Prostějov – Farní kostel Povýšení sv. Kříže – bývalý klášter augustiniánských kanovníků

okres prostějov kraj Olomoucký

Jihovýchodně od náměstí T. G. Masaryka, za Starou radnicí v Prostějově stojí farní kostel Povýšení sv. Kříže a bývalý klášter augustiniánských kanovníků.

Původní kostel zde stál již před r. 1200 a byl součástí areálu tvrze, zaniklé za válek mezi markrabaty Prokopem a Joštem. Traduje se, že zdivo tvrze bylo pojato do současné kostelní věže. Kostel s klášterem založil v r. 1391 majitel panství Petr z Kravař. Do Prostějova pozval Augustiniány z Roudnice nad Labem. Ti postavili nový klášter a kostel ve stylu vrcholné gotiky, podle vzoru kláštera v Roudnici.
Tím pozdvihl prestiž města na vyšší úroveň. Místní mniši se věnovali výchově a vyučování školní mládeže a stali se tak nositeli vzdělanosti a kultury.
Klášter byl založen pro dvanáct řeholníků v čele s proboštem. Z období stavby kláštera pochází gotický kůr.

Trojlodní kostel, zasvěcený Navštívení Panny Marie i s klášterem, byl před r. 1430 vypálen husity. Proto se z původní gotické podoby nedochovalo téměř nic. Augustiánští mniši byli z města byli vyhnáni a již se zpět nikdy nevrátili.
Po těchto válkách patřila většina obyvatel Prostějova k Utrakvistům (Kališníkům). Ti neměli zájem na opravě katolického kostela.

V letech 1522-35 byl s pomocí obce vystavěn s použitím části původních zdí nový kostel, který sloužil pro bohoslužby církve pod obojí.Tak vznikla místo trojlodního kostela jednolodní síň s rovným dřevěným malovaným stropem.
Presbytář se dočkal opravy až v letech 1586-88, kdy dostal novou pozdně gotickou klenbu. Bývalá klášterní kapitulní síň se po r. 1600 změnila na kapli Nejsvětější Trojice, spojenou s kostelem krátkým patrovým křídlem. Roku 1622 předal Karel z Lichtenštejna faru do správy katolických duchovních.

Po rozsáhlém požáru Prostějova, v roce 1697, zůstaly z kostelní lodi stát jen holé zdi. Při požáru byl zázračně ušetřen pouze dřevěný kříž. Kostel byl přesvěcen na titul Povýšení sv. kříže a zázrakem uchovaný kříž byl přenesen na hlavní oltář, kde se nachází se zde již po tři staletí. Při následné opravě bylo staticky zajištěno zdivo a kostel byl nově zaklenut barokní valenou klenbou. Stavebně byla upravena i původní gotická okna. V horní části nad oblouky bočních kaplí byl postaven ochoz kolem celé lodi spojený s kůrem pro hudebníky. Pro hlavní vstup byl v roce 1700 nově upraven původně boční vchod na severní straně, tj. do dnešního Filipcova náměstí. Kostel si i přes stavební změny udržel více méně svou gotickou podobu. Celá obnova byla dokončena v roce 1703, kdy kostel nově posvětil olomoucký biskup hrabě František Julius z Breidy.

Dvojitou barokní báň kostelní věž získala při přestavbě v letech 1725-26 a novobarokně byla upravena v r. 1893. Z iniciativy prostějovského faráře a literáta Karla Dostála-Lutínova, byla v letech 1904-23 původní barokní výzdoba interiéru doplněna o některá moderní díla předních českých umělců, jako byli František Bílek, Zdena Vorlová-Vlčková, Pantaleon Jaroslav Major a Jano Köhler. Unikátním dílem je křížová cesta z r. 1906 a reliéf sv. Václava z r. 1919 od Františka Bílka. V interiéru je umístěn náhrobní kámen Johanky z Kravař z r. 1495. Barokní kazatelna je z r. 1703, oltář sv. Josefa z r. 1765 s obrazem od Františka Sebastiniho, štukové plastiky od Jana Schuberta. Hlavní oltář je z r. 1759 a kříž z počátku 17. stol. Raně barokní chórové lavice jsou ze 17. stol. Kostel je stavba podélného půdorysu s odsazeným polygonálním presbytářem. Po obvodě je zpevněn opěráky. Nad průčelím je vysoký trojúhelníkový štít a věž je umístěna při severním boku lodi.

Při restaurování v devadesátých letech 20. stol. došlo k objevu středověké nástěnné malby s motivem Ukřižovaného.

Před vstupem do kostela je kamenný kříž s pozlaceným Kristem a reliéfem P. Marie na podstavci s nápisem „To jsem činil pro vás, co vy činíte pro mne“.

Reklamy

majovyhonzik se představuje:

je mi 31 let a chsi se zde věnovat zajimavým místům, tajemným i obyčejným ale něčím vynikají nad ostatními , zajimavé události z toho místa, historie Jinak povoláním jsem truhlář , bydlištěm Šumperk, ČR
Příspěvek byl publikován v rubrice Husitská revoluce, zrušené kráštery. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Prostějov – Farní kostel Povýšení sv. Kříže – bývalý klášter augustiniánských kanovníků

  1. Pingback: kraj Olomoucký – Prostějovsko | Majovyhonzik – obyčejné neobyčejným pohledem

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s