kraj Moravskoslezský – okres Ostrava

tohle je strušný popis míst daném kraji odkaz pokud není uvedeno jinak je po kliknutí na zvýraznné jméno obce, města , místa …

ostrava
– o tom jak začalo dolování uhlí v OstravěV roce 1829 se otevřela jaklovecká dědičná štola. Tato štola sloužila k průzkumu, těžbě a odvodňování v nadloží založených jam. Štola dosáhla do roku 1840 délky 2892 m. Vzápětí následovala založení dalších štol: Jáma Jindřich (1832), Vilém (1835), Jáma č.2 (1838), Terezie, Trojice a dědičná štola na Hrušovské straně Jaklovce (1840), dále šachta Prokop(1841), jámy Luční a Ferdinand (1842), Michal (1843), Jan Maria (1844), Hermenegild (Zárubek) (1845), Josef (1847) a některé další.
podzemní duchové – Na Slezské Ostravě žil kdysi kovář. Jeho rodinu tlačila bída a hlad. Kováře bolelo srdce, když pomyslel na to, že brzy bude muset prodat chalupu i pole, zděděná po předcích. Jednoho dne se vybral k sousedovi, aby se s ním domluvil. Už bral za kliku a tu slyšel za sebou cinkot stříbrné rolničky. Zněl mu v uších tak mile a přitom tak naléhavě, že se musel ohlédnout a podívat, kdo to cinká. Spatřil malinkého koníčka – běloška, jak táhne zlaté, drahokamy krásně zdobené sáňky. V nich seděl malý mužíček v červené pláštěnce a rudé čepičce s pávím pérem. Držel v ruce rolničku a cinkal a cinkal. “ Hledám tě kováři „. promluvil mužíček. “ Dokázal bys okovat mého koníčka stříbrem ?“ a hodil mu pytlík se stříbrem k nohám. “ Okovu ti koníčka stříbrem, ale musíš počkat, nemám dost dřeva“ odpověděl kovář. „Budeš mít oheň, “ řekl pidimužík, „jdi na svá pole a sbírej černé kamení .“ “ Nač ? „. “ Uvidíš „. Kovář sice nevěřil, ale přece poslechl. Kamení dobře hořelo a práce mu přímo kvetla pod rukama. Za chvíli byly stříbrné podkůvku ukovány a bylo jich šest. …

