Hoštejn – zaniklá ves Jankovy

okres Šumperk kraj Olomoucký

Rovince v lese na poloviční cestě mezi Hoštejnem a Drozdovskou Pilou se říká Jankovy. Bývala tam prý za dávných časů dědina. Donedávna o tom ještě svědčily v lese mezi stromy zbytky základových zdí několika stavení a dokonce zasypaná studna.
V těch Jankovách při cestě stála před lety stará mohutná jedle. Lidé si vyprávěli, že u ní straší.
Stará jedle v Jankovách po letech potom byla zapálena bleskem a pahýl dřevaři skáceli. Bylo prý z něho ještě devatenáct metrů dříví.

Kolem poloviny 13. století vznikla v zalesněné oblasti kolem Moravské Sázavy a Třebůvky dvě významná mocenská centra – Zábřeh, patřící pánům ze Zábřeha, a Moravská Třebová, náležející panskému rodu Hrabišiců. Mezi nimi se prostíralo téměř neobydlené území, kterého se chtěly obě strany zmocnit. Proto stály ve vypjatých situacích oba rody vždy proti sobě a na opačné politické straně. To se v plné míře projevilo zejména v době sporů o moc a vládu v zemi mezi českým králem Přemyslem Otakarem II. a Rudolfem Habsburským, do nichž se aktivně na obou stranách zapojila i severomoravská šlechta.

Na Zábřežsku nechvalně proslulí Tunklové z Brníčka, známí řadou sporů s okolní šlechtou a nevybíravými způsoby v jednání s poddanými, projevovali o hrad, resp. celé hoštejnské panství, značný zájem. Patřili k příznivcům husitů a později stáli na straně Jiřího z Poděbrad, zatímco jejich sousedé páni ze Zvole byli tradičními katolíky. Již v roce 1447 získali Tunklové panství zábřežské a později se snad zmocnili i Hoštejna – hoštejnské panství jim však bylo zapsáno do zemských desk až v roce 1464.

Ze zápisu v zemských deskách z roku 1464 plyne, že Matouš ze Šternberka a Lukova prodal hoštejnské panství bratrům Jiřímu a Janovi Tunklovi z Brníčka a Zábřeha. K panství, jehož centrem byl Hoštejn, patřil opuštěný (zbořený) hoštejnský hrad, poprvé jmenovaný hoštejnský dvůr, městečko (Hoštejn), vesnice Kosov, Nemile, Hněvkov, Drozdov, Jakubovice, Písařov, Březná (díl), Zborov a další čtyři později zaniklé vsi Strýcov, Byčánkov, Protiv(a)nov a Dolní Jankov; dále je jmenován Krasíkov, Klášterec se mlýnem, který patřil klášteru, a půl Třebařova (ZDO XI, 61). Jankov, Strejcov a protivanov připomínají dodnes používané místní názvy v okolí Hoštejna, zatím co bližší polohu Byčánkova se zjistit nepodařilo. Je sporné, zda se v posledním případě nejedná o dnešní místní název Mladkov. Další místní název Dvořisko by mohl označovat místo zaniklého hoštejnského dvora.

Před vypuknutím třicetileté války, byl ještě Hoštejn naposledy označen jako městečko. Bylo to zřejmě dáno tím, že podhradí se postupně vyvíjelo jako správní centrum hoštejnského panství, ale po jeho připojení k panství zábřežskému s centrem v zábřežském zámku jeho význam poklesl a z městečka zůstala malá vesnička.

Advertisements

majovyhonzik se představuje:

je mi 31 let a chsi se zde věnovat zajimavým místům, tajemným i obyčejným ale něčím vynikají nad ostatními , zajimavé události z toho místa, historie Jinak povoláním jsem truhlář , bydlištěm Šumperk, ČR
Příspěvek byl publikován v rubrice Uncategorized. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Hoštejn – zaniklá ves Jankovy

  1. Pingback: kraj Olomoucký – Zábřežsko | Majovyhonzik – obyčejné neobyčejným pohledem

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s