Senice na Hané – ubránila se proti Švédům

Obec Senice na Hané se nachází v okrese Olomouc, kraj Olomoucký.

Leží na říčce Blatě 238 m n. m. Jedná se o typickou hanáckou obec s bohatou historií doloženou několika významnými památkami. Poloha v hornomroavském úvalu v jedné z nejúrodnějších částí Moravy jí předurčila zemědělský ráz. Je zde železniční uzel lokálních tratí do Olomouce, Litovle a Prostějova.
Ve vzdálenosti 8 km severně leží město Litovel, 13 km východně statutární město Olomouc, 16 km severně město Uničov a 17 km jižně město Prostějov.

Senice na Hané – dříve známá též jako Hrubá či Veliká, na krátkou dobu po roce 1918 jako Senice na Moravě. Od roku 1930 je platný nynější název Senice na Hané s vyjimkou období nacistické okupace, kdy bylo užívané Gross Zinitz. Tento název pak prosvítal přes nekvalitní nátěr na nádražní budově ještě v 80. letech minulého století.

Senice zůstala oproštěna vlivů husitské revoluce. Ani německá reformace či Jednota bratrská nenašla v obci zaznamenánihodného stoupence a tak je obec vždy považována za výhradně katolickou.

Legendami opředená a v lidové slovesnosti zastoupená je obrana Senice proti Švédům okupující valnou část Moravy na konci třicetileté války. Švédové měli sídlo v dobyté Olomouci, odkud podnikali loupeživé nájezdy po okolí. Je zřejmé, že Senice nestála na zteči žádnému ztěžejnímu severskému vojsku, nicméně úspěšná obrana opakovaným útokům vyspělých žoldáků je jak výjimečná tak obdivuhodná. Jejich odvahu a odhodlání prý ocenil i sám velitel olomoucké posádky. Ten na sklonku pobytu Švédů v Olomouci údajně nechal nad bránu města pověsit nápis: „Císaři věrným senickým budiž příchod a odchod z města volný.“

Každá válka, nejen třicetiletá, přinášela národu strádání a utrpení. Přesto se toto období pro Senici stalo jednou ze slavných kapitol její historie. Švédská armáda obsadila Olomouc 14. června 1642 a učinila z ní základnu své moci. Z Olomouce podnikali Švédové kratší i delší výlety do okolí s cílem podmanit si obyvatelstvo měst i vesnic a zajistit si zásoby. Podařilo se jim dobýt Litovel i Uničov, Senice se jim však ubránila. Její obyvatelé se totiž na obecní hromadě usnesli, že se Švédům nepoddají a budou se bránit do posledního muže. Proto opevnili vesnici náspy a baštami, přičemž zřejmě vhodně využili toho, že Senice byla tehdy z velké části uzavřena stodolami a zídkami na konci zahrad a opatřili si zbraně. Senice se totiž nestala žádnou pevností a bylo nemyslitelné stavět bašty a valy v době, kdy už byli Švédové v Olomouci a Litovli. Traduje se, že Seničtí drželi na okolních vyvýšeninách hlídky, které varovaly před blížícím se nepřítelem, a na domluvené znamení se i ti, kteří pracovali na polích, vraceli i s dobytkem do vsi. Do bojů prý i po boku mužů zasahovaly i ženy, které vařily řídkou kaši a vařící ji lily na útočící Švédy.
Nejstarší informací o počtu usedlostí v Senici přináší již zmíněná listina z roku 1603. Tehdy bylo v Senici zaznamenáno celkem 72 usedlostí, jejichž majitelem byla olomoucká kapitula, a dalších 5 patřilo hradišťskému klášteru.

jiná pověst z senice …

Když švédští vojáci dobývali Olomouc, rozpadlo se jejich vojsko na malé oddíly a ty bojovaly na vlastní pěst. Plenily a drancovaly v okolí Olomouce všecko, nač přišly.
Jeden takový švédský oddíl podnikl útok na Senici. Vedl prý jej mladý důstojník, měl cizí jméno Oskar Thoorwaldsen. V boji pár Seničanů padlo a jiní se dostali Švédům do rukou. Ti hned uspořádali nad nimi soud a ten mladý důstojník tomu soudu předsedal. Mezi zajatci byla i jedna krásná, tuze krásná dívka, jmenovala se Maryna Kubíčková. Když ji švédský důstojník před sebou uviděl, zarazil se a vynesl takový ortel:
„Buďto tě dám zastřelit  anebo se staneš mou ženou. Ale jestli mě odmítneš, dám před tvýma očima zastřelit všecky, co máme v zajetí.“
Ta dívka chvíli bojovala sama se sebou. Jenže mezi zajatými byl i její otec. To rozhodlo! Rozmýšlela se jen chvilku a pak podala svému soudci ruku.
Brzy nato byl švédský důstojník v jednom boji těžce raněn. Dlouhý čas ho léčili, ale pak ho jako invalidu z vojska propustili. Odvážel si do své země nejvzácnější válečnou kořist — hanáckou krasavici Marynu Kubíčkovou. Maryna s ním žila šťastně a spokojeně a častokrát posílala své rodině do Senice dopisy a pozdravy. Měla prý se svým mužem dvanáct dětí a dodneška prý rod Thoorwaldsenů nevymřel.

majovyhonzik se představuje:

je mi 31 let a chsi se zde věnovat zajimavým místům, tajemným i obyčejným ale něčím vynikají nad ostatními , zajimavé události z toho místa, historie Jinak povoláním jsem truhlář , bydlištěm Šumperk, ČR
Příspěvek byl publikován v rubrice švédské utoky na naši zemi. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

2 reakce na Senice na Hané – ubránila se proti Švédům

  1. Pingback: kraj Olomoucký – Litovelsko | Majovyhonzik – obyčejné neobyčejným pohledem

  2. Pingback: Senice na Hané – Císař Josef II. | Majovyhonzik – obyčejné neobyčejným pohledem

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s