kraj Olomoucký – Uničovsko

tohle je strušný popis míst daném kraji odkaz pokud není uvedeno jinak je po kliknutí na zvýraznné jméno obce, města , místa ..

Benkov
– Benkovská hora – Pod horou usazoval už v dobách předhistorických člověk, jenž zde také zanechal po sobě četné památky v podobě nádob i nástrojů.
Ve středověku se zde kopala železná ruda. Ještě v druhé polovině 19. století se zde ruda dobývala ve třech dolech, které měly názvy Josef, Maria, Terezia. Jeden z dolů byl prý až 80 m hluboký.
– Staří lidé vypravovali, že v hlubinách hory mají prý sídlo pergmoni, drobní mužíčci, kteří hlídají poklady v hoře ukryté. – Také čarodějnice prý se občas poblíže hory ukázaly, aby strašily malé děti…

Haukovice
V roce 1678 byla pro čarování obviněna a postavena před vrchnostenský soud žena ovčáka Hoffmanna z haukovického dvora. Při výslechu byla i mučena, takže si z bolesti vzala život a oběsila se.

Karlov
– Švédský kámenKe Švédskému kameni se váže několik pověstí. Jedna z nich vypráví, že jedenkrát za deset let se o noci Sva­tojánské objevují u kamene modrá světýlka, která ma­lují roztodivné tvary po jeho povrchu. Tyto obrazce přinášejí jisté poselství tomu, kdo umí číst v symbo­lech a ví, že kříž přináší naději a víru, kruh tajemství nekonečna a věčnosti, trojúhelník magickou sílu a hvězda štěstí.

Lipinka
– oboře nad obcí Lipinka poblíž turistické modré trasy na Bradlo, můžeme vidět daňka evropského (Dama dama) a muflona (Ovis musimon), ale také poněkud méně známou zvěř – sibiřského jelena marala ( Cervus elaphus sibiricus ).
Z hlubokých lesů v okolí Lipinky kdysi lidé často odváželi povozy plné nasekaného dříví. Vydělávali si tak na skromnou obživu a zároveň se v zimě za dlouhých večerů pěkně hřáli u kamen.
Všichni se ale báli jet přes les Kárník, který se nachází mezi obcemi Pískovcem, Lipinkou a Troubelicemi
O lesíku kolovali pověsti že se tam prý zdržovali zlí duchové
, kteří tu po nocích hráli kuželky s lidskými „hnáty“, koho prý chytili, ten se nedožil rána
– vypráví, že jeden chudý člověk z Lipinky zaslechl v zimě v lese o půlnoci divné řinčení a tu uviděl, jak kostlivec žal kosou sněhem pokrytou chvojku.
– mladí lidé se stali obětí zlých lesních duchů, hukala a hůkalky.
Za dob roboty se měli poddaní úsovského panství, k němuž patřily i naše podbradelské obce, velmi zle. Nejvíce je sužoval krutý vrchní Minkvic, jenž pocházel odkudsi z Itálie. Zbojníci z rabštýnského hradu mu sice několikrát vzkázali, aby netýral své poddané, ale pan vrchní jen mávl rukou. A přece na něj došlo.Kdysi byla na hradečanské faře velká hostina. Rozjařen dobrým vínem, vracel se vrchní po půlnoci se svým drábem lesem Kárníkem nad Troubelicemi. Pojednou však kde se vzali, tu se vzali, vyskočili z houští muži s maskami na obličeji, vrchního strhli s koně, svázali mu ruce a zavedli ho k výslechu do starého lomu. Tam nad ním drželi zbojníci soud.  nakonec byl zbojníky odsouzen k smrti oběšením. Stalo se na nejbližší borovici. Od té doby se říká tomu místu Pod Hétmanem.
BÍLÁ SKALKANejen v bradelské skále, ale i na Bílé skalce pod Bradlem je prý ukryt velký poklad.
Z Lipinky pod Bradlem vede lesem vozová cesta do Horní Libiny. Při této cestě leží – v zemi zabořen – balvan, kterému říkají Drábův stůl.Je to stůl, na němž prý kdysi za časů roboty poddaní vyplatili panského hajného – drába, protože zle sužoval poddané při jejich robotách.Stalo se tehdy, když Troubeličtí a Lazečtí vozili dřevo z podbradelských lesů na úsovský zámek.

