kraj Jihomoravský – okres Blansko

tohle je strušný popis míst daném kraji odkaz pokud není uvedeno jinak je po kliknutí na zvýraznné jméno obce, města , místa ..

Adamov
Ještě před sto lety, se objevovalo na turistických průvodcích či pohlednicích název Moravské Švýcarsko tak se zcela běžně říkalo pro blízké okolí Adamova, oblast lesnatou, kopcovitou, protkanou hlubokými údolími Svitavy a jiných říček.

Borotín
V lesích mezi Velkou Roudkou a Borotínem jsou veliké pískovcové balvany.
Žil v Borotíně na zámku pán, o jehož chtivosti a krutosti si
poddaní jen šeptem vyprávěli. Ve své chamtivosti toužil po
stále větším a větším bohatství, až se spojil se samotnými
mocnostmi pekelnými.
Upsal se čertu za to ze mu bude nosit zlato a stříbro, přímo celé hory…
a za to čertu náležela jeho duše až umře.
Přešla mnoha léta, jako malí okamžik a jednoho dne se objevil čert, dřív než bylo psáno ve smlouvě. Ale pán se sním dohodl ať tedy čert postaví v lese kostel a pak že jsi muže vzít jeho duši
.

Knínice
– Hrdelní právo obdržela obec Knínice již okolo r. 1200, aby zloděje, lotry, mordéře a jiné zločince, kterýž by napřed v řečeném zboží a mezích jeho byli postiženi, trestala na hrdle nebo na statku. Do r. 1583 byla zdejšímu hrdelnímu soudu podřízena i stolice soudní ve Svitávce. Některé rozsudky se zachovaly dosud. Jelikož šibenice byla chatrná koncem XVII. Stol., žádali Knihničtí o povolení postaviti novou. Bylo jim vyhověno r. 1690, konšelé však museli pranýř třikráte obejíti a pokaždé naň třikráte kladívkem neb sekyrkou klepnouti, čímž nabyl opětně svého práva.

Popravy vykonávaly se na malém kopečku „Hájku“ při s. straně Knihnic, podoby mohylové: na temeni dosud stojí kůl, zbytek to šibenice….

Šebetov

na malém šebetovském rybníčku, obrostlém vrbami a rakosím, žily zlé vodní víly.
Lákaly chodce svou krásou, svým zpěvem, a kdo se nechal zlákat toho utopily. nebylo proto dobré kolem chodit sám

Nad Šebetovem v strmém kopci stojí kaple sv. Anny podle pověsti ji postavila kněžna jako dík že ji těsně minul blesk a jako zázrakem jí a kolem nic nestalo …

Šebetovské panstvo mívalo za stara ve svých rozsáhlých lesích od Úsobrna po Boskovice letohrádky a na vyšších kopcích sloupy s kruhovou střechou. Vypadalo to jako velikánské deštníky říkalo se jim paraplata.

Úsobrno

– Kdysi dávno býval v Úsobrně mlýn. Možná tam ještě stojí, ale dávno se v něm nemele.  V tom mlýně strašilo. Žádný stárek tam nevydržel déle než den.

kopec Durana:
východním směrem se nachází návrší Durana kuželovitý kopec dnes hustě zarostlý křovím a trávou. a kdysi dávných dobách zde stával dřevěný hrad.
– Přes Úsobrno vedla starodávná obchodní cesta, tzv. Hvozdecká stezka, která ve Svitávce navazovala na stezku Trstenickou a směřovala do Olomouce.
– Když vtrhli na Moravu Tataři, uchýlila se sem manželka údělného knížete z Olomouce. Vzala s sebou mnoho zlata a pro jistotu je zakopala poblíž hradu, na kopci, kterému se dlouho říkalo Spálená. Domnívala se, že poklad zde bude v bezpečí, i kdyby na Duranu přikvačilo neštěstí a ona sama musela prchat tajnou podzemní chodbou
.

palouk jandova Nezvalka:
Místo nedaleko Úsobrna kde tančívali divoženky.