– Třetí největší město České republiky a metropole Moravskoslezského kraje leží v příhraničním trojúhelníku ohraničeném státní hranicí s Polskem a Slovenskem.
zámek ostrava Kunčicenedávno zbouráný zámek (začátek května 2011) Na místě historické budovy by měla vyrůst galerie výtvarných umění pro mladé umělce. Ale jen tehdy když budou dotace, jinak bude revitalizovan bývalý zámecký park. Park už v okolí kunčického zámku kdysi byl, jeho zbytky lze dodnes pozorovat na druhé straně výpadovky na Vratimov.
zámek ostrava zábřeh – zámek přebudovaný na Hotel – málem by mu osud také naměřil vymazaní z existence. V roce 2005 jej zakoupil soukromý podnikatel, který se pustil do oprav a postupně zde zniklo stylové restaurační zařízení a pension.
Renesanční zámek v Ostravě-Zábřehu nabízí kromně pivních koupelí zárověń vinné koupele.
zámek Ostrava Poruba tajemné podzemí – Zamek Poruba měl dopadnout stejně jako ten v Kunčicích. V roce 1989 byl vydán demoliční příkaz neboť hrozilo jeho zřícení. Pravé křídlo zámku, kde dnes stojí budova kolonády, bylo demolicí v roce 1989 srovnáno do základů se zemí. Počátkem roku 1990 zničil rozsáhlý požár levé křídlo zámku. V následujícím roce 1991 započala obnova, rekonstrukce a záchrana této státní kulturní památky, registrované pod číslem 8-236, která je druhou nejstarší budovou v Ostravě a práce na její obnově trvají dodnes.
– podle pověstí vedla tajná chodba ze zámku do kostela sv. Mikuláše, v roce 2009 začali chodbu hledat ale zatím ji neobjevily.
Slezká Ostrava – Hrad přestavěný na zámek – Byl postaven ve druhé polovině 13. století u brodiště nad soutokem dravých řek Lučiny a Ostravice vystavěn hrdě se tyčící pevný strážní hrad dohlížející na hranici mezi Slezskem a Moravou a ochrana zemské stezky z Opavy přes Hlučín a Těšín do Krakova. Již ve 13. století byl obehnán 4 metry vysokou a 2,5 m širokou zdí. Roku 1327 přestal být hraniční pevností, když slezská vévodství včetně těšínského připadla jako léno českým zemím.
– Roku 1621 vydrancovala město i zámek neapolská vojka, kterým velel Karel Spinelli. Další rabování nastalo v letech 1626 Dány a 1628 Valdštejnovými vojsky. V roce 1637 zde přenocovala arcivévodkyně Cecílie Renata, sestra císaře Ferdinanda III., která tudy jela na svatbu s polským králem Vladislavem. V letech 1642–1649 obsadili Ostravu i zámek Švédové.
– Těžbou uhlí v okolí zámku prakticky od počátku 20. století docházelo k chátrání budovy. V důsledku poddolování poklesl hrad asi o 16 metrů a 15. února 1954 byl na něj dokonce vydán demoliční výměr. Chátrající hrad koupilo město Ostrava a po nákladné rekonstrukci začátkem roku 2004 jej zachránilo. Pro veřejnost byl otevřen v květnu téhož roku. Hrad nyní slouží k pořádání kulturních akcí.
– Bylo všeobecně známo, že pod hradem byly sklepy s množstvím chodeb, které prý vedly na všechny strany, jedna z nich dokonce pod Ostravicí až do Zábřehu nad Odrou.V těchto sklepích byly ukryty velké poklady.
Hlídá je tam malý, černě oděný mužíček.
– Jako jiné hrady, i zde existovala bílá paní. Bíle oděná žena s rozpuštěnými vlasy, hořící svíčkou v levé a zlatým klíčem v pravé ruce se zjevovala pouze tehdy, měl-li někdo z rodiny majitele hradu zemřít. Každý ji však vidět nemohl. Vykonal-li někdo právě v onen den, kdy se měla objevit ve zdejším kostele, zpověď, mohl ji v noci spatřit.
– Zámek ve Vítkovicích – Empírová stavba z let 1847-48 byla vybudová jako representativní vítkovické sídlo rodiny Rotschildů, která ovládala zdejší slavné železárny.
Zaniklé zámky :
Zámek Kunčičky – zámeček existující v areálu zaniklého dvora v Kunčičkách u Ostravy, dříve Malých Kunčicích. Vznikl, aby se na krátkou dobu stal sídlem samostatného panství. Zámek zanikl na přelomu 19. a 20. století.
Třebovický zámek – vznikl koncem 17. století přestavbou staré tvrze. Byla to jednoposchoďová stavba, ničím zvlášť významná, až na krásný park založený v 18. století. Po válce zámek značně chátral a roku 1958 byl zbořen.
Zámek Ostrava Radvanice – Zaniklé šlechtické sídlo tvořilo severovýchodní část areálu panského dvora.
Kolem roku 1980 došlo důsledkem dlouhodobé neúdržby dvora i budovy zámku k jejich demolici.

Radvanicezakopáný veliký poklad

Heřmanice – stříbrné vejce Ve stavě Heřmanickém našel jedenkráte správec Posko-Ostravský při lovení ryb dvě stříbrné vejce. Jedno bylo bílé a druhé hnědé. I divili se všichni, jak vejce do stavu přišly

