kraj Jihomoravský – Okres Znojmo

tohle je strušný popis míst daném kraji odkaz pokud není uvedeno jinak je po kliknutí na zvýraznné jméno obce, města , místa ..

Citonice
– Ďábelský sklepJe tomu asi 150 let, co se v jednom sklepě naproti kostela v Citonicích sešlo několik mužů, aby zde provozovali černé kouzelnické řemeslo. Přinesli si s sebou do sklepa slepici a začali svoje zaříkávání. Po nějaké době, po kterou bylo třeba opakovat kouzla, se mezi muži objevil neznámý člověk. Zadíval se na mírně přimrzlé vesničany a požádal o slepici. Ti ale zapomněli na pravidla hry a ze strachu, co bude následovat, zvíře odmítli vydat. Čert, neboť to byl zřejmě on, je pak vzal vzhůru do ovzduší a nesl až kamsi za devatero hor a devatero lesů.
Za Citonicemi, když vyjedete z vesnice směrem na Žerůtky, stával kdysi mlýn. – Dnes už ho připomíná jen jedno zpustlé stavení. Ještě dnes se tomuto místu říká Mlejnek.
A právě zde potkal pan Triml kdysi hastrmana.
K blízkému rybníku se totiž chodilo prát plátno, které vesničané sami tkali ze lnu. Napnulo se nad zem na dřevěné kolíky, polévalo se vodou a tak postupně na slunci zbělelo.

Horní Břečkov
V Horním Břečkově se vypráví, že zde chrání domy jakýsi hádek.

Hrad Bítov
V dávné době kdy pod hradem ještě nebyla vesnice, ale jen zelené jezero a prostá chatrč. V ní žila rybářka se svou dcerou. Láska rybářky patřila jen tomuto děvčátku. Nebylo nic na světě, co by jí jinak přinášelo radost.
Až náhle přerušila rybářčino štěstí smutná náhoda. Dítě vyběhlo radostně na skalnatý sráz nad jezerem, ale uklouzlo a zřítilo se po skále dolů.
Voda ho vyplavila na břeh mrtvé.
To starou rybářku nesmírně zarmoutilo. Jsou bolesti, které se dají snést, ale tato rána rybářku zničila. Na starou ženu usedlo šílenství a skalami se začal rozléhat její zoufalý křik a smích. …

Hrad Cornštejn
– kostelík Nejsvětější Trojice
– Na Cornštejně probíhala jedna hostina za druhou. Bohatství dává lidem křídla. Scházeli se šlechtici až zdaleka. Onoho večera roku 1346 přišel i jaroměřický farář, mnich cisterciáckého kláštera v Sedlci, Vojslav. A měl raději zůstat doma. Na panáčky není nikdo na hostinách zvědavý. Tenhle Vojslav byl ovšem člověk tvrdý a ironický. Rád si dobíral lidi kolem sebe.
Vztek hradního pána (Smil z Lichtenburka) byl nezvladatelný. Zkuste s litrem vína v břiše jednat mírně! Poručil svým přátelům, aby kněze svázali do pytle. A pak se vydal poutní průvod k Dyji. S vrčením hodili ubohého kněze do řeky. Bylo po všem!
– Smil dostal za úkol zbudovat na místě vraždy kostel. Tak vznikl pod Cornštejnem kostelík Nejsvětější Trojice, Bývalý hradní a poutní kostel Cornštejna s věží severně pod hradem na břehu Dyje. Nejstarší zpráva je z 1403, od 17. století poutní. V roce 1784 byl zrušen, poutě a oltářní obraz Nejsv. Trojice byly přeneseny do Bítova, kostel byl přeměněn na hájovnu zvanou Cornštejn. V letech 1887 a 1906 uváděn opuštěný a zpustlý, se zříceným stropem a sakristií v rozvalinách, bez oltáře, zachovány jen zdi a střecha se slušnou věží. – Kostel ležel v malebném zalesněném údolí na pravém břehu Dyje; ve 30. letech zatopen Vranovskou přehradou, z vody vyčnívala jen věž. Zničen asi v roce 1954.
– Pevný a mocný hrad Cornštejn padl v zimě r. 1465. Deset měsíců vzdoroval přesile královského vojska. Jeho majitel, Hynek z Lichtenburka, totiž odepřel poslušnost českému králi a přiklonil se k rakouskému vévodovi.
Před obléháním uložili obyvatelé Cornštejna všechny své peníze a zlato do sudu a ten ponořili do hradní studny. Protože málokdo obléhání hradu přežil, zapomnělo se na onen sud a tak dodnes v hradní studni leží.

hrad Šimperk
Podle Pověsti: Nejlepší víno lze nalézt na hradě Šimperku.

Chvalatice
– Vranovské pokladyPodle vyprávění se nalézají v okolí nejmeně tři místa s poklady.

Ledové sluje pod hřbetem kopce Větrník mezi Čížovem a Vranovem
– jsou pseudokrasové prostory s dosud zjištěnou délkou nejméně 2 km. . Hlavní část slují tvoří až 30 m hluboká rokle. Podél ní došlo k posunu skalních bloků. Díky složitým gravitačním a svahovým pohybům spolu s erozí byly vytvořeny nádherné útvary, jako jsou skalní mosty, věže, jeskyně či chaoticky navrstvené, zřícené kamenné bloky. Sluje se pořád vyvíjejí. Zamrzající voda v puklinách část roku pracuje jako ledové páčidlo a mění jejich tvar. Pukliny se prohlubují a rozšiřují.
– zatímco venku vystupují vedra na nejvyšší teplotu, ve slujích je tak chladno, že dochází samo o sobě k tvorbě ledu“ lze i v parném létě nalézt zde rampouchy
Podle pověsti se zde tu tyto rampouchy objevily jedné zimy za spánku takzvaných kožešniček. To jsou zvláštní vodní víly, které se prohánějí v olšových keřích na břehu Dyje.

