Bohdíkov – Bohdíkovské okolí je odpradávna pověstné těžbou vápence – tvrz – Štola Mařka – Po roce 1968, kdy byl šumperský okres obsazen motorizovanými oddíly polské armády, projížděly tudy v 70. letech dlouhé vlaky naložené těžkou vojenskou technikou.

okres Šumperk kraj Olomoucký

 

Ves Bohdíkov (dříve Český či Dolní Bohdíkov) je velká podhorská obec a najdeme ji v oblasti Hanušovské vrchoviny, která je součástí Hrubého Jeseníku, nachází se přibližně 8 km severozápadně od Šumperka.

Obec se rozkládá v údolí řeky Moravy a od okrajových částí se zvedají zalesněné stráně okolních kopců. Východně se nad obcí zvedá Vaškova hora ( 626 m.n.m.) a západně Rovinka ( 614.n.m.), ze které je krásný výhled do okolí. Součástí obce Bohdíkov jsou okolní osady a to Komňátka, Raškov Ves a Raškov Dvůr a malá osada Alojzov.

Bohdíkovské okolí je odpradávna pověstné těžbou vápence. V okolí obce se nachází krystalické vápence zrnitého typu, který se zde ukládal ve střídajících se vrstvách tmavé, světlešedé a bělošedé. Právě tento vápenec se zde těžil již odpradávna. Využíval se nejen pro stavebnictví ale také pro železářskou výrobu.

Přímo v obci byly v provozu dvě vápenky, které patřily německé firmě A. Eisenstein ze Šumperka. První z nich byla postavena v roce 1874 (byla mimořádně veliká – měla 34 komor a v letech 1898 a 1912 k ní přibyly další dvě – dnes už neexistují), druhá větší a modernější byla uvedena do provozu v roce 1929 (dnes její existenci dokládá pouze 60ti metrový komín).

Obě zpracovávaly vápenec těžený v místních lomech. Větší lom na katastru obce Komňátka byl založen roku 1932 poblíž bylo několik starších lomů. Tento i menší lom v dolní části Bohdíkova (kdysi knížecí) spojovaly s vápenkami úzkorozchodné dráhy. Roku 1956 Moravskoslezské vápenice závod Dolní Bohdíkov uvedly, že mají 15 km úzkorozchodných tratí. Po válce v roce
1946 vápenky přešly pod Československé vápenné závody a 1948 n.p. Moravskoslezské cementárny a vápenice. Vápenky ukončily činnost 1. dubna 1976. Horní vápenka, kterou provozoval MěNV Hanušovice, pak v listopadu 1979.

Horní lom je dnes využíván k těžbě drceného kameniva firmou EKOZIS s.r.o. – stále činný, je naproti přes koleje a u hlavní silnice nedaleko hospody U Seppla, ale má velkou část nečinnou, zato poměrně dost rozkopanou asi sběrateli… Všude se nachází výhradně kalcit, v prvním příjemně barevný, v druhém velmi průhledný…

Dolní lom – nečinný je u silnice z Bohdíkova do Šumperka-Temenice. U západního okraje obce je bývalý vápencový lom, dosahující výšky až 40 m. Stěna má zvláštní prohnutý tvar, něco jako skateboardová U-rampa. Využívaly jej různé organizace k letním táborům, horolezci zde mají vyznačeno několik lezeckých cest.
V jehož oblasti jsou jeskyně, které ovšem nejsou přístupné věřejnosti.
U lomu je cedule ‚Zákaz vstupu‘, kromě toho na skále je nápis ‚Bůh není‘, takže věřte, čemu chcete. Lom už je drahně let opuštěný a nic zákazuhodného na něm pravděpodobně není.