Uhřice
– Bílý obláček se vznesl nad stromy. Dolů z kopce, duníc jako hrom, valila se bečka, jedna, druhá, třetí… všechny praskly, zmizely, sotva se dokutálely na dno údelí. Neboť ozvalo se nové zarachocení a na strání Sedličné: bečka se stočila, zaburácela a šups do rybníka. Voda vysoko vystříkla, zavřela se, zavířila. mohlo se zdát a je konec ale nebyl … jiná bečka se kutálela do údolí, praskla a vysoukaly se z ní jakési mátohy a bludičky.

Uhřický Hastrman

Vážany
Při nové úpravě robot podle patentu roku 1775 byly roboty zavedeny ve všech městečkách a vesnicích kromě Vážan. Všechny obce si stěžovaly tehdy na vrchnost a požadovaly, aby mohly užívat alespoň dříví z lesů. Po zrušení hradišťského kláštera byly na šebetovském panství přeměněny roboty na robotní plat. Vážanští nic neodváděli a ani nepožadovali chodit na dřevo do panského lesa, protože z 468 měřic lesa, 12 vesnic sebětovského panství, patřilo vážanských 393 měřic. Tohoto bohatství si vždy velmi vážili a chránili je. V roce 1839 totiž hrabě Strachavic ze šebetovského panství začal po vážanských požadovat dávky a usilovat o převedení vážanských lesů po dvoji správu. Tenkrát se postavili vážanští tvrdě proti němu. Na 20 sedláků bylo v Olomouci uvězněno a do vesnice bylo povoláno 100 vojáků. Pod vedením rychtáře Zvejšky a s přičiněním vychovatele hraběcích dětí Brechta obhájili vážanští opět svoje privilegia.

Velká Roudka
Nedaleko Velké Roudky je  les Spalisko. Právě tady se podle pověsti před Mikulášem vyvalují z hlubin země obrovské sudy. Válejí se sem a tam, jakmile se srazí buď o sebe nebo o strom a sud pukne vyskočí čert.

– poblíž místa dnes už zaniklé malé lázně se stal tento příběh….

Všude jsou lesy. A právě týmto lesem se blízko lázní se vracel domů jeden hajný, právě když se čas blížil k poledni. měl za sebou časnou ranní pochůzku, byl už unavený, šel proto loudavě, pušku nedbale pověšenou na rameni.

Najednou hop ! skočil proti němu ohromný černý pes. A zatarasil výhružně cestu, zavrčel, vycenil tesáky a povyplázl jazyk, z něho OOO hrůzo, tryskaly prameny ohně.
Z hajného spadla rázem všechna únava. Přitiskl se nejbližšímu stromu a strhl pušku. Zručnou rukou i jistým okem zacílil a vystřelil. neminul ale záseh se minul účinkem.
Černý pes stále na něj dorážel, a neměl na sobě ani skrábanec, naopak jej to víc rozdivočilo. Víc z něho šla hrůza a sršeli plameny s větší silou.

Velké Opatovice
Straň Baba – U velkých Opatovic je Opatovické hradisko asi 1,5 km jižně od města. A u něj nedaleký kopec byl pojmenován po Babě která zradila druhé kvůli kopě zlatáků.

Zkamenělá svatbapo turistické cestě Z Kochova do velkých Opatovic se nachází kamené útvary. O těchto balvanech se říká, že to jsou kočáry, celá svatba kdysi tak byla prokletá.
říká že o půlnoci bývá v těch místech slyšet řehtání koní, práskání bičů i veselý smích svatebčanů

Advertisements

majovyhonzik se představuje:

je mi 31 let a chsi se zde věnovat zajimavým místům, tajemným i obyčejným ale něčím vynikají nad ostatními , zajimavé události z toho místa, historie Jinak povoláním jsem truhlář , bydlištěm Šumperk, ČR
Příspěvek byl publikován v rubrice kraj Jihomoravský. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s