturm a Laufertorturm, na jihozápadě a jihovýchodě Spittlertorturm a Frauentorturm. Podle dobových rytin mělo město původně dva okruhy hradeb. Díky množství památek starého města jsou zde dějiny stále živé. Do popředí vystupuje středověký Císařský hrad s muzeem Císařského hradu. Velký počet norimberských kostelů kde se dá vidět mnohá umělecká díla která jsou svědky doby rozkvětu města. Tradiční řemeslná umění mohou návštěvníci obdivovat ve dvoře řemesel.

Kromě památek město má co nabídnout i těm nejmenším ale zaujme i dospělé když navštíví norimberské Muzeum hraček je zde ohromné množství hraček. V mnoha místnostech třech podlaží jsou umístěny hračky podle žánrů a časového období od antiky po současnost. K vidění tady jsou dětské pokojíčky pro panenky i několik staletí staré, panenky všech dob, kovové stavebnice pro kluky, modely parních strojů sestavených do celých funkčních provozů, velký model americké železnice a mnoho dalších.

Naše české město Tábor leží na řece Lužnici ve výšce 437 m nad mořem, zhruba 80 km jižně od Prahy a 60 km severně od Českých Budějovic. je v České republice jedno z nejvýznamnějších měst se slavnou historií. Se svými 37 000 obyvateli je po Českých Budějovicích druhým největším městem v Jihočeském kraji.

Mezi českými lingvisty převládá názor, že z husitského označení města Tábor (vzniklého podle biblické hory Tábor) vzniklo obecné označení pro vojenská ležení, které se skutečné objevuje od 15. století a vyskytuje se i v polštině a maďarštině. Z něj pak vzniklo i označení pro stanové tábory k hromadné rekreaci dětí (dětský tábor, pionýrský tábor) a pak i pro rekreační pobyty s vyšším luxusem ubytování a naopak pro koncentrační tábory.

Jiní lingvisté, převážně cizí, zastávají názor, že označení vojenských ležení pochází z turkotatarského slova tabur, znamenající vojsko v obranném postavení nebo vozovou hradbu, a do češtiny se dostalo přes maďarštinu.

Na planetě Mars se nachází impaktní kráter, který je pojmenován podle města Tábor. Nachází se na souřadnicích 58,4°W × 35,8°S a má 19,5 kilometru v průměru.

Tábor byl pojmenován podle hory Thabor u Nazaretu, v dnešním Izraeli. Podle biblické Knihy soudců přikázala prorokyně Debora izraelskému vůdci Barakovi: „Sám Hospodin, Bůh Izraele, ti přikazuje: táhni hned na horu Tábor a vezmi s sebou deset tisíc mužů…“ (Sd 4,6 (Kral, ČEP)). Barak ji poslechl a z této hory pak drtivě porazil kanánské vojsko.

Na místě současného Tábora je prokázáno osídlení z doby halštatské a laténské (mohlo zde existovat keltské oppidum ve 2. století př. n. l., ale není to příliš pravděpodobné). Zaznamenán byl i nález mince císaře Hadriána z doby římské.

Na ostrohu nad řekou Lužnicí a hlubokým kaňonem Tismenického potoka založil Přemysl Otakar II. kolem roku 1270 královské město s městským hradem kastelového typu, později zvaným Kotnov. Město zaniklo kolem roku 1277 v bojích mezi králem a Vítkovci, přetrval jen hrad (doloženo 1370, 1388).
Zrod táborské obce je spjat se jménem Jana Husa, velkého reformátora katolické církve. Stoupenci jeho myšlenek – husité – vedeni hejtmanem Janem Žižkou z Trocnova zde strategickou polohu bývalého Hradiště využili a převedli zbytek obyvatel ze Sezinova Ústí na na táborský ostroh kde v únoru a březnu 1420, založili vojenské město – husitské Hradiště hory Tábor odkud prováděli vítězné výpravy.
Založení města navázalo na tradici husitských náboženských poutí na hory (např. hora Burkovák, 1419). Zakladatelé města (např. Petr Hromádka z Jistebnice), pocházející z celých Čech, byli odhodláni vytvořit nové společenství, odmítající lidské zákony a řídící se pouze zákonem Božím. Zpočátku zde byly realizovány ideály křesťanského komunismu, tedy dobrovolného společenství majetku. Nově příchozí odevzdávali všechen svůj majetek do kádí na náměstí. Takto sebraný majetek byl rozdělován mezi členy obce podle jejich potřeb. Teoreticky si byli všichni rovni, žili prostým životem bez přepychu, na pořádek dohlíželi čtyři zvolení hejtmani. Občané se nazývali táborité.
Město Tábor poskytovalo ubytování stále většímu počtu nově příchozích. Správu obce vykonávali starší kněží, do čela táborského vojska byli postaveni hejtmané Mikuláš z Husi, Jan Žižka z Trocnova, Chval z Machovic a Zbyněk z Buchova.
Zkušení velitelé, hejtmani, cvičili tábory v boji a zacházení se zbraněmi. Brzy poté táborské vojsko provádělo úspěšné výpady do okolí, dobylo a vyplenilo kláštery v Milevsku, Louňovicích a Zlaté Koruně. Uloupený majetek byl jedním z hlavních zdrojů příjmů táborského společenství. Dobyté kláštery a kostely táborité vypalovali. Jejich vnitřní zařízení, vzácné knihy, sochy i obrazy ničili a pálili, podpořeni ideou obrazoborectví. S nepřáteli zacházeli husité stejně nelítostně, jako katolická vojska s nimi.
Táborský komunismus vydržel jen asi půl roku, do podzimu 1420. Pak táboři začali vybírat dávky od vesnických poddaných a stali se tak feudální vrchností, která přijala zvyky jiných držitelů půdy.

