Svatý Hostýn – Významné poutní místo – maják moravy – kelské hradiště

Hostýn nebo též Svatý Hostýn (734,6 m) je kopec v Hostýnských vrších, (asi 3 km jihovýchodně od města Bystřice pod Hostýnem) na kterém se nachází významné mariánské poutní místo, které je hned po Velehradě nejpamátnější poutní místo na Moravě. Pokud se týká návštěvnosti je to nejnavštěvovanější poutní místo v ČR.
Už dálky láká poutníky, nad zalesněnými vrcholky můžem tak uvidět kopuli chramu, kterou můžem uvidět i když je noc nebot je nasvětlená a proto bývá Hostýn nazýván majakem moravy. Z místní rozhledny je možné přehlédnout celou Hanou a střední Moravu.

Plochý pískovcový vrch je převážně pokryt smrkovým lesem, část západního svahu je chráněna jako přírodní památka Stráň. Má dva vrcholy, oba nacházející se na katastru obce Chvalčov.

Na nižším z vrcholů, v nadmořské výšce 718 m, stojí barokní poutní chrám Nanebevzetí Panny Marie. Původní stavba z let 1721–1748 byla obnovena po požáru roku 1769 a rekonstruována v letech 1841–1845. V roce 1887 zde byl dobudován jezuitský klášter. I dnes je poutní místo spravováno jezuity, kteří zde mají zřízen noviciát.
Pod vrcholem se nachází pramen, podle tradice zázračně uzdravující. U něj stojí kaple z roku 1700.

Na vyšším vrcholu ve výšce 736 m je kamenná rozhledna, u níž byla v 90. letech zřízena větrná elektrárna.

Na spojnici mezi oběma vrcholy se nachází hřbitůvek jezuitských mnichů, pomník skautů, kteří zahynuli ve vězení za dob totality a pomník dlouholetého skautského vůdce a ředitele holešovského gymnázia Rudolfa Plajnera. Jižní úbočí dvojvrší, od chrámu ke hřbitůvku, obepíná křížová cesta od Dušana Jurkoviče.

V roce 1567 je poprvé zmiňován Hostýn jako poutní místo. Pravděpodobně byla na vrcholu postavena kaple Panny Marie v roce 1544, zřejmě od havířů, které sem povolal pan Burian Žabka z Limberka, (havíři dolovali v hostýnských horách železo a stříbro)..

Stará ikonografie zobrazuje Pannu Marii Hostýnskou jako Marii Ochranitelku – v rozhrnutém plášti, pod nímž se ukrývá množství věřících. Nejstarší obraz byl k vidění až do r. 1620, kdy obraz nechal spálit luteránský majitel panství Václav Bítovský z Bítova. ( Václav Bítovský, pán na Holešově ) Je to tentýž rok, kdy byl v Olomouci umučen Jan Sarkandr, kterého uvedený Václav Bítovský vyslýchal.

počátkem 17. století. Roku 1655 nechala paní Marie, manželka hraběte Jana z Rottalu, pořídit nový obraz pro hostýnskou kapli. Tentokrát se jednalo o Pannu Marii vítěznou stojící na půlměsíci. Dnes je tento obraz umístěn v kostele v Bystřici. Roku 1658 nechává hrabě Jan rozšířit stávající kapli, nechává přistavět dvě boční kaple; jednou z nich byla kaple svatého Jiljí, dnes sv. Jana Sarkandera.

Nynější velkolepý poutní chrám byl vybudován v barokním slohu majitelem bystřického panství Františkem Antonínem z Rottálu v letech 1721 – 1748, patrně podle projektu kroměřížského architekta italského původu Ignáce Cirani von Bolleshause jako centrální orientovaná stavba. Roku 1721 je položen základní kámen. Stavba byla dokončena 1748, kdy ji vysvětil 28. července kardinál Julius Troyer. Pro potřeby poutníků byl zřízen hostinec, dále budova pro tři kněze, kostelníka a varhaníka. Celý komplex byl obehnán zdí. 24. září 1769 chrám po zásahu bleskem vyhořel, byl však během dvou let opraven.

V roce 1779 bylo v rámci josefínských reforem přemístěno sídlo duchovní správy na Rusavu a v roce 1784 vydán zákaz poutí. Chrám tak po 39 roce od svého slavnostního vysvědcení byl zrušen, odsvěcen, zbaven svého vnitřního zařízení i střechy a nechán na pospas drsné povětrnosti, až se z něho stala ruina.

