kraj Královéhradecký – Okres Náchod

tohle je strušný popis míst daném kraji …

Adršpach
– Kdysi se celá oblast nacházela na dně pravěkého moře. Návštěvník skalního města dnes jen stěží pozná, že se prochází nad rozsáhlými zásobami vody.
rokle nad Spáleným mlýnemskrývá masový hrob Němců – Václav Brukner tvrdí, že rokle Nad Spáleným mlýnem ukrývá desítky těl zavražděných sudetských Němců. Nikde ale není zmínka, a historici o tom ale nic netuší, o hrobu nemluví ani publikace, které vydávali v Německu bývalí starousedlíci z Adršpachu.

Borová
Historie obce začíná na nejvyšším kopciStrážnici (691 m. n. m.)  – Její důležitost byla ve starých dobách značná. Již za vlády Přemysla Otakara I. a II. obsadili tuto pohraniční krajinu českého koutku kladského Charvaté, aby tento pomezní úsek strážili. Měli různá privilegia – výsady strážců v držebnosti s právem mýcení i volnost honební. Vlastnili tento strážný vrch s příslušným úbočím a lánem královského hvozdu. Jmenovaní strážci hranic si založili osadu při potůčku na úbočí Strážnice. Dnes se zde říká „Na Drahách“. Zde stavěli první usedlosti, které však byly později postupně likvidovány a další se začali stavět už v prostoru dnešní obce.
poklad nesmírné ceny – Po dlouhá staletí se věřilo, že na určitém místě na svahu Strážnice je ukrytý poklad nesmírné ceny. Pastevci koz a ovcí občas vyprávěli, že po klekání vídávali na jednom místě hořet modravý plamínek, a tím pověst o pokladu víc a víc utvrzovali. Odedávna se věřilo, že právě plamínek označuje místo, kde poklady bývají ukryty.
v dobách velkého moruKdyž panoval na Borové velký mor, vozili kupci zboží k lípě , protože z obce nesměl nikdo vycházet. Lidé házeli peníze za zboží do škopíčku s vodou, odkud si je kupci vybírali, aby přímým stykem s borovskými se sami nenakazili a tak morovou nákazu do okolí nešířili.
Tento mor řádil asi roku 1614 a nic jiného nebyl než východní cholerou.
Cholera navštívila náchodský kraj ještě v roce 1830 až 1832. Tato dávivá nemoc byla tak prudká, že člověk v několika hodinách zčernal a zemřel.
ohnivec – V okolí Borové, hlavně u hranic při vstupu do země, bývalo vidět ohnivce. Chodil po mezích, většinou za letních večerů. Kdo se opozdil, nebo si vyšel za tmy ven, obyčejně se s ním setkal. Vypadal jako člověk, jeho postava však plápolala ohněm a zdála se být průsvitná. Vlasy rovné jako hřebíky mu v divoké změti plály na všechny strany a ruce s roztaženými prsty připomínaly vodníkovy pařáty. Lidé se ho nebáli jako jiných strašidel, neboť jim bylo známo, že je to hříšník, který pyká za své hříchy a proto bloudí a čeká, až bude vysvobozen. Spíše ho litovali. Věděli, že každý, kdo před ním řekne „Bože smiluj se nad ním“, mu zkrátí trest o jeden rok.
požár – Dne 11. června 1874, asi o půltřetí hodině odpoledne, se rozezvučel obecní zvonek dávaje znamení na poplach. V necelých dvou hodinách bylo 87 chalup a škola v plamenech. Stalo se tak vzhledem k nedostatku vody a silnému větru. Požár se při velkém větru šířil velmi rychle, než občané z horního konce došli pomáhat hasit na konec dolní, museli se rychle vrátit, protože se požár rozšířil i na jejich chalupy.
Stavitelskou raritou v Borové jsou tzv. krčkové stavby – Jsou to chalupy postavené z krčků – dřevěných špalíčků či polínek, které jsou skládané těsně vedle sebe na pilinovápenou maltu.
Opevnění z let 1935–1938 – Své významné místo v novodobých dějinách získala obec Borová v letech 1935 – 1938. Tato obec se stala jedním z klíčových míst v systému opevnění Československých hranic. V pod úseku 6/V Borová bylo rozhodnuto o výstavbě celkem 11 objektů těžkého opevnění v linii Náchod, Dobrošov, Borová, Nový Hrádek. Z počtu 11 objektů se 5 nachází v katastru obce. .

