Březná – čert měl obrátit tok říčky Březne – balvany donesl jsi na to až z Krkonoš

okres Šumperk kraj Olomoucký

Okolí Crhova a Studýnek jsou balvany které pochází z Krkonoš

Obec Březná nachází se asi 1,5 km na severovýchod od Štítů.

Jeden sedlák ve vsi Březná měl pěknou dceru. Namlouval si ji čert, ale ona v tom svém nápadníku poznala čerta a nechtěla ho. Aby se ho zbavila, řekla mu, že si ho vezme jen tehdy, dokáže-li během jediné noci do rána obrátit vodu říčky Březne tak, aby tekla opačným směrem, od jihu k severu.

Čert souhlasil, že to jistě dokáže. A dal se do práce. Nejprve skoupil po celém okolí všechny kohouty, aby některý z nich neohlásíl ráno příliš brzo.

Pak přehrabal na severní straně za Mlýnicí širokou brázdu pro odtok vody.
(Mlýnický Dvůr) asi 3,5 km od štítů
Prohlédnout si můžete historické a kulturní památky, například původně renesanční kostel Narození Panny Marie z roku 1575 nebo náhrobní kameny rodu majitelů sklářské hutě, kteří zde postavili kolem roku 1580 renesanční zámek. Ten byl bohužel pozdějšími úpravami znehodnocen a není přístupný veřejnosti. V Mlýnickém Dvoře se narodili malíři Ignác ( portrétista) a Jan (malíř kostelů) Umlaufové, jejichž díla můžete spatřit v městském muzeum Letohradě nebo v několika kostelech v okolí, včetně kláštera na Hoře Matky Boží.

Konečně pak na jihu u Studýnek a Crhova (asi 3,5 km jjz. od Štítů) přehradil říční tok mohutnou hrází a již byl s tím skoro hotov.
(Horní Studenky)
Obec Horní Studénky se nachází ve vysoko položené úžlabině, na západním okraji kopcovitého terénu Zábřežské vrchoviny (460 – 590 m n.m.), 12 km od Zábřeha na Mor. a 5 km od Štítů.
název obce je od roku 1925 Studénky Horní. Roku 1350 se prý obec podle některých dohadů jmenovala německy Odendorf, latinsky Deserta villa (Pustá ves), jiní soudí, že se jmenovala Bohemicalis villa (Česká ves). Se jménem Studénky se poprvé setkáváme v listině z roku 1353. Roku 1394 je psána jako Sudená, 1480 Sudina, 1526 Studénka, 1531 Studenka, 1562 Studénky, 1592 Studynky, 1651 Studýnka, 1850 Studinky, 1918 Horní Studýnky, 1939 až 1945 Studink. Na staré kovové obecní pečeťi z roku 1850 je nápis Obec Studinky a obrázek radlice s hvězdičkami. Jméno dalo vesnici množství studánek a pramenů, vytekajících ze svahů, ale možný je i výklad od „studena“.

Kostel původně mariánský, v 16. století českobratrský, později zasvěcený sv. Leonardovi, ochránci dobytka a vězňů, musel být postaven brzy po založení obce, protože už roku 1481 zde na žádost pana Dalčického z Dalčic povolil biskup Jan z Varadína samostatnou duchovní správu.

Kostel v dnešní podobě byl postaven v r.1666 – 1672 a nahradil starší, dřevěný. Ze starého kostela byl na věž nového zavěšen zvon s letopočtem 1568. Zvon byl za 1. světové války zrekvirován. V roce 1734 byly postaveny ambity kolem kostela, které měly chránit poutníky před nepohodou.
Vznik pouti a úcty k sv. leonardovi vysvětluje okolnost, že v tomto kraji byl dobytek hlavním živitelem obyvatel. O pouti sem chodilo tisíce lidí. Roku 1941 se tu sešlo tolik lidí, že Regierungspresident dr. Zippelius z Opavy hlásil pouť říšskému místodržiteli Henleinovi jako demonstraci pod církevním pláštíkem, načež bylo konání pouti zakázáno. První zmínka o pouti je již v gruntovní knize z roku 1620.
V jižní části obce stojí dřevěná boží muka.
Přírodní zvláštnosti jsou nálezy zkamenělých lastur, plžů a ježovek v okolí Království, svědčící, že tu kdysi bylo dno křídového moře.

Nesl poslední horu na zahrazení. Ale vtom, slyšte! Ve Studýnkách se ozval hlas kohouta. Kukurukú! Jedné bábě tam totiž bylo líto milého kohoutka, proto jej schovala do truhly a neprodala ho. Teprve k ránu ho vypustila. Kohoutek radostně zatřepetal křídly a jásavě zakokrhal. Kukurukú! Kukurukú!

Čert právě nesl až z Krkonoš velké skalní bradlo, a když slyšel kohouta, jak oznamuje svým družkám jitro, praštil tím bradlem tak zlostně, že se nad Crhovem a Studýnkami rozstříklo na sta balvanů.

Největší kus tohoto bradla je podnes za Lázy u Bukovice. Je to takzvaná Čertí skalka u Kocandy. Na ní ještě dnes je vidět, jak do ní měl čert zatlačené své drápy.

Těch roztroušených balvanů u Studýnek, Crhova i u Cotkytle bylo mnoho. Ale když se stavěla cotkytelská a studýnská silnice, hodně jich rozstříleli na štět a štěrk.

Reklamy

majovyhonzik se představuje:

je mi 31 let a chsi se zde věnovat zajimavým místům, tajemným i obyčejným ale něčím vynikají nad ostatními , zajimavé události z toho místa, historie Jinak povoláním jsem truhlář , bydlištěm Šumperk, ČR
Příspěvek byl publikován v rubrice čertovská místa. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Březná – čert měl obrátit tok říčky Březne – balvany donesl jsi na to až z Krkonoš

  1. Pingback: kraj Olomoucký – Zábřežsko | Majovyhonzik – obyčejné neobyčejným pohledem

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s