Počátkem 19. století  začaly pokusy o obnovu poutního chrámu; povolení přišlo až v roce 1840. V letech 1841-1845 byl chrám obnoven a 1883 zde bylo postaveno nové obydlí pro řeholníky. Roku 1895 byla založena Matice svatohostýnská (vydává zpravodaj Listy svatohostýnské), která zakoupila vrchol kopce, aby tak předešla nevhodným zásahům do okolí kostela. Nechala též postavit velkou ubytovnu a hostinec. Roku 1898 byla na vrcholu Hostýna postavena kamenná rozhledna; její základní kámen byl položen o rok dříve (1897), kdy vrchol navštívil císař František Josef II.. Roku 1909 začala stavba kamenného schodiště, které spojuje hlavní chrám s kaplí u zázračného pramene. Schodiště má 250 stupňů a je dlouhé 242 m, cesty jej rozdělují na tři části. Od roku 1903 byla vybudována křížová cesta, autorem je architekt Dušan Jurkovič. Jednotlivá zastavení jsou v Jurkovičově oblíbeném stylu valašské lidové architektury. Významnou událostí té doby byla korunovace Panny Marie svatohostýnské v r. 1912, kterou provedl podle starého církevního zvyku v zastoupení papeže olomoucký arcibiskup František Bauer.

V době mezi válkami pokračovalo budování – Roku 1932 byla zbudována nová silnice na vrchol, stará tzv. Císařská cesta, zůstala vyhrazena turistům, moderní poutní dům aj. Poutní místo Hostýn se stal moderním centrem náboženského života (celoroční pořádání duchovních cvičení – exercicií aj.) přesahující rámec olomoucké arcidiecéze.
Období komunistického panství „diktatury proletariátu“ se nevyhnulo ani Hostýnu. Řádový dům byl vydrancován, poutní dům byl předán ústavu sociální péče. Poutníci však i v těchto dobách zůstali Hostýnu věrni. K 70. výročí korunovace Panny Marie svatohostýnské získal poutní chrám vysoké vyznamenání – byl mu udělen papežem Janem Pavlem II. titul „Menší baziliky“ (bazilica minor).

Kostel byl uveden do současného stavu ke přelomu 19. a 20. století. Střecha je vytvořena mohutnou helmicí, dvě věže postavené kose překrývají jednoduché jehlancové střechy se skosenými hranami. Dominantou průčelí je vertikálně členěná plocha s hladkými pilastry a konkávní plochou vyplněnou impozantním mozaikovým obrazem Panny Marie Svatohostýnské (25 m2) od malíře Viktora Foerstra (bratra hudebních skladatele J. B. Foerstra), nad ním je nápis: ZŮSTAŇ MATKOU LIDU SVÉMU. Masivní kostelní vrata jsou dílem brněnského sochaře Josefa Axmana, Myslbekova žáka. Před chrámem na schodišti nás vítají sochy sv. Cyrila a Metoděje.

Vlastní chrám má centrální, půdorysně orientovanou dispozici elipsovitého tvaru s osami 40,5 a 30,5 m. Vnitřek chrámu, tvořený elipsovitým válcem odděleným římsou, sedmi okny a prosvětlenou kopulí, je úchvatný. Oválný půdorys chrámové lodě je rozčleněn a rozšířen o prostory vchodů a oltářů. Hlavní oltář se sochou hostýnské Madony s Ježíškem a výjevem pokoření Tatarů, sochou sv. Cyrila držícího v ruce obraz Panny Marie tuřanské a sv. Metoděje s mušlí (atribut křtu). Před oltářem je menza odpovídající reformě podle II. vatikánského koncilu. Autor původního oltáře je sochař a řezbář Benedikt Edele (1844). Na evangelijní straně presbytáře je kopie původního obrazu Panny Marie Ochranitelky, na protější straně nástěnný obraz Panny Marie Vítězné, jehož originál z r. 1695 není v majetku Hostýna. Na evangelijní straně kaple sv. Josefa, oltář Božského srdce Páně s reliéfním obrazem a kaple sv. Jáchyma se sv. Annou. Na epištolní straně kaple sv. Valentina, za ní u vchodu je kaple Panny Marie lurdské s oltářem sv. Ignáce z Loyoly (zakladatele Tovaryšstva Ježíšova). Na protější straně je zobrazena vodní kaple s procesím, dále je kaple sv. Šebestiána, která je nyní proměněna v kapli „dušičkovou“. Interiér chrámu doplňují nástěnné malby ze života světců a Panny Marie. K architektuře kostela jako celku lze říci celkově, že exteriér chrámu je tvořen převážně barokně, interiér odpovídá zhruba době konce 19. stol.

. Pravěké hradisko „Hostýn“ se nachází asi 1,5 km jihozápadně od středu obce, na jednom z východních vrcholů Hostýnských vrchů, v nadmořské výši asi 735 metrů.

Četné archeologické průzkumy prokázaly osídlení Hostýna již ve starší době kamenné. Podle archeologických nálezů se na Hostýně nacházelo rozlehlé pravěké hradiště. Už v době, kdy rozkvétala starověká Troja, žili na opevněném Hostýně lidé. V průběhu dalšího tisíce let se na jeho dvou vrcholech vystřídaly řady keramických kultur a nakonec Hostýn obsadili Keltové. Ti zřejmě využili pro vybudování svého opevnění starých valů, zvýšili hradby a vybudovali na Hostýně doslova vojenskou pevnost.

