Nový Malín – Pojmenování podle Českého Malína na Volyni

okres Šumperk, kraj Olomoucký
Dnešní pojmenování obce reaguje na skutečnost, že byla po odsunu německého obyvatelstva osídlena Čechy, kteří sem přišli z Českého Malína na Volyni. který Němci v roce 1943 do základů vypálili.
– Dne 13. července 1943 v ranních hodinách obsadily vsi Český Malín a sousední Ukrajinský Malín německé oddíly. Veškeré obyvatelstvo Českého Malína bylo vyhnáno na ulice, kde byli odděleni starci, ženy a děti od mužů. Po skupinách pak byli lidé odváděni do Ukrajinského Malína, odkud se již ozývala střelba. Někteří mladí muži byli přinuceni hnát ze vsi uloupený dobytek a odvážet nakradený majetek. V Ukrajinském Malíně Němci zahnali všechny muže a část žen po skupinách do kostela, školy a jiných budov, které polili hořlavinou a podpálili. Všechny, kteří se snažili utéci nebo vyskočit z oken, byli pobiti ranami z automatů a jiných zbraní. Většina starců, žen a dětí byla odvedena po skupinách nazpět do Českého Malína, kde jim bylo od velících důstojníku řečeno, že budou propuštěni. Místo toho byli však nahnáni do stodol a upáleni. Postupně Němci zapalovali i další budovy v obci. Zachránilo se pouze několik osob, které nebyly přítomny v obci, nebo které byly nuceny hnát uloupený dobytek a vézt nakradený majetek. Vesnice hořela týden, nalezené pozůstatky lidí byly pochovány ve společném hrobě na hřbitově v Českém Malíně.
– Historie Nového Malína se prakticky začíná datovat až do roku 1945, respektive 1947. Tehdy spolu s osvobozeneckou armádou gen. Svobody přišlo do ČSR a přímo do Frankštátu jedenatřicet vojáků z Českého Malína na území tehdejší Volyně v SSSR. (Český Malín byl Němci v roce 1943 vypálen a zničen, 374 obyvatel včetně žen a dětí bylo zavražděno). Další osídlenci přišli do obce ze Slovácka, Valašská a Ostravska. V březnu 1947 reemigrovala další skupina 120 Volyňských Čechů, vesměs příbuzných vojáků z oblasti Českého Malína. Tím bylo též dokončeno nové osídlení obce. Na slavnostní národní pouti byla obec přejmenována na Nový Malín.

Obec Nový Malín se až do roku 1947 jmenovala Frankšát. Tento název byl převzat z německého Frankstadt, po zakladatelích, kteří byli pravděpodobně Frankové, nebo od jména Frank, tzn. odvozeně od jednoho z nich.

– Původní osada vznikla v kopcích uvnitř lesa jako Mlýnská ves (Mühldorfel) a rozrůstala se podél potoka směrem dolů až na území dnešního Malína. První písemné zprávy jsou z roku 1350. Tehdy Markéta z Mladče odstoupila své statky synům Wiskera z Frankštátu. Již ve 13. století se v okolí obce údajně těžila měď, později i stříbro, o čemž svědčí šachty a štoly v okolních lesích.

– V šedesátých letech 13. století byl v obci postaven hrad Frankštát, který po postavení hradu Rabštejna na přelomu 13. a 14. století byl pustý a začal rychle chátrat. Z původního hradu se do dnešních dnů nedochovalo téměř nic.

