Plumlov – v obležení švédů a později pruským vojskem

Městečko Plumlov je položeno v kopcovitém terénu na rozhraní Drahanské vrchoviny a Hané, vzdálené 8 km západně od okresního města Prostějov.

Historie městečka , jehož původ spadá do konce 13. století je hlavně spjata s panstvím šlechtických rodů a to pánů z Kravař, Pernštejna a Lichtenštejna.
První osídlení vzniklo v podhradí hradu, který byl vybudován kolem roku 1270 v době kolonizačního úsilí krále Přemysla Otakara II. Držitelem hradu byl nemanželský syn Přemysla Otakara II. a Anežky z Kueringu , Mikuláš, vévoda Opavský.

Hrad Plumlov byl vybudován na skalnatém kopci nad říčkou Hloučelou, na samém úpatí Drahanské vrchoviny. Pravděpodobně byl zeměpanským majetkem a sloužil k ochraně kolonizované oblasti, což by ukazovalo, že jeho zakladatelem je sám král Přemysl Otakar II. Na druhou stranu podle posledních výzkumů nelze vyloučit ani, že jeho zakladatelem je levoboček krále Přemysla Otakara II, Opavský vévoda Mikuláš I., který jej držel na přelomu 13. – 14. století.

Ze začátku 17. století je známé nejstarší vyobrazení pečeti městečka, a to z roku 1602. V letech 1619 a 1643 utrpělo městečko škody při dobývání hradu at‘ už stavovským nebo švédským vojskem.

Poprvé to bylo záhy po vypuknutí stavovského povstání v roce 1619, kdy se Karel z Lichtenštejna definitivně přiklonil k císaři Ferdinandu II. Tehdy velitel olomoucké stavovské posádky Puchheim zaútočil se svými vojáky na plumlovský hrad, aby se zmocnil zbraní a munice, které tu byly uloženy. Podařilo se mu celkem hladce Plumlov obsadit. Vojáci pak hrad vyplenili a z části zničili opevnění. Nalezené zbraně a munice byly odvezeny do Olomouce.

Druhou zkoušku podstoupil plumlovský hrad koncem třicetileté války za tažení švédského generála Torstensona. Švédové přitáhli k Plumlovu 23. června 1643, pod vedením velitele Wrangela a začali z kostelního návrší ostřelovat hrad. Osmdesátičlenná hradní posádka vyzbrojená 17 děly se již druhého dne oblehatelům vzdala. Švédům padla do rukou vydatná kořist, neboť na hradě si ukryli cenné věci okolní šlechtici, duchovní ústavy i plumlovští poddaní. Švédové odtáhli po pěti týdnech, před tím však pobořili hradby, hrad vydrancovali a zapálili. Zároveň zpustošili i městečko Plumlov.

V ohradní zdi kostela jsou zazděny dvě dělové koule a pískovcová desta, jež oznamuje, že právě z tohoto místa vedla roku 1643 švédská vojska útok na městečko a zámek.

Za válek, které vedla v 18. století Marie Terezie, obsadili městečko Plumlov několikrát Prusové, není však známo, do jaké míry byl postižen hrad. Je pravděpodobné, že tehdy došlo k poslednímu pokusu obnovit pevnostní charakter objektu, neboť na obraze Plumlova z druhé poloviny 18. století je před hradní branou namalován ravelin, trojúhelníková vysunutá obranná hradba, který se ještě nevyskytuje na Delsenbachových rytinách z roku 1718.

Úcta starých moravských venkovanů k chlebu a obilí pramení z těžké práce tehdejších zemědělců. Kůň byl velká vzácnost, bylo málo tažného dobytka. Obilí bylo vystaveno rozmarům počasí, stačila jen jiskérka, aby svežená úroda pod doškovou střechou mohla rázem shořet. Po práci na polích se mlá tívalo, často celou zimu. Vymlácené obilí bylo plné plev, úlomků slámy a plevele, muselo se čistit p řesíváním přes řešeto ouhrabecnicí. Plevy se odstraňovali přehazováním na širokém mlatě širokou lopa tou – věječkou. Dovedný pracovník vyhodil zrní do výše, průvan odvál plevy a zrno se ještě „pálalo“ v opálkách nebo v dřevěných necičkách. Těmi se pohybovalo ze strany na stranu až nečistota vyšla na povrch. Obilí určené k setí bylo pokladem domu, v zimě se přebíralo. Umísťováno bylo v žudru, hanáck ém stavení jako to nejcennější, nad oblouky v žudru jako v nedobytných pevnostech spávala také děvča ta.

Brambory, do poslední třetiny 18. stol. plodina u nás neznámá, byly zaváděny asi kolem roku 1770 a z namenaly často záchranu před hladem širokých vrstev. Císař Josef II. jako spoluvladař své matky velm i často pobýval na Hané, Prostějovsko bylo nejen velkým bojištěm, nýbrž tábořištěm a zásobovací zákl adnou obrovských armád. Císař dal zřejmě úřadům i tehdejším novinám pokyny, aby obyvatelstvo bylo po učeno o hodnotě brambor. V tehdejších novinách se objevují články o této plodině. Dlouho byly brambo ry pokládány jen za krmivo, jedly se jen v dobách největší nouze.

Tenkrát, když přitáhli na Hanou Prušáci, to byla nouze! Přišly zrovna žně, ale sedlaci nesklidili z pozemků ani stéblo. Leželo na nich vojsko a země byla uježděná jako mlat.
Po srážce u Tovačova přijeli Prušáci několikrát na Plumlov rabovat. Objevili se pokaždé na dvou nebo na třech vozech, zůstali v městečku stát a rozešli se po staveních. Kupovali po domech slámu a seno pro koně a živobytí pro hladové vojáky. Někdy něco zaplatili, ale častokrát si rovnou vzali, co potřebovali, oves., seno., chleba, mléko, smetanu, všecko. Zbídačení hospodáři neuviděli za to ani zlámaný groš.
Jednou taky zahrčely před plumlovskou hospodou vozy. Nejmladší děvče hospodských zrovna stálo u almárky a dávalo do ní celý pecen chleba a malý kousek másla. To jim poslala provdaná sestra, sami už doma neměli nic. Vtom vstoupil do šenkovny pruský voják a poroučel, že prý chce něco k jídlu.
„Nic nemáme,“ povídala dcerka. „Podívejte, jak to u nás vypadá.“
Voják neřekl nic, namířil si rovnou k almárce, otevřel ji dokořán a povídal:
„A co je toto?“
Mračil se jako čert.
„Vždyť nemáme nic než to!“ bránila se dcerka.
Ale voják bez řečí vytáhl nůž, pecen i máslo rozkrojil napůl a jednu půlku si vzal. Děvče jen stálo, dívalo se a povídalo:
„A co budeme potom jíst?“
„Pak budeme jíst jeden druhého,“ odsekl voják, zabouchl almárku a byl pryč.

Advertisements

majovyhonzik se představuje:

je mi 31 let a chsi se zde věnovat zajimavým místům, tajemným i obyčejným ale něčím vynikají nad ostatními , zajimavé události z toho místa, historie Jinak povoláním jsem truhlář , bydlištěm Šumperk, ČR
Příspěvek byl publikován v rubrice prusko-rakouská bitva, švédské utoky na naši zemi. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Plumlov – v obležení švédů a později pruským vojskem

  1. Pingback: kraj Olomoucký – Prostějovsko | Majovyhonzik – obyčejné neobyčejným pohledem

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s