– oppidum v rozsahu cca 20 ha s obranným částečně zachovalým valem o výšce 5-8 m (původně 15-18 m), délky 1 800 m.

. Má půdorys ve tvaru nnepravidelného trojúhelníku o rozloze 19,8 ha s dvěma vrcholy (na severu ostrý hřeben s nejvyšším vrcholem 735 m n. m. a dalekým rozhledem a na jihu protáhlá plošina akropole s nejvyšším bodem 718 m n. m.), mezi nimiž se se prostírá poměrně velké sedlo zvané amfiteátr. Hradisko je po obvodu opevněno valem vysokým většinou kolem 4 metrů, v jihozápadní části však dosahuje výšky až 8 metrů; před ním se nachází příkop. V jihozápadní části je toto opevnění přerušeno původním hlavním vchodem, tzv. Slavkovskou branou, u druhého přerušení (tzv. Železná brána) na severovýchodním obvodě není jisté, zda s hradiskem souvisí – s největší pravděpodobností jde o novověký průraz. Zajímavé je, že tzv. klešťovitá brána, považovaná za typicky keltský prvek opevnění, byla zde vybudována již při stavbě nejstarší hradby.
.
Podle poznatků z archeologických výzkumů toto opevnění vzalo za své požárem; můžeme se jen dohadovat, nebyla-li zde spojitost s pohybem Skythů v blízkém okolí – nasvědčovat by tomu mohl nález trojbřité skythské šipky.

Keltské osídlení Hostýna nebylo na rozdíl od předchozích období a na rozdíl od jiných současných lokalit příliš intenzivní. Hostýn byl nepochybně důležitý především jako strategický bod. Z Hostýna bylo snadné kontrolovat Jantarovou stezku, která stovky let sloužila jako „starověká dálnice mezi severní Itálií a Baltským mořem“. Pod Hostýnem tak putovaly karavany s jantarem, medem, kůžemi a otroky do Itálie a zpět přinášely bronzové soupravy, sklo a další luxusní zboží. Možná právě díky této stezce na Moravě vzniklo několik prosperujících keltských oppid.

Dominanta viditelná nejen z širokého okolí, ale i ze značných vzdáleností (např. z 80 km vzdáleného keltského oppida na Starém Hradisku) lákala k osídlení již ve starších obdobích pravěku – základ opevnění vybudoval již v době popelnicových polí lid kultury lužické zhruba kolem roku 1200 př. n. l., přestavba opevnění pochází z následujícího období pozdní doby bronzové, kdy bylo hradisko obydleno lidem kultury slezské (kolem roku 1000 př.n.l.) a třetí předkeltská fáze z doby kolem roku 600 př. n. l. náleží kultuře platěnické, tedy již starší době železné.

Již roku 1672 je zaznamenána zpráva, v níž se hovoří „o starých valech na hoře“. V odborné literatuře je lokalita známa od konce 19. století (první popis s plánkem publikoval v roce 1875 Beda Dudík na základě popisu a měření svého bratra, amatérského archeologa Eduarda Dudíka), získané předválečné poznatky shromáždil roku 1940 Josef Skutil, katalog všech starších dochovaných nálezů předložil roku 1984 Karel Ludikovský. Ten prováděl na lokalitě výzkumné práce v letech 1971-1978, v letech 1988-1990 provedli záchranný výzkum vyvolaný stavbou vodovodu Jana Čižmářová a Miroslav Šmíd, v roce 1997 Miroslav Bálek zachytil v rýze pro plynovod kulturní vrstvu a v roce 1999 při záchranném výzkumu na ploše budoucího parkoviště Andrea Matějíčková prozkoumala zahloubenou chatu s úplným (tj. ležák i běhoun) kamenným žernovem.

Advertisements

majovyhonzik se představuje:

je mi 31 let a chsi se zde věnovat zajimavým místům, tajemným i obyčejným ale něčím vynikají nad ostatními , zajimavé události z toho místa, historie Jinak povoláním jsem truhlář , bydlištěm Šumperk, ČR
Příspěvek byl publikován v rubrice kosteli, slovanské a keltské hradiště a staré pohánské svatině, neobvyklé názvy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

2 reakce na Svatý Hostýn – Významné poutní místo – maják moravy – kelské hradiště

  1. Pingback: Svatý Hostýn – co o něm říkají pověsti … | Majovyhonzik – obyčejné neobyčejným pohledem

  2. Pingback: Kraj Zlínský – Okres Kroměříž | Majovyhonzik – obyčejné neobyčejným pohledem

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s