Stará Roveň – ČARODĚJNICE která ubírala jiným hospodyním užitek

okres svitavy, kraj pardubický

Stará Roveň je malá vesnice, část obce Městečko Trnávka v okrese Svitavy. Nachází se asi 5 km na východ od Městečka Trnávky. Po prvé uvádí se Stará Roveň pod jménem „Rovna“ r. 1350 jakožto zboží vranovské.

Význačnější trati Staré Rovné jsou: Rovenský důl, Občiny,
Hamperky, kde v 16. stol. dolovalo se na železnou rudu a nyní
kutací právo má Adolf Welleminsky z Biskupic, Okluky, Podhoří s
pískovcovým lomem Brieslinga z Mor. Třebové, les Pišberk, nad
Hroby, kde prý pochováváni byli osadníci za morové rány.

Únoru 1945 havarovalo letadlo pp. Me 110 F
pamětník ze St.Rovně: „letěl nízko, z jednoho motoru se mu kouřilo,letci vyskočili, letoun narazil do hřebene kopce na nejvyšší kótě směrem šikmo nad poslední chalupou“
My jsme místo dlouho nemohli zaměřit, postupně jsme dělali dvoukilometrové osmičky křižující hřeben, kus plechu u školky a nosník v remízku na opačné straně nás dokonale zmátl, až po další hodině mělký kráter těsně vedle hřebenovk evidentně motor, 20mm cu nábojnice + 7,92 Fe, kus těla motoru s číslem, drobný šrot přímo na hřebenovce. Pokud je to místo dopadu, jedná se o jednomotorový stroj, v opačném případě se jeden motor utrhnul a dopadl níže ve směru příletu, avšak 500 m tím směrem žádný signál, pokud přelétl přes hřeben, mohl letět další 1km …
Dané místo havarije najeme když ze St.Roveň, zde jdeme doprava kolem chat až nahoru do lesa na hřeben, místo dopadu začína hned na hřebenové cestě, jakmile mineme oplocenou školku po levé straně, již jsme místo přešli.

Před dávnými a dávnými lety žila v Rovni stará žena, kte­ré se báli všichni obyvatelé této malé vesničky. Chodila vždy zachmuřena a mračila se od rána do večera. S lidmi se stýkala málo, ale všichni se jí zdaleka vyhýbali. Vypravo­valo se o ní, že umí čarovat a že svými kouzly připravuje hospodyně o užitek.
Žila v malé chaloupce a v jejím chléve stála jediná kráva. Ta jí však dávala takové množství mléka, že to ve vsi budilo všeobecný podiv. Měla ve sklípku vždy plné hrnce mléka s takovým množstvím smetany, že ji stloukala celé dny a do města nosila plné koše másla. Také tvarohu prodávala mno­ho. Měla všeho dostatek a tržila hodaě peněz.
Sousedé nad tím vrtěli hlavami a divili se. Jejich krávy dojily málo, ač je dobře krmili a pečlivě ošetřovali. Dlouho si to nedovedli vysvětlit, až se jednoho dne prozradilo to, čeho si jen domýšleli a o čem si šeptem povídali.
Kolem chaloupky oné ženy šla jednou časně zrána hospodyně a tu přes dřevěný plot viděla, jak samotářská žena stojí na dvoře u kůlu, na němž je zavěšen provaz. Druhý konec provazu byl upevněn na brance dveří u chléva. Přes provaz byla přehozena plachta trávnice. Žena stála u plachty a tahala za Šňůry cípů, jako kdyby držela kravské struky. Plachta se nadouvala jako mlékem nalité kravské vemeno a z cípů teklo silným proudem mléko do putny. Ta byla br­zy plná mléka, stejně jako veliký hliněný hrnec, jaké se vyráběly v Losticích.
Hospodyně za plotem se otřásla hrůzou; poznala, že vidí Čarodějnici, která ubírá jiným hospodyním užitek. Pokři­žovala se a rychle ubíhala do lesa a skryla se tam pod hustým křovím mezi stromy. Bála se, aby ji čarodějnice neviděla a nemstila se jí za to, že viděla, co nemělo vi­dět žádné lidské oko.
Teprve za chvíli se upokojila a šla lesní cestou domů.
Hned vypravovala muži, čeho byla svědkem a co na vlastní oči viděla. Muž se tomu ani příliš nepodivil, neboť věděl, co se o sousedce šušká. Žena to vypravovala i jiným soused­kám, takže brzy věděla celá dědina o čarodějnici, která jim škodí.
Od té doby se počali všichni čarodějnice stranit a nikdo se neodvážil vkročit do jejího domku. Děti před ní zdaleka pr­chaly a dospělí hleděli vždy zvědavě a s nedůvěrou na zamračenou čarodějnici, kráčející po návsi do lesa nebo na pole. Na levé ruce nosila vždy černou pásku, v níž prý měla ukry­ty nějaké kouzelné byliny. Bylo to zvláště nyní všem nápad­né, avšak nikdo se neodvážil se jí zeptat, proč má ruku stále obvázanou. Všechny nehody a neúspěchy s dobytkem se připisovaly na její účet a všechny hospodyně se chránily pustit ji do svého domu nebo dokonce do chléva.

Reklamy

majovyhonzik se představuje:

je mi 31 let a chsi se zde věnovat zajimavým místům, tajemným i obyčejným ale něčím vynikají nad ostatními , zajimavé události z toho místa, historie Jinak povoláním jsem truhlář , bydlištěm Šumperk, ČR
Příspěvek byl publikován v rubrice hřbitovy, morová nákaza, čarodějnice a lidé co se upsali dáblu. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Stará Roveň – ČARODĚJNICE která ubírala jiným hospodyním užitek

  1. Pingback: kraj Pardubický – Okres Svitavy | Majovyhonzik – obyčejné neobyčejným pohledem

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s