– Dominantou obce je barokní kostel Narození panny Marie pocházející z roku 1705 a v jeho sousedství je klasicistní kříž zhotovený v roce 1791. V okolí kostela jsou patrny valy, jejichž přesné stáří není známo. Původní kostel byl prý postaven na místě pohanského chrámu a je znázorněn na obecním razítku z roku 1705, na kterém je vyobrazen v původní podobě s pěti obloukovými okny na podélné straně a se dvěma okny téhož tvaru ne užší straně, kde byl též vchod. Dále je vidět cibulovitá věž uprostřed střechy. Na obou koncích hřebenu střechy byl kříž. V roce 1724 byl kostel značně přestavěn a v barokním slohu rozšířen stavitelem Janem Wisnerem z Uničova a Antonínem Scholzem ze Šumperka. Dostavěna byla i věž kostela, na kterou v roce 1727 „za velké slávy a tlučení bubnů, kotlů a moždířů“ usadili kostelní báň. Při této přestavbě byl kostel prodloužen o dvě okna tj. od kazatelny až po hlavní oltář. Úplně nově postavená věž zkrášlovala vzhled celého kostela. Tato věž byla hned při výstavbě opatřena hodinami, jak lze zjistit z účtů z roku 1725. Kostel je dlouhý 42 m 11 m široký. Celková výška věže od základů až po špici kříže je 50 m. V roce 1810 byla až dosud rovná zeď za hlavním oltářem zaoblena a přistavena sakristie s oratoří. Zdá se, že původně byla sakristie za hlavním oltářem. Takto zvětšený a zcela renovovaný kostel byl 30. června 1811 olomouckým světícím biskupem Josefem hrabětem Kolowratem konsekrován. Již po 10 letech bylo nutné obnovovacích prací. Věž byla v roce 1821 znovu pokryta modřínovým šindelem, neboť původně plánovaná měď by stála nedosažitelných 5000-6000 zlatých. Kostel byl znovu pokryt šindelem v roce 1836 a vydržel až do roku 1930, kdy byl zcela obnoven. V roce 1880 byly opraveny obě báně a do kopulí vloženy pamětní mince.

– Frankštát trpěl, jako konečně řada dalších obcí, kolem roku 1420 neštěstím husitských válek. Obyvatelé museli často prchat do blízkých lesů, aby zachránili holý život. Dalším neštěstím byla válka s Matyášem Korvínem, uherským králem, v roce 1465. Po této válce zůstaly domy pusté, vypálené, řádil mor. I epidemie byly strašákem obyvatel Frankštátu po mnoho staletí.

Švédové – Nový Malín v roce 1643 byl vydrancován Švédy.

naležiště nerostů – U západního okraje obce najdeme cihelnu a v její oblasti je možné při troše štěstí objevit nerosty a to granát, staurolit či ilmenit.

Ochrana před bouří – V kostele je obraz: Svatí apoštolové proti bouřkám jsou od nepaměti sv. Jan a sv. Pavel, jejichž svátek se slaví 26. června. Obec trestala tzv. živou pokutou ty, kteří v tento den na poli pracovali.

HODINY – Hodiny byly roku 1829 zakoupeny z obecních peněz. Měly pouze jeden ciferník a to na čelní straně kostela. Nad nimi byl z jasně čitelných písmen nápis „Bděte a modlete se, neboť neznáte dne ani hodiny, kdy Pán přijde…“ Tento nápis je dnes bohužel zamazán. Nově nahozený vršek věže tento nápis kryje. Tyto hodiny nebyly spolehlivé a tak byly v roce 1892 nahrazeny jinými s třemi ciferníky. Je to dílo hodináře Thondela z Uničova a stály 400 zlatých.

HŘBITOV – Starý hřbitov, který obklopoval kostel, byl obehnán kamennou zdí se třemi brankami a sloužil až do roku 1892, kdy byl zrušen a na útraty obce byl postaven hřbitov nový. Důvodem zrušení byl fakt, že hřbitov byl malý a nedal se již nijak rozšířit. Nepomohlo ani to, že obce Loučka a Rabensdorf založily své hřbitovy. Mrtvoly bývaly již po 6 letech exhumovány, aby zde mohli být ukládáni další zesnulí. Nový hřbitov je již obecní. Farář Engelbert nechal ze svých prostředků vybudovat uprostřed bílý mramorový kříž, který v roce 1892 slavnostně požehnal.

Reklamy

majovyhonzik se představuje:

je mi 31 let a chsi se zde věnovat zajimavým místům, tajemným i obyčejným ale něčím vynikají nad ostatními , zajimavé události z toho místa, historie Jinak povoláním jsem truhlář , bydlištěm Šumperk, ČR
Příspěvek byl publikován v rubrice Druhá světová válka, Hornictví, Husitská revoluce, hřbitovy, kosteli, slovanské a keltské hradiště a staré pohánské svatině, morová nákaza, Počasí - záznamy bouřek v dějinách, švédské utoky na naši zemi. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Nový Malín – Pojmenování podle Českého Malína na Volyni

  1. Pingback: kraj Olomoucký – Šumpersko | Majovyhonzik – obyčejné neobyčejným pohledem

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s