Česká Čermná
Dobrošovská skálaVnitru hory se skrývá jeskyně s zlatým pramenem. Kolem pramene a z něho vytékajícího potoka pracuje mnoho skřítků. Před dávnými lety žil na náchodském zámku rytíř pověstný nejen svým bohatstvím, ale hlavně svou lakotou. Přestože měl v hradním sklepení ohromné poklady, toužil po stále větším a větším majetku. A jeho touha po zlatě jej přivedla k této skále, ale jeho vlastní lakota jej zahubila …

Náchod
masakr NěmcůVálka v Náchodě skončila masakrem Němců po zbytečné přestřelce. Na konci druhé světové války v Náchodě 9. května tam rukou nacistů padlo několik ruských vojáků. Místní lidé se za to následně pomstili masakrem Němců 10. května 1945 v areálu pivovaru.

Nový Hrádek
Hrad Frymburko původu samotného hradu se dochovala zajímavá pověst.
Hrad Frymburk prý založila jakási neznámá knížecí dcera. Zamilovala se do mladého služebníka, a protože rodiče jí nedali souhlas ke svatbě, sebrala svých pět švestek, tedy přesněji řečeno zlato a cennosti pánů rodičů, a se svým milým a několika lidmi odešla do krajiny u dnešního Nového Hrádku. Tam nechali postavit hrad. Na práci najímali řemeslníky ze širokého okolí. Protože však měli obavy, že dělníci prozradí jejich místo pobytu, rozhodli se je zahubit. Po dokončení stavby přicházeli pracovníci jeden po druhém do místnosti pod věží, kde se měla vyplácet odměna, a druhými dveřmi měli vycházet. Ale nikdo již nikdy nevyšel. Postupně se všichni propadli padacími dveřmi do hladomorny, kde zahynuli.
– Jejich duše se začaly zjevovat v okolí hradu jako podivní skřítkové. Velcí asi jako permoníci, i podobně oblečeni, jen s tím rozdílem, že oproti permoníkům mají výrazně velký nos, ba přímo frňák a na rukou pouze čtyři prsty.
Samozřejmě, že si jich „novohrádouští“ brzy všimli a zjistili o nich celou řadu důležitých informací. Především, že jsou velice spravedliví. Hodným lidem neublíží, ale lumpům a neřádům dovedou udělat peklo na zemi. Protože se většinou jedná o bývalé řemeslníky, nedovedou zahálet.

Nové Město nad Metuji
– Černý vír – Lidé z okolí Tamaru se synem zhodily ze srázné skály do bezedného viru Metuje. Jen protože byla jiná, protože byla černá a z domoviny dalekého východu, proto měli ji za čarodějnici

Běloves u Náchoda

–  Drak sídlil v jeskyni na vrchu kterému se říká Hejzlarův kopec.   V Náchodě se narodil.  Vychoval jej jistý doktor z ještěrky, kterou krmil lidskou krví. Dospělý netvor se na nějaký čas ztratil, prý na Moravu, ale večer bývalo slyšet zvláštní hvízdání. Nečekaje vlastní záhubu, drak se vrátil a začal decimovat obyvatelstvo. nakonec došlo i na knížecí dceru

Teplice nad Metují
V polovině června 1945 sestavila místní správní komise seznam Němců určených k odsunu za hranice – dvaceti převážně starších lidí a pěti malých dětí. Tato skupina byla 28. června vojáky dovedena na Bukovou horu, kde překročili hranice do Polska. Jediná čtyřletá Irena měla štěstí. Nikdo další ze skupiny nezůstal naživu. V jejich domech a bytech už se rabovalo. Bylo nepřípustné, aby se ti lidé vrátili do svých domů a viděli to. Tím by vyplul na povrch pravý motiv. Tady šlo vyloženě o majetek. Celá skupina Němců byla přes noc ponechána v místním vězení. Den nato se rozhodovalo o jejich osudu.

Advertisements

majovyhonzik se představuje:

je mi 31 let a chsi se zde věnovat zajimavým místům, tajemným i obyčejným ale něčím vynikají nad ostatními , zajimavé události z toho místa, historie Jinak povoláním jsem truhlář , bydlištěm Šumperk, ČR
Příspěvek byl publikován v rubrice kraj Královéhradecký. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s