Dobrochov – zvyk (8. září) studená kuchyně – Dobrochovští draci – kopec předina je středem moravy – v obci řádil mor – a zdarně přeškala i 2 světovou válku

okres Prostějov, kraj olomoucký

Dobrochov je malou obcí na Hané pod 312 metrů vysokým kopcem Předina,který je uváděn jako střed Moravy.
První písemná zmínka pochází z roku 1131. Nachází se asi 12 km jižně od Prostějova.

Proč název Dobrochov

O názvu obce byly zaznamenány dvě různé pověsti.
Podle první bohatá paní zabloudila při lovu v lesích. Byla vlídně přijata v jedné z chaloupek, kde bylo o ní dobře pečováno. Jako dík za tuto péči slíbila, že na onom místě vystaví vesnici, kterou nazve jménem Dobrochov, protože se o ní dobře postarali.

Jiná pověst zase vypráví, že se za hrozné války uschovali tři bohaté paní v původních chaloupkách, byly od lidí dobře obslouženy, občané se dobře chovali – odtud Dobrochov.

Podle starých zápisů usuzujeme, že na místě dnešní obce musely býti mohutné lesy dubové. Posledním pozůstatkem těchto lesů byl starý dub, který stál na východní straně za osadou podél cesty na pozemcích “Dlouhé Kluče“. Tento dub měl šest metrů v objemu, jehož vnitřek byl vypráchnivělý, dutý prostor byl takový, že „…tři dorostlé osoby se v něm pohodlně skrýti mohly…“ V roce 1850 počal vadnout, byl ořezán, načež znovu vyhnal haluze značné velikosti a každým rokem ho v koruně přibývalo. Roku 1862 udeřil do něho blesk, vnitřek úplně vyhořel, jen kůra zůstala a proto neuschl. Roku 1865 byla jedné noci veliká bouře, která jej na tři kusy roztříštila. Jeho stáří se odhadovalo na 600 let. Na tomto dubě visel od nepaměti malý obrázek Panny Marie. Tento obraz o zmíněné bouři byl nalezen několik metrů od dubu na poli bez porušení.
V dnešní době na tomto místě stojí kamenný kříž, do něhož je obraz zasazen. Tento kamenný kříž byl postaven v roce 1882 a vedle něho byly zasazeny dvě lípy. Jedna z těchto lip byla stářím natolik poškozena, že nevydržela nápor veliké vichřice, která se prohnala obcí dne 19. listopadu 2004, zlámala se a při pádu poškodila druhou lípu natolik, že i ta musela být pokácena. Namísto lip byly na stejném místě zasazeny dva duby. Bohužel padající lípa poškodila i kamenný kříž, že tento musel být odvezen na opravu do Olomouce, kde byl opraven restaurátorem Ing. Werkmannem nákladem 130 000,- Kč.

Již zmiňovaný obraz má souvislost s tím, že obyvatelé Dobrochova každoročně na svátek Panny Marie (8. září) chodili procesím na pouť do nedalekého Pivína. V popisu hejtmanství prostějovského z roku 1898, na straně 64 se píše, že „Jako zvláštnost budiž připomenuto, že na svátek Panny Marie, připadajícím na 8. září, mají obyvatelé Dobrochova studenou kuchyni. Toho dne se v místě netopí ani oheň se nerozžehne. Zvyk ten vztahuje se k minulým dobám, kdy byly vypravovány slavnostní průvody do Pivína. Přihodilo se jednou, když poutníci se ocitli za osadou, že zpozorovali vznik požáru v Dobrochově. Těm, kteří se vrátili domů, statky shořely, kdežto oněm, kteří se dále ubírali, zůstal majetek neporušen. Na památku toho učiněn slib, dle něhož zdrží se obyvatelé výše nadepsaného dne teplých pokrmů.“ Tento zvyk se udržoval v obci ještě po druhé světové válce. Zanikl tak, jako zanikly slavné průvody do Pivína, neboť od pradávné doby v den 8. září o pouti v Pivíně se při hrubé mši vždy ohlašovalo, že “…tato mše svatá byla sloužena za počestnou obec Dobrochov….“

Jiná pověst, která se vztahuje k dubu je tato: Jedné noci ponocný, který chodil po vsi a hlídal obec, zašel až k dubu. Tu najednou zpozoroval, že z dubu svítí oči velkého draka. Zbouřil celou obec. Občané se vydali ozbrojeni k dubu, aby draka zabili. Když se k dubu přiblížili, stalo se, že z dubu vyskočil černý kocour. Od té doby se dobrochovským posměšně říkalo “Dobrochovští draci“.

