Štíty – druhá světová válka

okres Šumperk kraj Olomoucký

Na počátku 14. století se hrad i vesnice dostaly do správy rodu Šternberků, kteří v roce 1334 udělili městečku i vlastní znak v podobě osmicípé zlaté hvězdy v modrém poli. Až do roku 1576 zde vládli Žalkovští. Události spojené s třicetiletou válkou se citelně dotkly i obyvatel Štítů. Po bitvě na Bílé hoře připadlo městečko do správy Lichtenštejnů. Ti drželi Štíty připojené k rudskému panství až do roku 1848. Během této doby se Štítům nevyhnuly ničivé katastrofy raného středověku. Jednalo se především o plenění zdejšího území švédskými vojenskými jednotkami, epidemie cholery a četné požáry.

Po zániku patrimoniální správy v roce 1848 se Štíty jevily jako poklidná zemědělská vesnička, ve které spolu vedle sebe žili Češi i Němci. Až do roku 1938 byly Štíty součástí zábřežského politického okresu. Během druhé světové války zde žili takřka výhradně němečtí obyvatelé, které po násilném odsunu po skončení války vystřídali Češi, přicházející z vnitrozemí.

V době před druhou světovou válkou vládly v Evropě díky vzrůstajícímu německému fašismu neurovnané politické a společenské poměry. Nejinak tomu bylo také v Šilperku. Do té doby poměrně pokojný sousedský život městečka začala ovlivňovat situace v Německu po nástupu Hitlera k moci. V našem státě působili dvě německé politické strany Deutsche nationalsocialistische Arbeiterpartei (DNSAP) a Deutsche nationale Partei (DNP). Pro podvratnou činnost proti Československé republice byly obě tyto strany v roce 1933 úředně rozpuštěny. Nato Konrád Heinlein vydal 3. 100. 1933 provolání k sudetským Němcům, aby vytvořili jednotnou sudetoněmeckou národní frontu SHP – Sudetendeutsche Heimatsfrotn. Nová strana pak sdružila pod jednotným jménem obě strany bývalé. Před parlamentními volbami v roce 1935 byl název této strany změněn na SDP – Sudetendeutsche Partei. Ve volbách dostala Henleinova strana milión hlasů a vyšla z voleb jako nejsilnější politická strana v tehdejší Československé republice.
Také v Šilperku získala nová strana své členy a příznivce. Starší generace německých občanů vítala slibované odtržení Sudet a mládeži se líbily silácké projevy Adolfa Hitlera o nadřazenosti německé rasy, vábila je možnost sloužit v německé armádě.

Ve volbách dostala v Šilperku tenkrát strana SDP 277 hlasů, ale členů v této straně bylo ještě v únoru 1938 pouze 55. V květnu téhož roku již však jejich počet vzrostl na 182 členů.

Od počátku roku 1938 se politické napětí v Šilperku úměrně k celým Sudetám zvyšovalo. Přispělo k tomu také obsazení a připojení Rakouska k německé říši dne 10. 3. 1938. Mezi obyvateli Šilperka se objevily provokační letáky psané špatnou češtinou s názvem “Liga českého lva”. Národní jednota v Šilperku uspořádala dne 4. září 1938 za velké účasti všech vrstev a stran protifašistickou manifestaci a ještě 16. září provedla česká státní policie poslední zatčení provokatérů a prohlídky domů.

18. září 1938 byl vydán 1. Henleinův odbojný rozkaz o zřízení sudetoněmeckého vojenského sboru bojovníků za svobodu “Freikorps”, který byl příčinou vyvrcholení neklidu mezi sudetskými Němci. Rozkaz se dal považovat za přímé vybídnutí k povstání proti Československé republice. (Pokud se ale dalo zjistit, z šilperských Němců do Freikorpsu nevstoupil nikdo).

Neklid panoval také mezi českou menšinou. Čeští občané zprvu pevně spoléhali na sílu pohraničních opevnění a byli odhodlání hranice hájit. Po nástupu české armády do pohraničních pevností každý, kdo z šilperských Čechů mohl, odstěhoval rodinu do zázemí.

Všeobecné stěhování českých rodin nastalo po mnichovské zradě, ve městě zůstalo jen pár původních starousedlíků. Poslední evakuační autobusy odjel 7. října a den nato se začala z opevnění vracet česká armáda. V noci z 8. a 9. října opustili Šilperk poslední čeští vojáci a na náměstí zavládl zdánlivě mrtvolný klid. Ten trval až do deváté hodiny 9. října, kdy do městečka vstoupila německá branná moc. Byla bouřlivě uvítána většinou německého obyvatelstva. Část německého vojska se utábořila na sokolském hřišti, část se ubytovala v měšťanské škole, jiní zaplnili náměstí a volné sály v domech. Zároveň s obsazením města přebral velitel okupační jednotky veškerou správní a policejní moc. Na radnici začal působit “Amstgericht” soudní a další úřední organizace. Místo koruny začala platit říšská marka z kurzu 1 Kč za 12 feniků. Ve školách a knihovnách byla provedena německá revize učebnic a knih. České školy byly dnem okupace zrušeny.