Medlov
Pozůstatky dolování železné rudy na tzv. Barboře mezi obcemi Medlov a ÚsovLožisko železných rud v Medlově u Uničova bylo známo již v minulých stoletích. Patřilo k jedněm z mnoha výskytů rud v Hornomoravském úvalu. Pracovalo se zde již před třicetiletou válkou. Těžba se z počátku realizovala povrchovým způsobem, později se ložiska otvírala dlouhými štolami, začínaly se také hloubit i menší šachty..

Nová Hradečná

Nad Hradečnou v lese, je malé údolí kterému říkají Pustá. Za dávných dob sem dávali uhynulá zvířata.
– Na loukách u farského lesa, kde se říká v Pustě, došlo roku 1820 k souboji dvou Schwarzenbergských hulánů kvůli rychtářově dceři (její rodina žila tady domě), která prý pak vstoupila do kláštěra. Jeden z hulánů, baron Ignatz Schirmling, byl zabit. Na Dušičky o půlnoci je prý vidět v Pustě dva černé muže a mezi nimi bílou ženskou postavu, která lomí rukama a pláče. Pomník barona Schirmlinga se podnes nachází u hřbitovní zídky…
– chudý tkadlec jednoho rána dobýval v lese pařezy, nalezl pod jedním z nich hrnec dvouušník plničký peněz. Lakomec hospodář (u něhož chudý tkadlec bydlel v podruží), se pokladu chtěl zmocnit. O půlnoci pak šel k podruhově příbytku, zaklepal na okno a na otázku, kdo že to tluče, bručivě odpověděl: „Já jsem čert, hned mi vydej peníze, které jsi mi ukradl pod pařezem! Aby vypadal jako čert navlékl se do kravské kůže s rohama ale pak měl problém kůži sundat dokud hrnec s penězi nevrátil …

Paseka
– Vrch ZvonNa úpatí vrchu Zvonu mělo podle staré pověsti kdysi stávat město zvané Potura. V čase divokých válečníku museli jeho obyvatelé uprchnout do lesů, aby za chránili své životy před hordami cizáků, kteří plenil okolí.
Válečníci město obsadili, ničili domy, vykrádali spíže a hodovali. Jednoho dne se však do hluku jejich bezuzdných radovánek najednou rozezvučel zvon z věže kostela, cesty začaly pukat, domy se se­souvaly a celé město se propadlo.

Pasecký Žleb
V blízkosti Paseckého Žlebu při cestě na Mutkov se zjevoval Čemý muž, který oslovoval kolemjdoucí a žádal je, ať se dotknou cípu jeho tmavého pláště. Po­kud někdo jeho prosbě vyhověl, vzápětí jej pohltila čer­ná tma, která končila až ve světle jiného světa. V něm přebývaly bytosti pohybující se na hranici mezi stínem a skutečností, všude vládlo ticho a beznaděj, vše se pro­stupovalo navzájem a nic se ničeho nedotýkalo. Čas běžel pozpátku a prostor pohlcoval sám sebe.