Do roku 1421 získala v Táboře převahu umírněnější měšťanská složka a nejradikálnější kazatelé byli vypuzeni. Město bylo od počátku silně opevněné a poskytoval zdejší fortifikační systém přinesl řadu novinek (princip mohutné vysunuté dělostřelecké bašty, přeměna válcové hradní věže v bateriovou věž atd.). Již před rokem 1430 si obec vytvořila městské zřízení. Po porážce radikálního křídla husitů v bitvě u Lipan získal Tábor r. 1437 z rukou císaře a českého krále Zikmunda Lucemburského privilegium, které obci udělovalo statut královského města. Tehdy mu byl také udělen znak: nad hradbami se dvěma věžemi se vznáší říšský orel s lucemburským orlem na prsou. Lucemburský orel byl pak nahrazen českým lvem.

Již od roku 1438 Tábor po 15 let úspěšně čelil útokům královských vojsk. 1452 město se vzdalo sedmnáctitisícovému vojsku zemského správce Jiřího z Poděbrad, zavázalo se mu věrnosti. Táborská církev se podřídila arcibiskupovi Janu Rokycanovi. Mikuláš Biskupec z Pelhřimova byl uvržen do vězení. Následovalo několik klidných let, které byly narušeny až roku1532 a 1559 ničivým požárem a úspěšným tažením švédských vojsk. Švédům mimo jiné hodně nahrával fakt, že se Tábor vzpamatovával z ničivého požáru a z déle než rok trvajícího oblehání města habsburskými vojsky, kteří nakonec roku 1621 město dobyli. Tím měli práci neskutečně ulehčenou a tak Na konci třicetileté války, po 5 dnech obléhání Švédy na jejich loupežné výpravě na jih Čech, byl 23. 8. 1648 dobyt Tábor . Roku 1680 ještě město postihla morová epidemie a vše bylo dokonáno roku 1744 kdy město a jeho předměstí zničila vojska pruská. Naštěstí se z toho Tábor postupně dostal a my teď můžeme obdivovat tajemná zákoutí Starého (přitom poměrně mladého) města. Navíc je zajímavé, že komplex podzemních chodeb přečkal všechny tyto útrapy téměř bez poškození.

Od roku 1805 zanikalo jedinečné městské opevnění. V poslední třetině 19. století se město rozvíjelo od hradeb a bran Starého města směrem k současnému nádraží, v r. 1871 vybudovaná železnice. kde vznikla nová centrální městská část, jejíž hlavní tepnou se stala nádražní třída (tř. 9. května), což uchránilo staré historické jádro města před přestavbou.

Na území historického jádra je dochováno mimořádné množství pozdně gotických a renesančních domů, jejichž stavba začala kolem roku 1440 a etapy přestavby znamenaly požáry v letech 1532 a 1559. Kromě velkých měšťanských domů zůstaly dochovány i drobné periferní domky.
Na každém kroku zde na vás dýchají dějiny. Ale nejen svou historií živ je Tábor. Město Tábor je současné moderní město, které může svým návštěvníkům nabídnout mnoho ze svých kulturních, společenských či sportovních aktivit v průběhu celého roku.

Toto je však pouze nepatrný výběr z nejvýznamnějších památek, kterými se může město Tábor a jeho okolí chlubit.

