RUSAVA – Valašsko v malém

okres Kroměříž, kraj Zlínský

Téměř za humny Hostýna začíná Valašsko. Vzniklo tak, že do lesů pod Hostýnem byli po třicetileté válce deportováni valašští rebelové ze Vsetína. Těm po potlačeném povstání hrozila smrt, vrchnost jim ale udělila milost s tím, že se přestěhují do hostýnských lesů a založí tady obec.

Rebelové z Valašska tak pod Hostýn přinesli svoji víru, pastýřskou kulturu a vznikly tak Rottalovice. Ty byly přejmenovány na Rusavu, podle stejnojmenného potoka, který se při deštích zbarvuje do „rusé barvy“. Rusava, rozložená v dlouhém údolí, odolávala civilizačním vlivům a po dlouhou dobu si ponechala svůj osobitý charakter. Pod Hostýnem tak vzniklo „ Valašsko v malém“.

Valašská obec Rusava leží asi 12 km východně od Holešova a 10 km jižně od Bystřice pod Hostýnem, v srdci Hostýnských vrchů, jejichž nejznámějším místem je vrch Svatý Hostýn (nejnavštěvovanější mariánské poutní místo na Moravě a nejpamátnější místo po Velehradě).

Své libozvučné jméno dostala obec po bystřině, která stéká mohutným údolím Hostýnských vrchů směrem k rovinaté Hané, protéká Holešovem a u Tlumačova se vlévá do Moravy.

Všeobecně se předpokládá, že dlouhé údolí kolem bystřiny Rusavy nebylo liduprázdné ani v období raného středověku, a že blízkost významného slovanského hradiska na Hostýně ovlivňovalo vývoj i v této oblasti. První historicky doložená zpráva o osídlení rusavského údolí pochází z roku 1372. V zápise o zboží obřanském, určeném markraběti Janovi se hovoří o pustých vsích Jenčích, Staré Lhotě, Vysoké Lhotě a Jestřebí, z nichž poslední tři stávaly na katastru nynější Rusavy.

Obec, původně Rottalovice, byla oficiálně založena až v dubnu roku 1657 knížetem Janem z Rottálu – v té době majitelem holešovského a bystřického panství. Ten do údolí kolem říčky Rusavy přemístil za trest (po valašských bouřích na Vsetínsku v roce 1644) zdravé zajatce, kterým jako předsedající hrdelního soudu udělil milost.

Původními obyvateli se tak stali Valaši, kteří si s sebou přinesli svoji víru a valašsko-pastýřskou kulturu. Nápadné shody jmen prvních osadníků se jmény ze Vsetínska, Vizovicka a Lukova, násilné přesídlení dosvědčují. Soupis z roku 1667 uvádí, že v té době bylo na Rusavě 19 domků obsazených a 10 pustých. Přes všechny svízelné životní podmínky se počet obyvatel Rusavy v závěru 18. stol. zněkolikanásobil (800 lidí, z toho 125 chalupníků vlastnících louky, pastviny a části lesa). Příčinou zvýšení počtu obyvatel bylo nejen přirozené rozmnožení místních usedlíků, ale také fakt, že v dobách různých nepokojů nalézali utečenci z celé Moravy právě zde nové útočiště.

Oblastí Rusavy protéká stejnojmenný potok, podle kterého obec dostala své jméno. Název potoka zase pravděpodobně souvisí s označením místní rusé, tj. červené hlíny, která při deštích barví vodu do „rusé barvy“. Už před založením se samotám na pasekách říkalo Rusava, proto nový název Rottalovice nebyl lidem přijat a zachovávalo se původní Rusava, rovněž z důvodu vzdoru svému krutému pánovi. Podle mapy Jaroslava Štiky Rozsah Valašska v 1. polovině 19. století je patrné vytlačení Valachů do oblasti Rusavy, která je samostatným ostrůvkem mimo území Moravského Valašska. Postupným šířením valašského osídlení a kultury dále na západ stala se i Rusava součástí kompaktního valašského území, ale zůstala jeho nejzápadnějším místem. K Valašsku se hlásí oblasti a města také dále na západ od vymezených hranic, které Štika nazval jako přechodné. V okolí Rusavy se jedná především o oblast Hostýnského Záhoří (okolí Bystřice pod Hostýnem a dále směrem na sever), která je předělem mezi Valašskem a Hanou.

Život v této hornaté oblasti (500 – 600 m. n. m.) nebyl jednoduchý, říkávalo se: „Konec chleba, začátek kamení.“ Noví osadníci ale brzy poznali výhodné podmínky hostýnských pasek a lesů pro chov dobytka (krávy, kozy, ovce), tzv. salašnictví, které bylo nejdůležitějším zdrojem obživy, protože půda nebyla pro zemědělství příznivá. Poloha Rusavy, rozložené mezi samými kopci v dlouhém klikatém údolí, měla své výhody i nevýhody. Ležela stranou cest a dlouho k ní ani žádná nevedla. Díky tomu byla ovšem ubráněna nepřátelským tažením a vpádům, byla útočištěm povstalců (především ze Slovenska kolem roku 1848), odolávala civilizačním vlivům a po dlouhou dobu si ponechala svůj osobitý charakter.

Rusavu lze nazvat expozicí valašské lidové kultury. Její obyvatelé právě díky svému pohnutému osudu a životním podmínkám odkázali dnešním generacím bohatství v podobě hmotné kultury (obydlí, nástrojů, lidového oděvu), tradic, tanců a písní, odrážejících každodenní i sváteční život Rusavjanů. Díky tomu se také hovoří o Rusavě jako o „Valašsku v malém“. Právem jsou obyvatelé Rusavy na své předky hrdí a jejich nelehký život jim stále připomíná Muzeum Rusavy – Památník obce, které bylo slavnostně otevřeno 1. října 1994 a kde jsou vystaveny některé dochované projevy rusavské lidové kultury (staré nástroje, vybavení chalup, nábytek, lidové oděvy apod.), historické materiály a zmínky týkající se obce.

Reklamy

majovyhonzik se představuje:

je mi 31 let a chsi se zde věnovat zajimavým místům, tajemným i obyčejným ale něčím vynikají nad ostatními , zajimavé události z toho místa, historie Jinak povoláním jsem truhlář , bydlištěm Šumperk, ČR
Příspěvek byl publikován v rubrice neobvyklé názvy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na RUSAVA – Valašsko v malém

  1. Pingback: Kraj Zlínský – Okres Kroměříž | Majovyhonzik – obyčejné neobyčejným pohledem

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s