LandekNejvětší hornické muzeum v ČRJe to světově známá lokalita z hlediska geologie, archeologie, historie, přírodovědy a hornictví. Právě propojení hornického muzea jako technické památky a vrchu Landek jako národní přírodní památky s bohatou vegetací i zvířenou dodává této lokalitě jedinečnost a přitažlivost.
– Landek se tak stal prvním místem na Ostravsku, kde bylo uhlí cílevědomě těženo pro podnikatelské účely.
Sídliště lovců mamutů ze starší doby kamenné, staré asi 30 000 let – Landecká venuše – 46 mm vysokým torzem ženy vyřezaným z krevele. Svým štíhlým až „kubistickým“ tvarem se odlišuje od běžných paleolitických venuší. Je to jediná štíhlá venuše v Evropě.
– Její význam je srovnáván se známějšími kopci (např. s Řípem, Blaníkem, Orebem či Táborem).
Landecký hrad – Za vlády Přemysla Otakara II. zde stával hrad, majetek opavských knížat, vybudovaný někdy v letech 1253 až 1256 k ochraně hranic českého státu a zároveň solné a jantarové obchodní stezky vedoucí kolem toku Odry. Tyto hranice střežil z české strany hrad na vrcholu Landeku a z polské strany hrad v dnešní Slezské Ostravě. – Hrad byl pobořen kolem roku 1474 vojsky krále Matyáše Korvína, a již nebyl obnoven. V roce 1518 byl hrad podle historických pramenů jen pouhou sutinou.
Landecké pověsti – Zejména mezi obyvateli Koblova se kdysi o Landeku vyprávěly strašidelné pověsti. Mezi nejčastější patří pověsti o landeckém pokladu, který hlídá paní v černém oblečení na černém koni, nezdárná dcera landeckého pána proměněná v kance, nebo bílý pes s klíčem v hubě. K pokladu také bylo možno sestoupit dírou v zemi, která se otevírala většinou během některého významného církevního svátku. Další z pověstí se týká vodníků, případně vodních panen.

Lipinapod prostřední lípou veliký poklad – U Frýdku, na hranicích slezsko-moravských, jest malá ves „Lipina.“ Za starodávna stálo na tomto místě několik mohutných líp, kteréžto však v době
novější podlehly silné ruce člověčí. Od líp těchto ponechalo se pozemkům, na blízku položeným, jméno „Lipiny.“ Tam byly na veliké mezi za starodávna tři
lípy a pod prostřední lípou veliký poklad. Mnoho lidí dokopávalo se tohoto pokladu, avšak dlouho se to žádnému nepodařilo.
Jedenkráte domluvili se tři chudí vesničané, že onen poklad nalezti a vybrati musí. Hned té noci v skutku jali se kopati a tu právě o půl noci přišli na něco tvrdého.
V tu chvíli objevil se muž červeně oděný s bradou bílou jako padlý sníh, jenž držel dlouhý provaz v rukou a pravil: „Koho z vás mám na tento provaz pověsiti?“
Vesničané se lekli a utíkali, na celém těle se třesouce, domů. Poklad však zůstal v zemi a jest tam až dosud.

Nová Veskostela sv. BartolomějePodnětem pro vznik nejrůznějších pověstí byla železná pouta umístěná u hlavního oltáře. Podle jedné jsou zde uložena na památku zázračné záchrany hraběte z Pražma, kterému se prý i s pouty podařilo utéct lupičům a na místě pozdějšího kostela se pouta po jeho modlitbách sama uvolnila. Další z pověstí se snaží vysvětlit název kostelíka, kterému se říká také „U hrůbků“. Roku 1561 zde prý měli být na útěku zabiti a pak pochováni dva mniši benediktini z kláštera v Orlové.
– děvečka vzala lebku z kostnice

Šenov
Šenovský zámekŠenovský zámecký pán byl chamtivý a krutý. Každý den osobně kontroloval, jak jeho drábi pohánějí poddaný lid k práci. Měl jednu slabůstku. Miloval rychlou jízdu. Jezdil s větrem o závod, že při té ďábelské jízdě strhal své koně, nelitoval. Jednou v Petřvaldě, zrovna uprostřed cesty, leželo malé dítě ještě batole.Když je kočí zpozoroval, prosil “ Pane, proboha zastavte, “ ale pán jen tím víc popohnal koně bičem a nemilosrdně na dítě najel. Kočímu se hrůzou zježili vlasy na hlavě nad tolikou bezcitností a bezbožností. Ozval se bolestný nářek dítěte a neustával. Kočímu pronikl až k srdci. Také pán najednou dostal strach. Strčil kočímu opratě do rukou a kázal otočit a jet domů. Leč ani doma pláč dítěte neustával. Vlastní utrpení ho donutilo přemýšlet, proč vzniklo. Litoval svých činů, napravoval viny a stal se dobrým a spravedlivým.

Reklamy

majovyhonzik se představuje:

je mi 31 let a chsi se zde věnovat zajimavým místům, tajemným i obyčejným ale něčím vynikají nad ostatními , zajimavé události z toho místa, historie Jinak povoláním jsem truhlář , bydlištěm Šumperk, ČR
Příspěvek byl publikován v rubrice kraj Moravskoslezský. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s