Úsov – Duch ze Zámeckého lesa – dřevěný kříž na Křížové hoře

okres Šumperk kraj Olomoucký

Úsov je malé město na pomezí střední a severozápadní Moravy v podhůří Hrubého Jeseníku na potoce Doubravka, 5 km severovýchodně od Mohelnice a 7 km severozápadně od Uničova.

Zlobivému dítěti se v Úsově vždycky říkávalo, že když nebude hodné, tak si jej odnese Duch ze Zámeckého lesa. A když některé odvětilo, že duchové nejsou, začali mu rodiče vyprávět tento příběh:

Za vlády pánů z Vlašimi, v době husitských válek, kvetla v Čechách i na Moravě lichva. Věřitelům hrozily soudní pře, a proto se snažili uprchnout z dosahu vrchního purkrabího v Praze. Pán z Vlašimi, vášnivý lovec, zcela přenechával správu svého ohromného majetku úsovskému purkrabímu. Tu přišel do židovské osady Žid Šaltiel ben Alchanaan, nesmírně bohatý, v Úsově však neznámý lichvář. Byl obžalován, že podporoval husity, kterým obstarával peníze bohatých bavorských Židů.

V době husitských válek, bylo zakázáno jakékoliv spolčování se s husity a jejích přívrženci a kdokoliv by tento příkaz porušil, byl by tvrdě potrestán pro výstrahu, tedy oběšen na „Křížové hoře“ a nebyla by mu žádná pomoc od nikoho.

Avšak i přes tento zákaz měli husité v Úsově mnoho spojenců a tajných přívrženců. Mezi desítkami jiných to byl i jeden velmi bohatý žid, který s pomocí hradního hejtmana obstarával falešnými listinami a kupními smlouvami mnoho peněz, které potom společně darovali husitům, ale vychytralý žid si pokaždé z každé nezákonné transakce trochu peněz schoval pro svoji potřebu a hradnímu hejtmanovi o tom nic neřekl. Ale i přes toto židovo sebelepší utajování se vrchnost na úsovském zámku o jeho počínání dozvěděla a tedy rozhodla, že žida nechají s okamžitou platností oběsit. I vyslali tedy pro něj stráže, ale ta jej nikde nenašla. Onen žid totiž měl den předtím věštecký sen, že mu v Úsově hrozí nebezpečí a ukryl se i s nakradenými penězi v nedalekém „Zámeckém lese“. V noci se tam sešel s hradním hejtmanem, po kterém chtěl, aby mu pomohl dostat se pryč z města a z dosahu vrchnosti, ale ten ho ze strachu o svůj život zavraždil a zahrabal ho do země.

Když viděl, jaké s sebou měl žid bohatství, tak si ho chtěl vzít pro sebe, ale lesem se ozval strašidelný hlas, který mu pravil, že když se něco z toho židova bohatství ztratí, tak bude hradní hejtman prozrazen a oběšen místo něho. Když toto hejtman uslyšel, dostal panický strach a k mrtvému tělu žida zahrabal zároveň i jeho velký poklad. Od těch dob chodí duch zavražděného žida po „Zámeckém lese“ a za větrných nocí straší náhodné pocestné. Jeho hrob je sto kroků od zámecké věže „Vlášinky“ ve lese zvaném „Zámecký les“, pod malým skalním převisem a s ním tam leží i jeho nesmírné nakradené bohatství. Duch žida se zjevuje jako obrys tajemné postavy, která je oblečena ve tmavém obleku a po spatření mizí ve směru jeho hrobu.

Dle židovské verze pověsti uprchl za pomoci hradního hejtmana do Polska.

Kříž na Křížové hoře – dřevěný kříž s plechovým vyobrazením Krista z 50. let 20. století. Křížová hora pojmenována podle půdorysu hory (půdorys je do tvaru nepravidelného kříže). K samostatnému místu, kde stojí kříž se váže pověst o místním popravčím katovi, který zde vykonával své pracovní povinosti.

A proč zrovna na tomto místě? Jednak byl pod dozorem svého Pána (který ho údajně kontroloval z oken zámku – tehdy tento parčík nebyl zalesněný) a z druhého a posledního důvodu, že trestaný (jakýmkoliv způsobem: ať popravou, mučením, …) byl alespoň na odiv místním pro výstrahu, co se s nimi může stát pokud daný zločin trestaného zopakuje někdo jiný – tato hora je kromě zámecké budovy nejvyvýšenějším místem ve zdejším městečku a je na místo, kde kříž stojí, vidět ze všech místních částí městečka.

Z úsovské kroniky lze citovat toto: „Pro osady celého úsovského panství zřízen byl soud vrchnostenský, první stolice na zámku v Úsově, jejž vedl tzv. sudí justiciarins, práv znalý úředník, od Vrchnosti vydržovaný.Vyšší stolice odvolací byla v Olomouci, odkud soud úsovský v případech těžkých pro rozhodnutí a o radu obracel se do Olomouce (roku 1516 Jiří z Vlašimě žádal mistra Popravčího z Olomouce, odkud úsovský hrdelní soud čili právo krevné brával naučení). Mezi lety 1598 – 1635 brali z Olomouce naučení (učedník) „Ousovský purkrabic“ Daniel Kurypas, Tomáš Boháč a Hanuš Jindřich (Prasek, kniha Tovačovská, Kniha ortelů). Roku 1653 úsovský soud žádal o popravčího z Moravské Třebové (Listina česká v Českém muzeu v Praze – muzejní zápis o popravě v Úsově roku 1722). Poprava se dělá na Kopečku, řečeném „Šibeniční“.

Každá vesnice na panství odváděla roční poplatek vrchnosti, který se nazýval – Krevné. V dotyčné muzejní listině zachovala se i sazba poplatku pro popravčího při vykonání soudního rozsudku na odsouzeném zločinci. Z ní se také dozvídáme důkladně způsob tehdejších krutých trestů, druhy popravy a platební sazby pro mistra Popravčího a jeho pomocníka.

Reklamy

majovyhonzik se představuje:

je mi 31 let a chsi se zde věnovat zajimavým místům, tajemným i obyčejným ale něčím vynikají nad ostatními , zajimavé události z toho místa, historie Jinak povoláním jsem truhlář , bydlištěm Šumperk, ČR
Příspěvek byl publikován v rubrice duchové, Husitská revoluce, zakopané zapomenuté poklady, šibenišní vrch. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Úsov – Duch ze Zámeckého lesa – dřevěný kříž na Křížové hoře

  1. Pingback: kraj Olomoucký – Mohelnicko | Majovyhonzik – obyčejné neobyčejným pohledem

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s