Staré zápisy jsou však popsány i událostmi smutnými. Nejednou řádil v obci mor, nejednou se přehnala Dobrochovem válka. Zvláště za války o rakouské dědictví v roce 1742 zakusili obyvatelé obce veliká příkoří. Podobného příkoří se nasytili občané v roce 1866, kdy v Dobrochově bylo přes 2000 mužů pruského vojska. V zápisech se praví, že zde mělo mít vojsko odpočinek, ale druhého dne po příchodu byl vydán rychlý rozkaz k odchodu. Příčinou byl přepilovaný telegrafní drát nedaleko hostince Fajky. V listinách se dočítáme, že drát poškodil Antonín Hošek. Vojsko ho usilovně hledalo, ale nenašlo.
V roce 1866 řádila v obci cholera, které podlehlo 40 občanů. Tito občané byli pochováni nedaleko lesíku Doubravka při tehdejší polní cestě do Brodku. Na pohřebišti až do vzniku JZD stál dřevěný kříž. Škoda, kříž z tohoto místa se ztratil a pietní místo tak zaniklo.

Předina

Kopec vypínající se nad Dobrochovem býval odpradávna významným místem, kde byly konány výlety, různé zábavy, shromáždění a pod. Na Předině byly 3 rybníky, z toho jeden zatopený lom. Podle vyprávění pamětníků byla v této zatopené skále utopena služebná dívka – odtud název „Baba“. V rybníčcích se vyskytovaly vodní květiny a v jednom, s názvem „Vraní oko“, bývali raci. Ti se často stávali pochoutkou hochů, kteří se koupali a raky potom opékali na ohni.
Přes Předinu vedla cesta do Prostějova. Na západní straně je kupa s kamennou mohylou, která byla odnepaměti nazývána středem Moravy. Skutečnost je však daleko prozajičtější. Mohyla byla postavena v roce 1822 jako zeměměřičský bod.
Konec výletům a schůzkám mladých, starších i milenců učinila stavba vysílače v roce 1936, který byl dokončen v roce 1940 a dostal jméno Reichssender Donau. Stal se hlásnou troubou, která měla pomáhat dobyvačným choutkám německé armády.
Když se fronta blížila před Brno, 30. dubna 1945 v 6:00 hod, byl dán příkaz k zastavení provozu vysílače.V 15:00 hod. byl vyhozen do povětří mohutný, ocelový, 135 m vysoký anténní stožár o váze 52 000 kg. Němci tak sami zničili nástroj, který jim sloužil po celých 6 let. Prudké boje II. světové války zanechaly na Předině úplnou spoušť a mnoho padlých německých vojáků.
Po válce se podařilo získat vysílač nový, který byl původně určen pro Malajské souostroví, od firmy Standart – Electric. Vítkovické železárny vystavěly nezvyklý rourový stožár, u nás dosud neobvyklého provedení o výšce 171 m. Nový vysílač dostal název Morava a byl slavnostně otevřen 4. října 1947.
Tento vysílač byl v roce 1987 opraven, zmodernizován, rourovitý stožár zbourán a vystavěn nový stožár – vysoký 155 m. Vysílač vysílá na středních vlnách na frekvenci 954 kHz v výkonem 200 kW. Kromě velkého vysílače byly uvedeny do provozu 2 malé vysílače s kapacitou 40 kW, které byly do konce roku 1993 využívány pro krajová vysílání.
Dobrochovský vysílač dlouhá léta byl zahalen rouškou jistého tajemství a přísně střežen vojenskou jednotkou. Dnes již vojáci vysílač nestřeží. Majitelem vysílače jsou České radiokomunikace.