Ve veřejném hlasování 4. prosince 1938 dostal Adolf Hitler od šilperských občanů 98,8 % hlasů. On sám navštívil pohraniční oblast dne 5. prosince, aby si prohlédl opevnění v Králíkách. Ještě v témže roce byly také na Šilpersku zakládány nacistické organizace NSDAP, Arbeitsfront, SA apod. Okupační jednotka z Šilperka brzy odešla a místo ní sem bylo nasazeno německé četnictvo. Mužové z německých a smíšených rodin, pokud se sami nehlásili, byli donucování vstoupit do SA a odejít do armády. Bylo prováděno školení a cvičení pro SA. 15. března 1939 byl zřízen Protektorát. Než uplynul rok, přišla válka s Polskem a první branci ze Šilperka odcházeli splnit svou vojenskou povinnost. Německu vypověděla válku Anglie a Francie a v myslích šilperských Němců začaly následující události a vývoj válečného konfliktu vzbuzovat pochybnosti o vítězném konci.

Po porážce Polska přišli do Šilperka na nucenou práci Poláci a později také francouzští zajatci. Čeští lidé se snažili ulehčit jim jejich strádání tajným přísunem jídla a šatstva. Brzy po okupaci vznikla na severní Moravě ilegální odbojová organizace s názvem “Národní sdružení československých vlastenců”. Počáteční činnost sdružení spočívala v finanční a morální podpoře rodin uvězněných Čechů, později to byl již aktivní odboj. Od roku 1941 byl jedním z center odboje Kubíčkův mlýn Na pilníku, který soužil jako místo schůzek a jako partyzánská poštovní stanice. Mlýn sloužil odboji až do 30. března 1944, kdy bylo hnutí prozrazeno a členové pozatýkáni. V té době začali svou činnost také partyzáni v lesích v okolí Drozdovské pily, Hranic, Crhova.

Ke konci války nechal ještě tehdejší velitel Šilperka v okolních vesnicích kopat kulometná hnízda, budovat na silnicích zátarasy a u hřbitova postavit na obranu před postupujícím ruským vojskem tři děla. Bylo to však marné. Krátce po půlnoci z 8. a 9. května 1945 se po silnici do Horních studének a do Písařova přiblížila vojenská auta osvobozovacích jednotek ruské armády a v prázdných ulicích a na šilperském náměstí přivítali osvoboditele čeští obyvatelé městečka. Na Šilperk nepadla jedna jediná rána, na odpor se nepostavil jeden jediný Němec. Zato se přišlo s osvobozeneckou armádou přivítat celé české okolí.

Vedení města se pro první chvíle ujalo několik starousedlíků a několik zástupců českého odboje. byla zřízena vlastní desítičlenná městská policie z místních spolehlivých občanů. Vrátily se evakuované české rodiny. Podle dekretu prezidenta republiky zajišťovala správní komise formou národních správ převzetí německého majetku. Přicházeli noví osídlenci, kteří brzy odešli, jiní však zůstali dali základ budoucímu českému obyvatelstvu Šilperka.

Po odsunu Němců na jaře 1946 se Šilperk dosti vylidnil, ve volbách v roce 1946 podalo své hlasy pouhých 300 voličů. Nová česká správa města měla těžký a náročný úkol – dosídlit město, zabezpečit školství, dopravu, obdělání polí, uvést do provozu podniky, postarat se o zaměstnanost občanů a vytvořil nové lidské společenství na starých základech.

V roce 1949 byl Šilperk po krátké době, kdy německý název byl nahrazen českým ŽALKOV, přejmenován na ŠTÍTY. Byla v tom určitá logika, protože jméno Šilperk, volně přeloženo znamená “štítová hora”. Nový název se postupně ujímal, i když ještě určitou dobu se původní pojmenování v hovorech lidí objevovalo. Obec vedl Místní národní výbor.

Advertisements

majovyhonzik se představuje:

je mi 31 let a chsi se zde věnovat zajimavým místům, tajemným i obyčejným ale něčím vynikají nad ostatními , zajimavé události z toho místa, historie Jinak povoláním jsem truhlář , bydlištěm Šumperk, ČR
Příspěvek byl publikován v rubrice Druhá světová válka. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Štíty – druhá světová válka

  1. Pingback: kraj Olomoucký – Zábřežsko | Majovyhonzik – obyčejné neobyčejným pohledem

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s