Kostelec na Hané – druhým největším městem v okrese Prostějov – jeden z 30 kostelců v ČR – Do Kostelce přijížděl Petr Bezruč – chaloupka nazvaná „ve sklepě“, která má místnosti k obývání pod silnicí – v době válek – cholera za jeden den až čtrnáct pohřbů – Manželé mají/měli v bazénu 38 žab. Většina jsou chráněné ropuchy zelené

Kostelec na Hané je malé město ležící u říčky Romže asi 5 km severozápadně od Prostějova. Je železničním uzlem lokálního významu, rozdvojují se zde železniční tratě Prostějov – Chornice (271) a Červenka – Prostějov (273). Status města získal Kostelec na Hané v roce 1970, v současné době má přibližně 2900 obyvatel a je druhým největším městem v okrese Prostějov.

Název Kostelec je odvozen od latinského slova castellum – zděné nebo dřevěné chráněné a opevněné sídlo. V dřívějších dobách mělo město postupně název Kostelec, Kostelec nad řekou Romží blíže města Prostějova a Kostelec u Prostějova. Svůj nynější název „Kostelec na Hané“ získalo v roce 1918. – aby se odlišil od 8 dalších Kostelců na Moravě a 21 v Čechách. samostatnou obcí v soudním okrese Plumlov a v politickém okrese Olomouc (od roku 1868 Prostějov). Samostatnou obcí bez přivtělených osad zůstal dodnes.

Do Kostelce přijížděl Petr Bezruč. Mezi místními obyvateli našel mnoho přátel. Všichni, kdo ho znali, oceňovali jeho prostotu, přímost, znalosti, paměť, bystrý postřeh, vědění a humor, které si udržel i ve vysokém věku. Publicitě i návštěvám se vyhýbal, jak mohl, ale své přátele zahrnoval drobnými pozornostmi – vtipnými a laskavými pozdravy, gratula- cemi, dopisy a kresbami.

Od 23. září 1962 sloužil červený domek jako Památník Petra Bezruče. Návštěvníci zde mohli zhlédnout básníkovu pra- covnu s původním zařízením. V sousední místnosti – bývalé ložnici pak byla první provizorní expozice s fotografiemi, ukázkami různích vydání Bezručových knih, jeho portréty a dalšími dokumenty. Po uvolnění sousedního bílého domku tam byla od 17. září 1977 otevřena stálá expozice věnovaná životu a dílu Petra Bezruče. Ta byla roku 1988 rozšířena o podrobnější zdokumentování Bezručových pobytů v Kostelci a instalací vstupního prostoru.

Nová expozice pod názvem Básník slezského lidu Petr Bezruč (1867–1958) je připravena k instalaci. Díky dotaci Krajského úřadu v Olomouci bylo vytvořeno a zhotoveno deset panelů mapujících básníkův život a dílo formou textů, ukázek z tvorby a fotografií, jejichž prostřednictvím si návštěvník bude moci udělat ucelenou představu o Bezručově světě a jeho tvorbě. Rovněž exponáty dokumentující básníkův pobyt v Kostelci prošly konzervací a jsou přichystány k instalaci. Dokud se však nevyřeší havarijní stav budovy, v níž má být expozice umístěna, zůstane dočasně červený domek v Kostelci návštěvníkům nepřístupný.

K cenným stavitelským památkám patří kromě kostela také budova radnice z roku 1771 , přestavěná v roce 1895 zhruba do dnešní podoby. Také doklady lidového stavitelství ( č. p. 17, 201 a 202). V sousedních Bílovicích se zachoval původní hanácký žudr.

Západně obce jest místo zvané „starý dům“. Na severní straně jeho jest chaloupka nazvaná „ve sklepě“, která má zřízené místnosti k obývání pod silnicí. Silnice zastupuje střechu obydlí. Z chaloupky vede podzemní chodba po oklikách a zátočinách k severu. Do chodby ústí na několika místech prostranné ale nízké skrýše, v nichž dle známek dochovalých ukrýval se člověk před nebezpečím. Z kterých dob skrýše pocházejí, o tom nelze se přesně vyjádřiti.

obec byla postižena dvěma katastrofami (r.1839 a 1867), kdy větší její část vyhořela.

Kostelec v době válek

Války v 15.století se Kostelce na Hané dotkly jen okrajově, ale za války třicetileté a za válek v 18. a 19. století Kostelec velmi trpěl.