Letecká katastrofa v Dobrochově roku 1936

18. listopadu 1936 přihodilo se v Dobrochově hrozné letecké neštěstí. Za mlhavého listopadového rána zaplatili oběť na oltář vlasti svými životy 4 letci.
Nad Dobrochovem na kopci Doubravce manévrovali při cvičení letu 2 letadla. Ve výšce asi 500 m narazil letoun řízený pilotem leteckého učiliště v Prostějově npor. Rudolfem Sandholzerem na letoun řízený desátníkem Blatným a zřítil se okamžitě k zemi. Padl v úvozu na Doubravce a úplně se roztříštil. V troskách zůstal ležet mrtev pilot Sandholzer a asi 3 m dál dopadlo tělo pozorovatele ppor. Nálevky, který se chtěl zachránit skokem pomocí padáku, ale pro nepatrnou výšku se padák nemohl otevřít.
Pilot druhého letounu desátník M. Blatný snažil se letoun vyrovnat, ale bohužel nepodařilo se mu. Letadlo doletělo setrvačností za stálých obrat až nad Dobrochov. Nevydrželo v choulostivém letu a rozpadlo se ještě ve výši, ulomila se obě křídla, z nichž jedno padlo na pole a druhé do zahrady rolníka Eduarda Langera. Benzinová nádrž vyletěla a spadla do pole, kde se rozbila. A tam také vyskočil pozorovatel ppor. J. Steyer, dopadl těsně za stoh slámy na zahradu p. Krpce a těžce se zranil. Cestou do nemocnice skonal. Holý trup letounu bez křídel zřítil se těsně za stavení rolníka A. Krpce a úplně se roztříštil. V jeho troskách nešel krutou smrt pilot Blatný.

Poměry v obci za II. světové války

Za okupace se život v obci vyvíjel stejně jako v jiných českých obcích. Již 15. března pozorovali obyvatelé německé kolony, které směřovaly po státní silnici od Brna do Prostějova a do Olomouce. V té době byl mezi obyvatelstvem obce jediný Němec, Bielicky, který byl zaměstnán na vysílací stanici. Za okupace se choval slušně a nepřátelsky proti Čechům nevystupoval. K německé národnosti se po okupaci přihlásila Anna Frélichová, která měla předtím spor s Okresním úřadem v Prostějově a domnívala se, že jako Němka snáze onen spor vyhraje. Také dělník Bartoloměj Začal se i s rodinou přihlásil k Němcům. Chtěl získat v obci byt, což se mu také podařilo. Na nátlak německých úřadů musela obec postavit obytný domek, do něhož se pak Začal nastěhoval. Jelikož více Němců v obci nebylo, nebyla v Dobrochově zřízena německá škola a nedošlo ani k vyvlastnění usedlostí. Nepodařilo se v obci založit ani různé protektorátní spolky, které spolupracovaly s Němci.
V době okupace se stavěla na kopci Předina vysílací stanice s názvem Donau Sender. 1. ledna 1941 byla v obci zřízena četnická stanice, jejímž velitelem byl vrchní strážmistr Adolf Veselý. Podléhalo mu 6 gážistů. Němci počet členů stanice rozšířili na 16 gážistů, neboť služba stanice sloužila především k obraně vysílače. Když se fronta blížila, zdál se český strážný oddíl Němcům nespolehlivý a nahradily ho svým Schuppo v počtu 20 mužů. Jinak četnické stanici podléhaly obce Vřesovice a Kelčice.
V roce 1942 po Heydrichiádě provedli Němci náhlé noční prohlídky všech občanů. Při tom byly zadrženy a po celý den vězněny na obecním úřadě pí. Benešová a Drtilová, které neměly legitimaci. K večeru byly propuštěny s pohrůžkou, aby si legitimace ihned obstaraly.
24. září 1942 byl zatčen gestapem dobrochovský rodák divizní generál Rudolf Hošek, který byl nejdříve vězněn v Brně a později odvlečen do koncentračního tábora v Dachau, kde setrval až do konce války. Byl vyšetřován pro účast v odbojovém hnutí, neboť Hošek byl skutečně vedoucím odboje pro oblast Moravy. Po osvobození se vrátil šťastně do vlasti, ale s podlomeným zdravím.
Za okupace byl starostou obce p. Josef Bednář, rolník, který se choval velmi dobře a obec uchránil od mnohého nebezpečí. Během války se v obci nekonaly hospodářské kontroly.
Z tehdejšího obecního zastupitelstva byl na nátlak Němců odstraněn p. Antonín Krpec jako ruský legionář. Pokud jde o české četníky, chovali se velmi dobře, konali jen to co opravdu museli. Na nucené práce do Říše muselo z Dobrochova odejít 17 občanů.