Osada Bohdíkov, připomínaná v písemných pramenech již roku 1350, náleží k nejstarším obcím na Šumpersku. Původně náležela k novohradskému panství a po zániku jeho správního centra – Nového hradu u Kopřivné – koncem 15. století k panství losinskému. Roku 1560 postoupil Jan mladší ze Žerotína vsi Bohdíkov a Hrabenov Tobiáši Progovi z Velmic. Ten z nich vytvořil samostatný statek a vybudoval v Bohdíkově tvrz, jenž se poprvé připomíná roku 1576. Roku 1592 koupil statek s tvrzí Jan starší Odkolek z Oujezdce, který je v písemnostech uváděn právě při koupi temenického a bohdíkovského statku. Pro účast na stavovském povstání v letech 1618-1620 byly oba statky jeho synovci – Janu mladšímu Odkolkovi zkonfiskovány a předány knížeti Karlu z Lichtenštejna. Od roku 1622 se tvrz stala součástí rudského velkostatku knížat Lichtenštejnů, čímž tvrz ztratila svůj původní význam a sloužila pak již pouze jako hospodářský objekt.

V 19. století byla přestavěna na hostinec s názvem Krčma, který se stal centrem veškerého kulturního a společenského dění v obci. Konaly se tu zábavy a plesy, schůze českých spolků, zkoušky bohdíkovských muzikantů, hrálo divadlo (od roku 1923 do roku 1959).
Pohostinství Krčma bylo uzavřeno v roce 1969.

28. 12. 2000 byla Ministerstvem kultury ČR tvrz prohlášena kulturní památkou.
Tvrz je v soukromých rukou a není nijak restaurována.

Původní konstrukci a účel objektu dokládají mimořádně silné stěny a hluboké sklepy.

Po vzniku samostatné Československé republiky byly pozemky rodu Lichtenštejnů zabrány (po roce 1919) ve prospěch státu. Během 1. republiky měly všechny tři obce samostatná vedení. Komňátka a Bohdíkov české, Raškov německé.

V Bohdíkově i Raškově byly četnické stanice. V květnu 1938 odešli někteří bohdíkovští vojáci spolu s četnickým sborem z Českého Bohdíkova na hranice hájit naši vlast.
Nezabránili však připojení Sudet k Německu. Vedení obcí byla vyměněna po okupaci německou armádou 10. 10. 1938. Muži německé národnosti byli odváděni k vojenské službě v říšské armádě. Čeští zaměstnanci státních institucí (dráhy, pošty) se museli přestěhovat do vnitrozemí a vykonávat práci tam. Po dobu 2. sv. války německé vedení získaly i školy a místní spolky, TJ Sokol byla zakázána.
3. listopadu 1943 byly rodiny místních sedláků (Vladimíra Rutara, Karla Kvapilíka, Josefa Cinka) vyhnány ze své půdy a na jejich místo přišli němečtí osadníci. V různých koncentračních táborech bylo vězněno z Českého Bohdíkova 19 osob, z Komňátky 8 osob a Raškova 5 osob.

Ilegální revoluční výbor, který v obci vznikl, byl pozatýkán o Velikonocích 1944 i s páterem Jaškem z Bohdíkova.

V lesích u Komňátky (též Chromče, Bušína, Vyšehoří, Sudkova a Rudoltic) se pohybovala skupina partyzánů (jednotka Moskva – aktivně pracovala od srpna 1943), která pomáhala uprchlým zajatcům při cestě z republiky, prováděla sabotáže na železniční trati.

V Bohdíkově a Raškově se nacházela pobočka zajateckého tábora v Lamsdorfu v čp. 1 pro anglické zajatce pracující ve vápenkách. Bylo tu drženo 75 mužů z Velké Británie, Nového Zélandu, Austrálie.

Mnozí také v letech 1941 -1944 společně s českými dělníky kopali štolu zvanou „Mařka“. Štola byla vyražena s cílem usnadnit přepravu vytěženého vápence z Rychtářova lomu do vápenky v Bohdíkově. Svůj název dostala podle mladé Polky (Marianny Pliszkowiczové), která zde v průběhu druhé světové války byla na nucených pracích.
Zajímavá lokalita v areálu opuštěného Exlerova lomu za pohostinstvím „ U Seppla“ v Bohdíkově. Je navrhována k ochraně jako přírodní památka evropsky významných lokalit Natura 2000. Štola byla vyražena anglickými válečnými zajatci v letech 1941 – 1944 s cílem usnadnit přepravu vytěženého vápence z lomu do vápenky v Bohdíkově. Dnes je štola přístupná do vzdálenosti 320 m od vchodu. Představuje největší zimoviště vzácných druhů netopýrů na Šumperku. Podle výzkumů provedených speleology od roku 1983 zimuje ve štole asi 220 jedinců 13 druhů netopýrů.