Kotnov a Bechyňská brána
Věž Kotnov, bývalý hrad
Hrad měl pravděpodobně dvě věže s kruhovým půdorysem a dvě s čtvercovým. Zachována zůstala pouze kruhová věž Kotnov s připojenou Bechyňskou branou. Druhá, takřka identická, se nacházela v oblasti dnešní sladovny. Čtvercové (kvadratické) věže se nezachovaly. Jedna z nich, jihovýchodní, byla možná pouhou baštou U Zvoncóv. (Po požáru se mluví o shoření právě této bašty). V místech dnešního pivovaru byla hradní kuchyně. V patnáctém století byl k hradu přistavěn parkán, na jehož jihovýchodním konci stála věž. Parkán existuje dodnes, v Táboře se říká „Na Parkánech“. Požárem roku 1532 byl hrad velmi poškozen. Archeologové nalezli 20 cm vrstvu popela. Hrad už ke své bývalé slávě nepovstal. Byl naopak využíván pro hospodářské účely. Vybudován byl pivovar. Ten už v současné době nefunguje, ale v těchto prostorách funguje nyní hotel.
K nejvýzamnějším a turisticky nejpoutavějším historickým památkám Tábora a okolí patří především hrad Kotnov, založen kolem roku 1270 Přemyslem Otakarem II., přestavován husity ve 20. a 30. letech 15. století; poškozen požárem roku 1532. Na přelomu 16. a 17. století byl přestavěn na městský pivovar, jemuž v roce 1908 ustoupila i celá severovýchodní část hradu. Dochována jen velká raně gotická válcová věž při Bechyňské bráně a několik fragmentů zdi. Bechyňská brána v sousedství hradu je dochována v podstatě v pozdně gotické podobě, narušené jen restaurováním v 19. století. Mimoto se dochovala Velká (Žižkova) bašta,kde ubytování vojáků k ochraně města Tábora bylo roku 1806 přestavěno na obytný dům.

Stará radnice
Táborská radnice patří k nejvýznamnějším památkám pozdní gotiky v českých městech. Radnice má čtyři křídla, která obklopují malé nádvoří. Nejvýznamnější částí radnice je Velký sál s dokonale zvládnutou síťovou klenbou. Ve druhé polovině 17.století byla budova radnice přestavena do barokního stylu, ale v roce 1878 byl radnici vrácen její gotický ráz. V současné době slouží radnice jako vstup do podzemních chodeb, k expozicím Husitského muzea i k pořádání kulturních akcí.

Děkanský kostel Proměnění Páně na hoře Tábor, Žižkovo náměstí
Děkanský kostel Proměnění Páně na hoře Tábor (výšková dominanta Žižkova náměstí) byl budován od roku 1440 a dokončen kolem roku 1512 zaklenutím trojlodí (navrhl i prováděl mistr Staněk z Prahy). V roce 1532 kostel i s věží poškodil požár, byl později opraven v renesančním slohu (1559 renesanční štíty). Opět byl poškozen požárem v roce 1602 , stejně tak střelbou v listopadu 1621 při obléhání císařskými vojsky a za třicetileté války byla Švédy poškozena ještě báň věže (opravena v roce 1677 italským stavitelem Giovanim de Capali). V letech 1896-1898 byl kostel regotizován a byla např. přistavěna druhá sakristie, původní barokní oltář byl nahrazen oltářem neogotickým (od řezbáře Josefa Krejčíka). Chrám je 46 m dlouhý a 26 m široký, gotická věž s barokní bání je vysoká 77,80 m (nejvyšší v jižních Čechách) a vede na ní asi 250 schodů.

Jordán

V roce 1492 byla pro vyřešení problémů se zásobováním vodou na okraji města vybudována vodní nádrž Jordán přehrazením Košínského potoka. Je nazvána podle řeky Jordán ve Svaté zemi. Rybník Jordán dnes je nejstarší údolní nádrž ve Střední Evropě. Z Jordánu pokračuje tok jako Tismenický potok. Nádrž má rozlohu okolo 50 hektarů a dosahuje hloubky až 18 metrů. Původně měla sloužit jako chovný rybník, ale později se ukázalo, že je na chov ryb příliš velká. Dnes slouží jako záložní zásobárna vody a je vítaným místem k odpočinku obyvatel i turistů. Od roku 1830 nebyla nádrž čištěna. V dohledné době se plánuje její vyčištění a vybagrování nánosů bahna, které může obsahovat choroboplodné zárodky.
Kostnický dům
Nejstarší historické zprávy k domu č.p. 220 jsou dochovány z počátku 16. stol. Části domu jsou však patrně ještě starší, kamenné partie některých zdí jakož i pod domem se rozkládající rozsáhlé sklepy vykazují stavební prvky z gotického období, tj. ze století 15. Pro svůj historický význam byl proto prohlášen za národní kulturní památku.
Architektonická podoba domu Poloha dvoupatrového řadového domu je hlavním průčelím orientovaná do Pražské ulice. Dnes je z této strany vchod do kavárny – cukrárny v přízemí. Nejvýraznějším prvkem je první patro domu, vystupující z plochy průčelí arkýřem zaujímajícím téměř celou šířku domu. Arkýř spočívá na čtyřech konzolách, jejichž provedení má slohový vztah k renesanci a patrně tedy souvisí s výstavbou domu v roce 1656. Další dominantou uličního průčelí je domovní štít, který je prolomen třemi lichými arkádami s oválným a polokruhovým záklenkem, na hraně s okosením, které vyznívá jako projev gotické tradice. Je pravděpodobné , že průčelí bylo v renesanci členěné sgrafitem.
V roce 1994 byl dům přebudován na penzion.

