kraj Olomoucký – Jesenicko

tohle je strušný popis míst daném kraji odkaz pokud není uvedeno jinak je po kliknutí na zvýraznné jméno obce, města , místa …

Jeseník
čertové kamenyKdysi prý za každou skálou stál čert a lákal lidi, aby se šli podívat na poklady. Nikdo prý se ze skal nevrátil. Nevrátila se také Barbora, ale to se nelíbilo jejímu milému Honzovi, který si umínil, že se čertům pomstí. Sehnal si dlouhé provazy, namočil je v kostele ve svěcené vodě a vydal se do skal.
Skály vyčnívaly nad lesy jako hradby, ale Honzovi strach nenaháněly. U první skály čekal čert a zval Honzu za poklady. Jenže Honza… dlouhé řeči, přetáhl čerta svěceným provazem a čert se jen schoulil do klubíčka. Honza ho postavil ke skále a omotal skálu i s čertem. Totéž se opakovalo i u další skály. Když začalo slunce provazy vysušovat, čerti ožili, kopali a frčeli, vzpouzeli se, až se skály ohýbaly. Honza již na nic nečekal a silnou sukovicí je začal vyplácet takovou silou, že se čerti promačkávali stále víc do skal, až je nebylo vidět. Od té doby byl od nich pokoj.
-Zlatý chlum – je kopec propletený zlatými žilami jako chapadly. I prameny, které odtud vytékají, odnášejí po částech toto bohatství do údolí. Bývalo kdysi na kopci i pod ním jako na pouti. Lidé ze všech stran přijížděli, aby zkusili štěstí, ale také moc, slávu, důstojnost.
Někteří lidé opravdu zbohatli, ale většinou se jen rvali se skálou, která byla nejen tvrdá, ale také hladová a jalová. Přinášela jen mozoly, vztek a bídu. Proto mnozí odcházeli, štoly byly zaplavovány vodou nebo se zřítily. I rýžoviště pustla, jako pustlo celé město.

Petrovy kameny
– O Jesenicku vypráví lidová pověst, že když Pánbůh tvořil svět a rozdával své dary, jaksi na tento kraj pozapomněl a lidé neměli z čeho žít. Aby svou chybu napravil, nakázal ďáblovi, aby po horách a údolích rozsypal něco ze svých pokladů. Ovšem nebyl by to ďábel, aby se nechtěl z tohoto úkolu vykroutit – místo zlata a stříbra rozhazoval po kraji jen kamení.
Dlouho se tradovalo, že tzv. Petrovy kameny v Jeseníkách byly místem setkávání čarodějnic, snad jedním z nejvýznamnějších ve stření Evropě. Již pouhá zmínka o Petrových kamenech naháněla lidem strach a hrůzu, protože věřili, že se na tomto místě každoročně 23. června slétají čarodejnice a ďáblové, před nimiž si prý člověk není jist životem a zdravím ani v ostatních dnech.
– Někteří němečtí autoři z počátku 20.století těmto skalám přisuzovali význam obětního místa starých Kvádů a místa, kde sám apoštol Petr obracel pohanské Germány na křesťanskou víru. Nevěrohodně působí také vymyšlené příběhy o zdejším působení Cyrila a Metoděj …
– K proslulosti Petrových kamenů snad přispěla i ta skutečnost, že právě v 17.století se na jesenických horách objevili Italové (Vlaši), kteří tu hledali vzácné kovy. Prohledávali také stará místa nalezišť, kde nedostatečně zpracovaná ruda byla snadno dostupným materiálem.

Praděd
– (1491,3 m) je nejvyšší hora Hrubého Jeseníku, Moravy, českého Slezska a Horního Slezska vůbec. Celkově jde o pátou nejvyšší horu České republiky. Je zde nejdrsnější podnebí, průměrná roční teplota nepřevyšuje 1 °C.
– Na slezské části vrcholu stojí 162 metrů vysoký televizní vysílač s rozhlednou, jehož horní plošina je nejvyšším (byť umělým) bodem v České republice.
vysokánská hora, vyrostla na pokyn Pradědův aby skryla krásný zámek se všemi poklady, nádherné síni, byly truhlice plné zlata a stříbra.

Vřesová studánka
– Do povědomí lidí dostala už v 15. století. Podle pověsti objevil Vřesovou studánku zdejší lesník při pronásledování zraněného jelena. Jelen, když se napil vody ze studánky se uzdravil a zmizel lovci z očí. Později prý se sám lovec vyléčil z těžké nemoci pomocí vody z pramene Vřesové studánky. Po něm hledali uzdravení ve studánce další lidé. Název místa se měnil: Boží voda, Sněžná hora, Studniční lada, Pohanská studánka až zůstal název Vřesová studánka – podle hojného výskytu vřesu.

Reklamy

majovyhonzik se představuje:

je mi 31 let a chsi se zde věnovat zajimavým místům, tajemným i obyčejným ale něčím vynikají nad ostatními , zajimavé události z toho místa, historie Jinak povoláním jsem truhlář , bydlištěm Šumperk, ČR
Příspěvek byl publikován v rubrice Kraj Olomoucký. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s