29. dubna 1945 byla obec poprvé napadena sovětskými letadly, která obec bombardovala. Při náletu zahynuli místní občan Antonín Šolc a Jaroslav Kučínský, který byl na návštěvě u svého strýce p. Josefa Šatného. Zraněni byli žáci obecné školy Jaroslav Beneš a Oldřich Šolc, kteří se za bombardování skrývali pod stromy v zahradě p. Rudolfa Zapletala. Do zahrady spadly 3 bomby. Velmi těžce byl poškozen dům p. Josefa Loníčka, Velkou škodu utrpěla obecná škola, ale šťastnou náhodou tam nebyl nikdo zraněn, ač v budově byl řídící učitel s rodinou. Budova školy nebyla po náletu schopna dalšího vyučování. Po náletu se občané zdržovali v krytech. Dne 1. května se dostal Dobrochov do plného bojového pásma a boje o obec a hlavně o vysílací stanici trvaly až do 9. května. Po celou tu dobu byla obec a hlavně vysílací stanice prudce odstřelována sovětským dělostřelectvem, při čemž utrpěla veliké škody. Teprve v noci 8. května Němci ustoupili do lesů kolem Otaslavic a Myslejovic. Občanstvo Dobrochova se dozvědělo o osvobození 9. května v 6:30 hodin, kdy přijeli do obce parlamentáři z Prostějova.
Obcí od rána začaly projíždět sovětské kolony, spěchající za ustupujícím nepřítelem, za nimi kolony rumunské a posledně oddíly Čs. armády, vedené gen. Španělem. Po skončení bojů leželo všude hojně padlých vojáků i mnoho válečného materiálu. Gen. Španěl nařídil občanům padlé vojáky pochovat. Na Předině bylo pohřbeno 5 padlých rudoarmějců, jejichž ostatky byly později vykopány a převezeny do Olomouce a 30 německých vojáků. Ostatní němečtí vojáci byli pohřbeni porůznu kolem zdejší obce.
Majetek Němce Bielického byl v květnu zabaven. Občané se pustili do odstraňování rumišť a trosek a do nejnutnějších oprav obytných a hospodářských budov. Rány zasazené válkou byly brzy zahojeny a obec i občanstvo nastoupilo cestu vstříc radostné budoucnosti.
Po celou dobu okupace byly předepsané dodávky obilí, vajec, drůbeže, sádla ze zabíjaček. Bylo zásluhou tehdejšího starosty p. Josefa Bednáře, že Dobrochov se vyhnul těžkým hospodářským prohlídkám a nikdo z obce za neplnění nebyl pronásledován.

Reklamy

majovyhonzik se představuje:

je mi 31 let a chsi se zde věnovat zajimavým místům, tajemným i obyčejným ale něčím vynikají nad ostatními , zajimavé události z toho místa, historie Jinak povoláním jsem truhlář , bydlištěm Šumperk, ČR
Příspěvek byl publikován v rubrice Dračí místa, Druhá světová válka, morová nákaza, Počasí - záznamy bouřek v dějinách, prusko-rakouská bitva, spojení zvířete a tajemného místa - Kočka, škody napáchané ohněm. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Dobrochov – zvyk (8. září) studená kuchyně – Dobrochovští draci – kopec předina je středem moravy – v obci řádil mor – a zdarně přeškala i 2 světovou válku

  1. Pingback: kraj Olomoucký – Prostějovsko | Majovyhonzik – obyčejné neobyčejným pohledem

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s