Během 30-leté války byla obec napadena již roku 1623. Řada domů byla vypálena a západní brána zničena. Když se Švédové usadili v Olomouci, krutě řádili, v jeho okolí. V obci ze 138 usedlíků zbylo jen 27. Místo nich povolávala vrchnost kolonisty, kteří se však zde neudrželi.

Těžké doby nastaly v Kostelci za válek o Rakouské dědictví (1741-1748). Prusové vtrhli na Moravu a 6.2.1742 byl Kostelec obsazen. Občané museli zaplatit kruté výkupné. Za měsíc – mezi 8. a 9.3.1742 přijeli do Kostelce Rakouští vojáci. Obojí návštěva stála obec 1690 zajatých. V dubnu 1742 se vystřídali v Kostelci dragouni, kyrysníci. Obec se musela postarat o vojáky i o koně. Ustupující Prusové byli u Kalvy mezi Kostelcem a Kosířem dostiženi, mnoho jich zde padlo. Padlým byl na tomto místě (roku 1753) postaven kříž, který tam stojí dodnes.

při obléhání Olomouce během války sedmileté Prusové navštívili Kostelec dvakrát (r.1758) a dokonale jej vydrancovali.
Z této doby pochází a je zapsána tato událost:

Pro souseda Jana Znebejanka byl tento rok nešťastný. Prusové ho v podvečer chytili a donutili, aby je za noci vedl k Olomouci. Jan Znebejank svůj úkol prováděl tak dokonale a svědomitě, že se ráno ocitli Prusové na témže místě, odkud večer vyjeli. Za to mu dali zvláštní odměnu – oběsili ho na vrbě vedle stezky do Plachého mlýna. Na památku jeho hrdinské smrti byl umístěn na této vrbě obrázek. Řikalo se zde – U obrázku – poblíž cihelny. V letech 1761 – 1763 utrpěla obec povodněmi a obyvatelstvo zchudlo.

Za válek napoleonských byl Kostelec postižen pouze jednou. Po bitvě u Slavkova 2. prosince 1805, v níž Rusové a Rakušané utrpěli od Francouzů těžkou porážku, došlo o půl 4 hod. odpoledne dne 3. prosince k prudké šarvátce na Romži. Padlo v ní 30 vojáků z obou stran. Na tomto místě zasadil Kostelecký soused Vlk (od mostu) dvě olivy (osiky). Na paměť této události byl místní skupinou legionářů postaven pomníček – při velké slavnosti 21. června 1931. Do základů byly uloženy dokumenty o historii Kostelce, o všech válkách, které se udály v našem blízském okolí , mince, známky, noviny aj. . Za II. světové války byl vandalským způsobem zničen. Svaz protifašistických bojovníků v Kostelci v r. 1951 pomníček znovu obnovil.

Válka roku 1866-rakousko-pruská válka se odehrála 3. července u Hradce Králové. Zásobování vojska povinně obstarávali i občané naší obce. Proviant se vozil až do Hradce Králové. Po porážce u Hradce Králové, kde padl z Kostelce Josef Slíva a nějaký Špína, Prusové pronásledovali rakouské vojsko až na Moravu. Žádali pro vojáky proviant a přístřeší. Rekvírováno bylo 13 koní, 8 krav a 2684 zlatých. Počet ubytovaných vojáků a koní za měsíc dosahoval dvou tisíc. V Kostelci panovalo zděšení a strach. Lidé schovávali svůj majetek do sklepů, skrýší, prchali s potravinami na Kosíř. Mezi lidmi se zachovala říkanka:

Utíkejte, Prajzi jdou,

už jsou támhle za vodou,

mají černé čepice,

kradou husy, slepice…

Bylo vydáno nařízení: má se dáti každému vojáku denně – 1kg 26 lotů chleba, půl kg masa nebo uzenin, 1a půl lotu soli, 1lot kávy, 6 lotů rýže nebo 7 lotů krup nebo 15lotů luštěnin a čtvrt litru kořalky. Pro koně – 11kg ovsa , 9kg sena , 3 a půl libry slámy.

Vedle ztrát na majetku šla s vojskem mezi lid cholera. Tolik lidí zemřelých bylo, že je vozili na hnojných vozech a bez kněze pohřbívali, za jeden den až čtrnáct pohřbů. Aby se lidi zbytečně nevylekali, tak přestali nebožtíkům zvonit. Okrouhlé jámy, do kterých byly mrtvoly bez piety házeny, prosypány vápnem, byly později označeny náboženskými symboly – kříži, božími mukami.
Také v Kostelci stála u bývalé pily, proti uhelným skladům. Kříž u školy v Bílovicích označuje místo, kde bylo pochováno 60 lidí zemřelých na choleru. Nebylo to jen civilní obyvatelstvo, ale i množství vojáků obou válčících stran je pochováno v polích na různých místech. Časté kříže jsou toho dokladem.