Štola se nachází západně od silnice Zábřeh – Hanušovice za pohostinstvím U Seppla.

Štola je ražena souvrstvím hornin skupiny Branné, přičemž převládá vápenec. Při světlosti 3,5 x 2,5 m má délku asi 300 m. Zřícením stropu ve štole vznikly tři závaly, které rozdělily štolu na tři úseky s rozdílným mikroklimatem. První úsek tvoří od vstupu přímá chodba ukončená na 130 m průlezným závalem. Druhý úsek je vymezen prvním a druhým závalem.
V tomto úseku je na 145. metru vpravo na povrch vyražen větrák 35 m dlouhou příkře stoupající šachtou. Třetí úsek začíná přímou chodbou na konci druhého závalu. Chodba se na 260 m stáčí mírně vpravo a je ukončena na 300 m posledním neprůchodným závalem. Jedná se o největší zimoviště letounů na Šumpersku. Na zimovišti bylo zatím zjištěno 12 druhů letounů (Chiroptera) a běžné druhy fauny bezobratlých v jeskyních. Je zde zimoviště netopýra černého (Babastella Barbastellus) a netopýra velkého (Myotis myotis) regionálního významu, pro vrápence malého (Rhinolophus hipposideros) lokálního významu. Dále zde zimují: netopýr řasnatý (Myotis natteri), netopýr vodní (M. daubentoni), n. brvitý (M. emarginatus), n. velkoduchý (M. bechsteinii), n. vousatý (M.mystacinus), n. Brandtův (M. brandtii), n. severní (Eptesicus nilssonii), n. ušatý (Plecotus auritus) a n. dlouhouchý (P. austriacus). Štola byla zařazena do seznamu evropsky významných lokalit Natura 2000 Ministerstvem životního prostředí v únoru 2008.

8. a 9. května 1945 byl celý Bohdíkov osvobozen sovětskou armádou. Německé obyvatelstvo bylo po válce odsunuto, továrny německých majitelů byly znárodněny, pozemky a majetky Německých obyvatel vyvlastněny. Vznikla nová vedení obcí, škol, spolků i továren. Do obce (zvláště do Raškova) se přistěhovaly nové rodiny ze Slovenska a z Valašska. Byla zakládána zemědělská družstva, místní sedláci postupně přišli o své majetky.

V roce 1948 byla znárodněna i firma Kusák a vápenka. 17. března 1960 byly Dolní Bohdíkov, Raškov a Komňátka sloučeny v jeden hospodářský i politický celek pod názvem Bohdíkov spravovaný jedním Místním národním výborem v Bohdíkově, který měl určitou dobu svou kancelář i v Raškově. Po roce 1968, kdy byl šumperský okres obsazen motorizovanými oddíly polské armády, sice Bohdíkovem žádná vojska neprocházela, projížděly tudy v 70. letech dlouhé vlaky naložené těžkou vojenskou technikou. Sovětští vojáci, kteří měli svou kasárnu v Šumperku, pak příležitostně pracovali např. v Aloisovských papírnách, účastnili se místních květnových oslav osvobození republiky.

Reklamy

majovyhonzik se představuje:

je mi 31 let a chsi se zde věnovat zajimavým místům, tajemným i obyčejným ale něčím vynikají nad ostatními , zajimavé události z toho místa, historie Jinak povoláním jsem truhlář , bydlištěm Šumperk, ČR
Příspěvek byl publikován v rubrice Druhá světová válka, Hornictví. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Bohdíkov – Bohdíkovské okolí je odpradávna pověstné těžbou vápence – tvrz – Štola Mařka – Po roce 1968, kdy byl šumperský okres obsazen motorizovanými oddíly polské armády, projížděly tudy v 70. letech dlouhé vlaky naložené těžkou vojenskou technikou.

  1. Pingback: kraj Olomoucký – Šumpersko | Majovyhonzik – obyčejné neobyčejným pohledem

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s