Šumvald
V Šumvaldě býval ještě v minulém století velký rybník Proto se v Šumvaldě tak dlouho udržel hastrman. Byl prý to chlapeček oble­čený v zeleném kabátku. Lidé ho poznávali podle toho, že mu vždy z levého šosu kapala voda.Spával prý v hlubinách rybníka a na číhanou zacházel po Oskavě až k Hradci a odtud po vodě až k Plškovu mlýnu.
Mezi Šumvaldem a Hradcem na lukách poblíž říčky Oskavy byla prý ještě v minulém století vodní tůně, která měla vodní hladinu mimořádně čistou, takže si lidé o ní vykládali, že nemá dna, ba do­konce, že prý dno tůňky je jistě spojeno s dnem mořským.V zimě, když všechny vody i potoky v okolí zamrznou na led, voda v tůni prý nikdy nezamrzala… Tajemnost tůně zvyšovaly ještě povídačky starých lidí, že prý kdysi kdosi viděl z hlubin tůně vyplavat zvláštní strakaté kachničky. Ty prý několikrát zakáchaly a opět se ztratily v hloubce.Každým rokem, a to tu noc před sv. Janem a o noci štědrovečerní prý se voda v tůňce rozvlní, z hlubiny prý vyplave na povrch mořská panna, půl dívka, půl ryba s ocasní ploutví, …

Valšův Důl
V místě, kde se divoká voda řeky Huntavy vlévá do Oslavy, jejíž tok se na pár metrů jakoby ohromen tím prudkým vpádem vrací zpět, žil podle staré pověsti v dávných časech známý vodník.
Lidé z okolí mu říkali Brumer pro jeho ustavičné broukání a mručení, které se od soutoku řek ozývalo zvlášť silně za jasných let­ních nocí, kdy vodník sedával na staré olši a žehral na svůj osud.
Nebyl vůbec spokojen s tím, že mu kape ze šosu voda, že jeho obličej je zelený a dušička věčně navlhlá. Přál si být jako jeden z těch statných horníků, kteří pracovali v nedalekých dolech na železnou rudu a chodívali se po práci osvěžit do řeky. Vodník je po­zoroval z břehu, ukryt v olšoví a záviděl jim jejich smích a suchou tvář.

Zadní Újezd
Les HolubiceV roce 1875 prodal Holubici majitel úsovského panství, kníže z Lichensteinu, panu Suchomelovi, nájemci Nového Dvora u Červenky. Pan Suchomel měl na Novém Dvoru flokárnu a potřeboval dřevo pro výrobu floků. Proto celou Holubici vykácel a spodní parcely, kde byla lepší půda, prodal zájemcům z okolních vesnic. Vršek Holubice, kde byl jen kámen a kořeny, nikdo nechtěl. Suchomel proto vymyslel následující plán: na Holubici postavil zemědělskou usedlost, do stodoly navozil seno a slámu z Nového Dvora a počkal do zimy. Když napadlo hodně sněhu, rozšířil po okolí zprávu, že prodává na Holubici zemědělskou usedlost. Pan Tomáš Smyčka hrál s panem Suchomelem karty v hospodě u Bílého koně v Litovli. Když viděl stodolu plnou sena, slámy a obilí, nechal se nachytat. …
– Kdysi zde o polednách řezal chudý bednář z Troubelic mladé břízky na obruče. Najednou se před ním zjevila mladá paní v bělostném rouše a ostře mu vytýkala, že tak bezohledně ničí životy mladých stromků. … Paní mu pravila: „Chceš-li svůj nuzný život zlepšit a chceš-li i mne učinit šťastnou, učiň, co ti teď řeknu! Zítra v pravé poledne přijď k této bříze. Přijede sem černý kůň, ale bez jezdce. Na jedné straně jeho sedla bude meč, na druhé zlatý klíč. Nejsi-li bojácný a podaří-li se ti chytit vraníka za uzdu a zmocnit se zlatého klíče, vysvobodíš mého drahého manžela, který je v těchto končinách zaklet. Já ti za prokázanou službu zase ukáži, kde je v lese ukryt zlatý poklad. …

Advertisements

majovyhonzik se představuje:

je mi 31 let a chsi se zde věnovat zajimavým místům, tajemným i obyčejným ale něčím vynikají nad ostatními , zajimavé události z toho místa, historie Jinak povoláním jsem truhlář , bydlištěm Šumperk, ČR
Příspěvek byl publikován v rubrice Kraj Olomoucký. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s