V zemích koruny České byla vyhlášena 1. světová válka v neděli 2. 8. 1914. Narukovat museli všichni vojáci do 42 let. V Kostelci opustilo své rodiny 544 vojínů z ročníků 1865 – 1899.
42 z nich padlo na frontě, 15 zemřelo, 12 zůstalo nezvěstných a jeden byl popraven.

2. světová válka Po vyhlášení mobilizace nezůstal doma – v Kostelci – jediný voják. Prvními vlaky odjížděli ke svým útvarům. Takové bylo tenkrát nadšení ubránit republiku. Mnichovskou zradou byla naše armáda donucena složit zbraně, vyklidit pohraničí a vrátit se domů. Československá republika byla násilně rozdělena na Protektorát Čechy a Morava a Slovensko mělo svůj „samostatný štát“. Celý národ v době okupace dával vetřelcům znát, že jsou v naší zemi nenáviděnými hosty.

Odboj v Kostelci:

U Minxů na nádraží se rozšiřoval ilegální časopis V BOJ, nebojácný železničář prováděl sabotáže u nákladních vlaků. U Hvozdeckých byl odboj Zelených kádrů, mezi učiteli byl učitelský odboj. Ferdinand Srostlík formoval odboj u Losíků, kam docházel i Petr Bezruč. Rovněž mnoho členů rozpuštěného Sokola bylo zapojeno v sokolském odboji. V zemi byl nedostatek potravin, ošacení a všech potřeb nutných k životu. Do mlýna v Kostelci chodívali partyzáni pro mouku. Jedním z nich byl Pavel Volkov – velitel partyzánského oddílu Jermak – Porošin, který působil v našem kraji. Za nákup na černo i za mletí na černo byl u německého soudu trest smrti.

V důsledku atentátu na zastupujícího říšského protektora SS Obergruppenführera Heydricha byl vyhlášen s okamžitou platností – civilní vyjímečný stav nad celým územím Protektorátu Čechy a Morava.

„Kdo osoby, které měly účast na spáchání atentátu, přechovává anebo jim poskytuje pomoc anebo maje vědomosti o jejich osobě nebo jejich pobytu neučiní žádné oznámení, bude zastřelen se svou rodinou.“

Tento výnos byl uveden ve známost ve středu 27. května 1942 rozhlasem ve 21.32 hod.

(Hlasy z Hané 30.5. 1942). I občané Kostelce na Hané museli přijít do kanceláře obecního úřadu a prohlásit, že neznají nikoho, kdo měl účast na spáchaném atentátu.

Po šesti letech strachu a trápení nás osvobodili vojáci Rudé armády. Ulice u nádraží – odkud k nám přijeli první vojáci Rudé armády byla pojmenována ještě v roce 1945 na ulici 9.května (dnes 8. května).

zajimavosti:

Do zajímavé situace se dostali jedni manželé z Kostelce na Hané. Asi roce 2010. A to poté, co se v jejich bazénu objevily desítky žab a tisíce pulců. Problém je v tom, že jde o přísně chráněná zvířata a manželé s nimi sami manipulovat nesmějí. Z bazénu tak žáby musí dostat odborníci, což může přijít až na stovky tisíc korun.

Advertisements

majovyhonzik se představuje:

je mi 31 let a chsi se zde věnovat zajimavým místům, tajemným i obyčejným ale něčím vynikají nad ostatními , zajimavé události z toho místa, historie Jinak povoláním jsem truhlář , bydlištěm Šumperk, ČR
Příspěvek byl publikován v rubrice Druhá světová válka, morová nákaza, podzemní chodby, prusko-rakouská bitva, spojení zvířete a tajemného místa - ROPUCHA, škody napáchané ohněm, švédské utoky na naši zemi. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Kostelec na Hané – druhým největším městem v okrese Prostějov – jeden z 30 kostelců v ČR – Do Kostelce přijížděl Petr Bezruč – chaloupka nazvaná „ve sklepě“, která má místnosti k obývání pod silnicí – v době válek – cholera za jeden den až čtrnáct pohřbů – Manželé mají/měli v bazénu 38 žab. Většina jsou chráněné ropuchy zelené

  1. Pingback: kraj Olomoucký – Prostějovsko | Majovyhonzik – obyčejné neobyčejným pohledem

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s