Táborské Husovo náměstí, kterému se obecně říká Husovy sady nebo park u nádraží, začalo vznikat po roce 1871 – po vybudování železnice a otevření nádraží v Táboře. Tehdy z nádraží k většině táborských obytných domů a k městské bráně byla vzdálenost přibližně 2 km.
Koncem 20. století dostal tento – časem už okolo zcela zastavěný – vnitroměstský prostor krásnější a vzdušnější tvář. Po roce 1991 došlo ([11]) k rozsáhlému přebudování celého areálu bývalé c.k. tabákové továrny z konce 19. století, v městě známé „Tabačky“ (po roce 1950 do 1990 kasárny); zmizely neprůhledné ploty a zdi i různé „stavby a boudy“ a rozlehlé budovy byly přeměněny na pracoviště okresních úřadů, obchodů a byly vybudovány podzemní garáže a provedena sadová úprava okolí. Slavnostní předání proběhlo v listopadu 1997.
Při vstupu do Husových sadů – parku ze směru z centra města – od třídy 9.května (v letech 2005-2006 také zrekonstruované) – můžeme obdivovat velkou sochařskou kompozici „Mistr Jan Hus“ od významného čs.sochaře Františka Bílka (1872-1941). Pomník byl vybudován z iniciativy táborského „Spolku pro postavení Husova pomníku“ a odhalen dne 6.července 1928 (u příležitosti 513.výročí Husova upálení v Kostnici).

V Táboře u Lužnice se nachází zajímavý geologický útvar – Granátová skála.
Poutní kostel v Klokotech
Naproti Kotnovu, přes údolí Tismenického potoka, se rozprostírá poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Klokotech. Jeho stavba započala v roce 1700 a trvala 30 let. Poutní kostel Panny Marie byl postaven v letech 1701 – 1708, roku 1710 obnovena rezidence a v letech 1712 – 1714 přistavěny boční kostelní kaple sv. Václava a Josefa. V letech 1720 – 30 obklopily kostel ambity s kaplemi Růžencovou, sv. Anny, sv. Vavřince, sv. Vojtěcha a sv. Jana Nepomuckého. Jeden z nejmalebnějších poutních areálů v Čechách doplňuje kaple nad pramenem (kolem roku 1730), k níž z města vede křížová cesta z poloviny 19. století.
Stavba byla financována známými šlechtici a bohatými měšťanskými rodinami. Architektura poutního místa je pravděpodobně inspirována prací Jana Santiniho. Kostel samotný byl dokončen roku 1714. Během následujících let přibyly ambity a kaple.
Kostel se řadí mezi nejvýznamnější památky v okolí a může se srovnávat s nejvýznamnějšími díly evropského baroka.
Barokní zámek Měšice
Tato budova s empírovou fasádou se nalézá ve východní části Tábora ve směru Chýnov – Pelhřimov, asi 2 km od Informačního centra Tábor. Původně renesanční tvrz byla v roce 1699 přestavěna Janem Josefem Carettem hrabětem z Millesima na barokní zámek. Dnešní majitel zámku Jan Berwid-Buquoy zpřístupnil objekt veřejnosti.

Advertisements

majovyhonzik se představuje:

je mi 31 let a chsi se zde věnovat zajimavým místům, tajemným i obyčejným ale něčím vynikají nad ostatními , zajimavé události z toho místa, historie Jinak povoláním jsem truhlář , bydlištěm Šumperk, ČR
Příspěvek byl publikován v rubrice neobvyklé názvy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Tabor – „Český Norimberk“

  1. Pingback: kraj Jihočeský – okres Tabor | Majovyhonzik – obyčejné neobyčejným pohledem

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s