Lesná
– Tam, kde dnes stojí vesnice Lesná, býval kdysi rozsáhlý les. Nechal ho vyklučit na konci 18. století bohatý pražský advokát Hilgartner z Lilienbornu. Po něm se také vesnice až do r. 1945 jmenovala Liliendorf.
– Na místech rozsáhlého lesa se dnes kolem Lesné vlní pole. Zde zahynulo z neznalosti kdysi několik dětí. Zaběhly do zrajících polí a honily se, seč síly stačily. A dál a dál do polí, dál a hlouběji. Pak začaly sbírat půvabné květy chrpy a koukolu. Začal už padat večer, když děti zjistily, že nevědí, jak se dostat domů. Zabloudily.
Stará pověst totiž říká, že dozrávající obilí střeží přísný skřítek Obilníček. Nedopustí, aby před sklizní někdo probíhal obilím a ničil úrodu.

Mašovice
– Jihovýchodně od obce je zajímavá vyhlídka nazývaná Králův stolec. Dle pověsti na tomto krásném, vyvýšeném místě nad řekou Dyjí se na chvíli usadil a spočinul polský král Jan III. Sobieski v roce 1683 a sledoval přechod svých vojsk přes Dyji, když táhl na pomoc Vídni, kterou obléhali Turci.
– K té bitvě u vídně se váže pověst jak vznikly rohlíky.
Že prý na památku onoho vítězství začali vídeňští pekaři péct pečivo ve tvaru tureckého znaku – půlměsíce. Tedy rohlíky.

Nový Hrádek u Lukova
hradní vrátný, byl starý lakomec a tušil všude možnost výdělku. Až jednou dostal za vyučenou A od té doby byl docela jiný
Naproti Novému Hrádku, na druhé straně Dyje, stál jiný hrad, zvaný Chyje. Zde žil pán nevalné pověsti, rytíř – lapka. jednou dostal se tento lapka s Purkartem  do sporu. Sebral celou svou loupežnou bandu a vytáhl na Nový Hrádek. Purkart se ubránil; ačkoli měl méně početné vojsko; jeho lidé ho milovali a bojovali udatně. Nový Hrádek zůstal ale v obležení.  Ale  Jednoho rána spustil čeledín jako obyčejně do hluboké studny vědro a ke svému překvapení v něm vytáhl nahoru jen trochu mazlavého bláta. Voda se ztratila. Bez vody nebylo ovšem možné hrad bránit, a tak Purkart, jakmile celou věc zjistil, vyzval všechny k modlitbě. Přišel ale večer a žádný déšť se neobjevoval. Ve studni bylo stále jen bláto. Zoufalý pán Nového Hrádku se rozhodl k podivnému kroku. Když nepomůže Bůh, pomůže ďábel, řekl si a začal vzývat čerta.

Olbramkostel
V Olbramkostele se kdysi pekl takový chléb, že si ho snad žádný z projíždějících kupců nezapomněl koupit.
Vozili si ho lidé až do Prahy, do Jihlavy, do celé země.

Podhradí nad Dyjí
U Frejštejna žijí ohniváci. U bývalé šibenice se zde občas v noci proháněli a tančili čardáš.

Štítary
4. dubna roku 1835 vypukl ve Štítarech požár. Začal nenápadně, krátce po poledni. Alžběta Glaserová, vdova z domu č. 92, špatně odložila doutnající utěrku, kterou se utírá čerstvě upečený chléb. Začalo hořet v jejím domě. A jak už to bývá, neštěstí mívá kamarády. Ze severozápadu se přihnala vichřice a roznesla ihned oheň na všechny domy. 120 střech se topilo v plamenech.

Vranov nad Dyjí
Na Vranově se už odedávna vypráví, že se někde poblíž fary oběsil jistý člověk jménem Ferdinand, jak se zdá, mezi tragické případy skutečně patřil. Na vranovské faře se totiž vždycky děly pozoruhodné věci. Pan farář například seděl ve svém pokoji, v klidu si četl nebo se modlil, když v tom se z horní místnosti začal ozývat strašlivý rámus. Jakoby někdo přenášel po podlaze velké závaží. Pan farář, vcelku statečný muž, vyběhl nahoru a začal místnosti jednu po druhé prohlížet. Nenašel ale nic. Posadil se znova do své lenošky a situace se opakovala.
– Zámek
Kdysi, když ještě vranovský zámek nebyl zámkem, ale hradem, byl tu ve službě panoš Petr. I když se říká, že ve středověku všichni věřili v Boha, tento člověk byl zřejmě výjimkou. Věřil jen v čerta. Tento panoš Petr se rozhodl a upsal se čertu.

Zálesí
V tajemných hvozdech okolo Zálesí žije Hadí král.

Znojmo
– Přímětice
V Příměticích před kostelem stojí velký „bleskosvod“. Před 250 lety zde působil známý přírodovědec Prokop Diviš. Byl tu farářem.

Reklamy

majovyhonzik se představuje:

je mi 31 let a chsi se zde věnovat zajimavým místům, tajemným i obyčejným ale něčím vynikají nad ostatními , zajimavé události z toho místa, historie Jinak povoláním jsem truhlář , bydlištěm Šumperk, ČR
Příspěvek byl publikován v rubrice kraj Jihomoravský. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s